Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
VZKAZNÍK
Na vaše četná přání, zakládám tento vzkazník jako prostor pro zprávy určené všem návštěvníkům VD.
Budete-li mít tedy jakékoli sdělení určené ostatním, ke kterému neočekáváte sáhodlouhou diskuzi, můžete pro ně využít tento Vzkazník.
Schválně ho vkládám do kategorie Kniha přání a stížností – jednak zde bude snadněji dohledatelný než např. v Plkárně, jednak většina vzkazů na původním webu měla převážně charakter přání, upozornění a stížností :-))
tak mi přijde,že jste si ženy nějak zapomněly hrát…..reakce typu řekni řekni řekni mi to,a když teda neřekneš tak si s tebou nebudu hrát!!!!/chodit na VD/ iopravdu odpovídají školkovému chodvání 🙁
není to smutné?A docela mě překvapilo,kterých velmi výrazných osob tady na VD,co mají vždy svou pravdu a jen ony dělají vše nejlépe se to dotknulo nejvíc.
Takže za mě Petro díky i jako malý průzkum,kdo se bere jak vážně…. 🙂 Zuzina
Semelko, jo, přemýšlela jsem o tom ještě a trochu to přehodnotila, ani teď nevidím háček v té akci, ale v těch reakcích.
Je pravda, že by člověk čekal nějakou reakci odpovídající myšlení dospělého člověka, jak jste už taky někdo psal.
Kdybych se tady normálně zeptala, o co jde a odpovědí by mi byly potutelné úsměvy, taky by to na mě působilo divně.
Petro, původně jsem si myslela, že je to způsob, jakým chceš zjistit, že někdo něco čte, proto jsem tomu ani moc pozornosti nevěnovala, jenže nechápu tu tajnost. No tak prostě řeknu “hra související s tím, kdo co sleduje“ ale zatvrzele říkat, že se nic neprozradí samozřejmě má potom za následky bitvy na pískovišti “hehe já to vím a vy nee“
Daniello, já si všimla, že jsou to většinou ty, co sem chodí několikrát denně, které neví o co jde, tudíž předpokládám, že stejně jako já nemají potřebu novinky posílané e-mailem číst, protože vědí, co se tady děje. A proto mají dělat něco, aby byly in? … takže abych dělala něco proto abych byla in asi přestanu sem chodit a začnu číst novinky, které chodí e-mailem .. 😀
Marinado, tak k rozhození mám opravdu daleko :-), ale dokážu i pochopit, že někdo na tom může být jinak, prostě se mi líbí, jak to napsala radka a tak jsem vyjádřila jejímu názoru podporu, nic víc v tom není. V podstatě mi nevadí ani nějak moc “vyřazení“, ale spíš to, že na přímou otázku nikdo nenapsal trošku normální odpověď. Třeba “jo je to tajné, v tento čas se dozvíš“ apod. A v těch reakcích právě náznaky toho, co píše radka, já prostě vidím. Když by někdo odpovědět nechtěl a nechtěl být zároveň “na koni“, nebude psát já vím, a musíš číst a pod. Bu’d by napsal normal odpověď, viz. výše, nebo nic. Takže za mě, vlastně ani tak nemám špatný pocit z nějakého vyřazení jako blbý pocit z toho, že se ukazuje s kým si tady vlastně píšu zase v jiném světle. Vlastně to tedy byl přínos, trošku zahlcení novými nicky a trošku poodkrytí reakcí stálých členů.
Danniello, máš pravdu, v reálu se dítě musí snažit ovlivnit i mimiku a ani nenaznačit. 🙂 *
Marinado, podobným směrem se pohybovaly i moje myšlenky, jen jsem nějak nebyla schopná je formulovat.
Petro, hlavu vzhůru.
Ježečku, můj pohled se liší v tom, že mi ty smajlíky nepřipadají jako udržení tajemství. Tak to může být fakt v té školce, u dospělých bych za mlčení pokládala mlčení, ne pochichtávání. Ale jak jsem psala – může za tím být leccos, ale já za tím nevidím zlou vůli.
Dannielo, napsala jsi to přesně. Souhlasím s tebou. Já to shrnula do jedné věty – kdo nečte, nemůže vědět. Neodebírá, nemůže se dočíst novinky. Ale zase to není nikoho jiného “vina“, než toho, který nechce odebírat.
Infantilní to je, ale já na tom nevidím nic zlého. U blbostí mě to absolutně neudivuje a příjde mi to normální. Co třeba bobřík mlčení, neprozradit, ať každý hledá? Jsou to dětské hry a ten, který prozradil, naznačil, byl ten, který něco nesplnil. Vaše děti si tak nehrají a neučí se tím, že je třeba důležité i udržet tajmeství?
Bamiska mi psala ov, kde se ptala. Já jí to jen naznačila. Nechtěla jsem jí to prozradit, protože když to řeknu, jak to je, tak si řekne: “ježiš, to je blbost“ a jde pryč. Když najde sama, tak buď si řekne to samé, nebo udělá “jupíí“ a bude mít radost, že našla a zapojila se. Řekla bych, že tady je to o hravosti a povaze jednotlivce.
Já osobně mám více případů diskuzí, kdy jsem mimo. Třeba se zakládá diskuze, jako reakce na jinou vyhrocenou diskuzi. Ze začátku nevím, o co jde a buď pátrám a hledám, nebo na to kašlu, neřeším to. Necítím se mimo.
Osobně mi to taky něco ukázalo. *
Zvláštní, nikdy by mě nenapadlo, jaký tohle může mít dopad.
Novinky odebírám, ale nečtu.
A tak mě nijak nepřekvapuje, že mi některé věci uniknou.
Připadá mi dost divné, že se může někdo cítit dotčen, že je out, když vlastně nedělá nic moc pro to, aby byl in. 🙂
Jinak řečeno – taky mi to uniklo, ale nijak mě to neudivuje ani neštve, jednak bych se nezapojila, jednak se do téhle pozice dostávám sama tím, že to nečtu. Takže co a proč komu vytýkat?
Jako na písečku mi tedy přijdou ty reakce se smajlíky a “jupí, já vím“, ale právě jen jako ve školce, prostě trochu infantilní, žádnou zlou vůli atd. v tom nevidím.
No, a ještě – aby se někdo neurazil za to, že ho označuju za infantilního – sama bývám někdy infantilní, sice asi jinak, ale bývám. Takže už jen z toho lze vyvodit, že to nemá být urážka.
Lien, určitě není důvod svoje pocity tajit a já už psala několikrát – když nepřispíváš, chybíš mi tu.
Ale myslela jsem to spíš tak (a opravdu nechci nikoho urazit, myslím to v dobrém), že člověk by měl na sobě zapracovat tak, aby ho nerozhodila každá blbost.