Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Radost i starost.
Nejprve ta “špatná“ událost:
Onemocněla nám pani učitelka a místo ní nám nastrčili Babu Jagu – nejen že tak vypadá, ale to chování… Vyzvedávala jsem si Verunku jako obvykle po spaní a šla jsem schválně o fous dřív, protože Mariánek spinkal (bydlíme cca 5 minut od školky), aby si Verunka vzala sváču do ruky a snědla ji doma, abych malého nenechávala tak dlouho samotného (toto se stalo poprvé – jinak svačívá ve školce, ale naše učitelky děti do jídla nenutí a pokud jsou rodiče v šatně, dovolí dětem se svačinou odejít). Tato p. učitelka se mě 3x zeptala, koho že to jdu vyzvednout a když jsem strčila hlavu dovnitř, abych Verču popohnala, že chvátáme, hned se do mě pustila:
ona: No to jsem ještě nezažiláááá, co to jako má být? Zavřete ty dveře, až se nají, tak vám ji pošlu ven!
já: Tak ať si Verča vezme svačinku s sebou a sní si to po cestě.
Verunka: Mami, já to nechci, mě to nechutná.
p. uč.: Ještě jsi do toho pořádně nekousla, tak to koukej sníst a seď!!! A vy nám tu zavřete a počkejte si!
Po 5 minutách vyšla Verča i se svačinou v ruce (mimochodem to bylo jídlo, které nejí – tvarohová taštička z listového těsta) a p. uč. nás ani nepozdravila.
Doufám, že se nám vrátí brzy naše učitelka Lenka, jinak to vidím na vééélký problém (hlavně pro mě).
A teď ta radostná událost:
máme ode dneška 1.zub (tedy samozřejmě Mariánek) :-)))
Martinko, ani nemluv 🙁 na mě ta depka jde taky, jen z trochu jiného důvodu (viz TAm-tam)… proč se to musí vždycky všechno “smolit“ najednou? Ach jo 🙁
Ani vy to s mimískama nemáte jednoduché, oni ty malilinké bambulky moc dobře ví, jak mamku potrápit, co? Ale zas když se usmějí, to je nad všechny medicíny :))
Ahoj Vici, většinou jen všechno pročítám, nestíhám reagovat, s malým na klíně to ani nejde, ale chci tě podpořit – zažila jsem s dětma už tři různé školky, většina učitelek ok, ale na jednu si taky pamatuji, a přesně jak píše Ájík, v ty dny, kdy zastupovala, jsem si málem brala paragraf, abych tam Aňulku nemusela nechávat. Takové ježibaby ať si táhnou do pohádky, jedině tam můžou strašit naše děti! 🙂
A k zoubku gratuluji, nám se teď dere druhý, a neboj, Mariánek na to přijde brzy – ne že bych ti to přála, ale já už jsem dokousaná fest za ten měsíc, co ho Vladošek má. Ale spíš to bude tím, že ten druhý se tlačí hned vedle, má tam už velkou bublinku, vyleze každým dnem (doufám), a tím, jak ho to trápí a svědí, tak si i u pití ulevuje a tím mě kouše, a je to teda auví auví…
A o vánoční depresi bych mohla vykládat… Celé dny jsem sama doma jen s dětmi, nikam se nedostanu, nemám žádné odreagování, úklid s Vladánkem na noze nestíhám, ten prďola pořád vůbec nespí ani přes den ani v noci, jsem úplně marná a včera to na mě tak hnusně dolehlo, že kdybych mohla, profňukám celý den… Dneska je mi líp, nejhorší je pořád se jen rozhlížet kolem, co by člověk měl všechno udělat, a být naprosto bezmocná…
Holky, tak dobrý. Pani učitelka Lenka je zpět a mě to odpoledne hned zvedlo náladu – a to jí mám teď poslední dobou pořád nějakou divnou (asi na mě doléhá Vánoční deprese, či co). Ona p. uč. Lenka je sice také přísná, ale jen tehdy je to zapotřebí.
Ty zuby bych zaťala, kdyby to byla učitelka stálá a to do té doby, než najdu jinou školku. Ale to je dnes dost obtížné. Když je to jen zástup, tak to bych se do ní pěkně pustila, stejně jako se pustila ona do tebe. To by se baba rychle uklidnila. Ty si tu školku platíš, tak máš snad nárok alespoň na lepší přístup a trochu vstřícnosti. Určitě bych nemlčela, já teda ne.
Vici…asi by to chtělo s paní učitelkou promluvit a vyžádat si osobní přístup:-)))/ No a nebo zatni zuby:-) a vydrž-Vaše zlatá paní učitelka se jistě brzo uzdraví:-)))
K zoubku veeeliká gratulace.
Nám taky vyměnili zlatou paní učitelku:-( ale napořád-teda na 2roky-bude mít mimi.
Nová paní uč. je přísná a na dětičky i křikne,vyžaduje trošku jiný řád,ale bohudíky do jídla extra nenutí a nevadí jí když vlezu do třídy:-) Já se snažím k ní chovat mile a prohodit pár slov-takže se pomaličku dostávám na přátelskou komunikaci:-)) samozřejmě ve prospěch malého:-) jo s některými lidmi to jinak nejde. K
Verunka je naštěstí takové to dítě, které vyjde bez problému s každým – JÁ MÁM PROBLÉM! A navíc si to beru asi příliš osobně :-))).
Já si nejdříve myslela, že je to nějaká nová uklizečka, má na sobě takovou tu hnusnou dederonovou zástěru z roku raz dva, řádně sepranou, k tomu kamaše a vytahané triko – teď mi to příjde docela k smíchu, ale až zas půjdu pro Verču, budu mít žaludek jak na vodě. Ach jo :-))).
Marísek ještě naštěstí nepochopil, k čemu mu ten jeden zoubeček slouží :-).
Vici, takové Baby Jagy taky známe…. 🙁
Ještě když jsme bydleli na sídlišti a do školky chodili starší kluci, byla tam jedna učitelka (ani ne moc stará, ale myslím, že s ní měly problém všechny děti), naštěstí neučila mé kluky (ti měli naprosto úžasnou paní učitelku, vlastně úžasné tam byly všechny, až na tuhle můru), ale když zastupovala, nechávala jsem si kluky doma, protože jen co ji slyšeli, začali plakat. Byla příšerná – ječela, k prckům se chovala úplně neadekvátně…
Tak přejeme, ať se hodná paní učitelka brzy uzdraví… a nedej se! Chudák Verunka.
A k prvnímu zoubku velká gratulace – ať Tě moc nekouše 🙂
K prvnímu zoubku gratuluji
Vaší paní učitelce přeji co nejrychlejší uzdravení, aby Baba Jaga táhla zase zpátky do pohádky
Ještě že negativa vyvažují ty pozitiva ;o)
Ha ha ha…dárek :-))) – to jedině, že bych si ho sama koupila. Manžel má tuším dost problémů s nakupováním na Vánoce – prostě chlap – nejde jen naťuknout, ale pořádně kopnout.
Teda, já myslela, že Baba Jaga je jen v pohádkách 🙁
Držím palce, ať se vám paní učitelka brzy vrátí a děti s ní prožují Advent!
K zoubku gratuluji – kdo ho našel? Bude dárek?