Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
výchova
dobrý den, prosím mohla byste mi poradit,jak jednat se svým synem ? Má 9 let a neustále nám lže a začal lhát i ve škole,že si nás málem pozvali do školy. Manžel to vyřešil tím,že mu dal 14 dní domácí vězení,zakázal mu televizi,počítač a mp4. Nevím,jestli jsme udělali dobře. Když jsme se syna zeptali,proč nám tu poznámku zatajil a vymýšlel si dětinské výmluvy,že deníček ztratil,že mu ho schoval malý bráška,že mu ho schovali spolužáci ve škole apod,tak nám odpověděl,že se bál,že za poznámku dostane. Prosím poraďte mi,co udělat nebo jak si s ním promluvit,aby se nebál a aby v nás jako rodičích měl větší důvěru a hlavně,co se týče nás a dospělých osob,tak aby měl větší respekt. Předem děkuji za odpověď.
ucitelka ktera dava poznamky sama dava najevo ze situaci ve tride nezvlada…kolikrat dite ani neni schopno doma rict za co to ma….tvrdim ze trest ma prijit bezprostredne po veci za kterou je….at si dite uvedomi za co je trestano…smaozrejme ne biti…ale navic sluzba ve tride atd…zkuste se dohodnout s ucitelkou na techto postupech
U 9 l.dítěte je celkem běžné,že zkusí zalhat ze strachu před trestem.
Mě osobně přijde 14 dní dom.vězení,zákaz PC,TV,atd.za 1 zatajení poznámky v deníčku-trestů moc najednou.
Navíc 14 dní je pro 9 l.dítě strašně dlouhá doba.
Moje zkušenost se 2 syny.
Počet poznámek býval spíš podle typu učitelky než podle chování syna.
Takže jsem poznámky přestala brát až tak dramaticky.
Syn chápe,že dostane přiměřený trest, když zjistím, že udělal něco-co se nemá. Jestli to učitel řešil poznámkou nebo ne,není ani tak podstatné,jako to,jakého přestupku se syn dopustil.
Deníčky a žákovské knížky se nám „přestali ztrácet“.
Hedvika
No, přece takhle, jak to píšeš nám. On musí vědět, že za poznámku dostane třeba vyhubováno, když to bude jeho vina. (Může se totiž stát, že ji dostane třeba za tebe, že jsi mu něco zapomněla připravit do školy). A aby v něm taky trošku zapracovalo svědomí. Ale v žádném případě že to nebude nic měnit na tom, že ho máte rádi.
O změně počtu poznámek víme své. Náš starší syn od první třídy nosil poznámky neustále-vyrušuje, povídá si se sousedem. To byly hlavní důvody. Byla jsem za učitelkou, ať mu klidně dá přes pusu, aby si uvědomil, že to prostě nesmí. Ale bylo mi řečeno, že to ona nemůže, i když by to měla od nás rodičů dovolené. Co bylo platné, že jsme to doma s ním probírali ze všech stran, zakazovali, občas dostal i na zadek. Vhodný okamžik k potrestání byl prostě pryč. Pak přišel zlom. Ve 3. třídě nepřinesl poznámku ani v září, ani říjnu a když začal listopad a pořád nic, tak jsme se vydali za novou paní učitelkou, která ho učila (byla to shodou okolností naše vrstevnice ze stejné vsi) a chtěli jsme vědět, co to má znamenat. Řekla nám, že ona s ním problém nemá, že si to s ním vyřídí hned a byl klid. Ale jak to dělala to nevím, protože nikdy na něj ruku nevztáhla, stejně jako ta předchozí p. uč.
Takže pevné nervy, bude určitě líp.
Qinty
Včera jsem si se synem promluvila,a z něho vylezlo,že ve škole problémy nemá,ale že má strach to říct. v 1 a v 2 třídě jsme za poznámky hodně trestaly,protože míval i 3 za týden. teď se mu podaří poznámku donést jednou za čas,jelikož změnily učitelku,která si na poznámky nepotrpí. Poraďte mi prosím,jak s ním mluvit,co mu mám říct,aby neměl strach a aby se nebál. Předem děkuji za odpověď
anonymní
Taky jsem řešila takovýto problém před, no asi 20 lety a musím říct, že je život pořád o tom samém. My občas zalhali svým rodičům, oni svým a naše děti zase nám. Protože to nebyl každodenní problém, tak jsem to řešila tak, radí Peetr. Byla jsem asi matka satórie, protože jsem zákaz opravdu dodržovala. Syn miloval večerníčky a tak to byl opravdu pro něho trest. A já neustoupila ani o píď. Ale taky jsme o tom hodně hovořili a vždycky v závěru jsme dětem říkali, že za každé provinění následuje trest-maličký, chvíli na ně nemluvím, protože jsem rozzlobená, větší-dostanou vyhubováno nebo na zadek, až jsme to časem dovedli i k tomu, že mohou někomu způsobit újmu takovou, že bude následovat vězení. Ale nikdy jsme jim nezapomněli říct, že vždycky tu budeme pro ně, že je máme rádi. (extrémy jsme neřešili-vraždy atpod.). Co se týče toho ohně, i na to máme vzpomínku. Náš syn měl najednou opálené řasy a trošku vlasy. Po dotazu, co dělal, začal vymýšlet-hrál si se zapalovačem na sporák-to jsem mu vyvrátila, protože nefungoval, pak přišla další a další výmluva, kterou jsme mu vyvrátili.Nevím, kde se v nás tenkrát vzal ten klid, se kterým jsme to řešili. Až nakonec přiznal, že si vzal sirky v kotelně u kotle a hrál si s nimi. Tak jsem ho vzala za ruku, šli jsme tam a měl mi to předvést. Povedlo se mu to, ale sirku hned uhasil. Tak jsem si je vzala já a tu zapálenou sirku jsem hodila do krabice s novinami, které tam byly připravené na zátop. Měla jsi vidět, jak vyváděl, co to dělám, že vyhoříme apod. Opět v naprostém klidu jsem mu vysvětlila, že takhle to mohlo dopadnout i s tím jeho hraním, já že to dokážu uhasit, protože jsem velká (jemu bylo sedm), ale on by tam mohl uhořet a s ním pak celý dům. Byl z toho tak zmatený, že od té doby mu sirky nic neříkaly. A my s manželem jsme si klepali na rameno, že tohle jsme fakt zvládli na jedničku. Ale taky to bylo pro nás i poučení, že hořlavé věci a hlavně zápalky a zapalovače musí být dobře uklizené.
Máme tři, dneska už dospělé, děti a musím říct, že na každé z nich platilo něco jiného. Už máme i vnoučka – 1 rok- a tak jsme zvědaví, jak to budou rodiče zvládat, až ji prvně zalže. A koloběh bude pokračovat.
Qinty
Děkuji za Váš dotaz. Nejprve je potřeba si položit otázku proč dítě lže . Lhaní může v daném okamžiku poskytovat dítěti výhodu oproti tomu ,než kdyby řeklo pravdu. Každopádně pokud dítě provede něco nekalého je třeba správně dítě potrestat. Dostane-li dítě ve škole poznámku např. za agresivní chování, nelze dítě trestat za to že dostalo poznámku, ale právě za to agresivní chování a pakliže navíc doma tuto věc ještě zatají lží , je třeba dát dítěti druhý trest i za lhaní. I trest by měl být přiměřený k tomu co dítě provedlo. Omezení různých oblíbených činností je trestem ideálním. Nedoporučuji však omezovat různé zájmové kroužky apod. Co se týče domácího vězení tak ani to není ideálním trestem, místo toho bych raději zvolil časové omezení do kdy může být Vaše dítě venku s kamarády. Je třeba taky dohlédnout aby trest byl řádně splněn a dodržen tak jak byl původně zadán. Nikdy od trestu neustupujte… vždy musí platit to co řeknete.
Držím palce. V případě jakéhokoliv problému se opět kdykoliv na mne obraťte. Váš poradce
Dobrý den.Nezlobte že Vám neporadim ,ale i ja hledám s něčím podobným pomoc.Nám si dnes náš 8-letý syn zkoušel hrát s nalezeným zapalovačem.Do dnes jsme ho mohli nechavat chvilku i samotneho doma,odskočit na nakup atd.Ale dnes nás chvilka samoty a důvěry stala vybaveni noveho pokoje.Naštěsti se synovi ani sousedum nic nestalo.Ale co kdyby?
Ja se zitra jdu poradit se školni psycholožkou,jelikož i to lhani začina byt i u Nás.Tak nevim jestli pravě je tohle ten věk kdy Nas ratolesti chtěji zkoušet co vydržíme.
Držim Vam prsty ,snad se nam oběma najde rozumné řešeni a nam ubudou starosti.
S pozdravem Habrnálová
Habrnálová