Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Záchvat u doktorky
Dobrý den,
nevím zda mi dokážete poradit, ale zkusím to. Ze školy mi zavolali, že má dcera nejspíš neštovice, já si pro ní došla a rovnou jsme s tím zašly k doktorce. To byla dcera v pohodě. Mezitím, co jsme čekaly v čekárně až na nás přijde řada se dcerce udělalo nevolno, plakala, bylo jí na zvracení. Když jsme se dostaly k paní doktorce, koukla na pupínky s tím že to neštovice nejsou, ale spíš kopřivka. Dcera stále brečela, že jí bolí břicho a klátila se k zemi. Stále se jí zvedal žaludek. Bylo to dost nepříjemné. Pomalu se uklidnila a stav se zlepšoval, nicméně vypadala hrozně až domů. Doma se uklidnila, promluvily jsme si a mne napadá jen jediné, je citlivá povaha a kolem neštovic ve škole slyšela jak říká i nemilé zprávy, když jí někdo měl říct, že to bude mít i na mozku. Má otázka je taková: mohla si tu náhlou nevolnost a křeče přivolat sama tím jak si představila, že neštovice jsou něco co jí rozežírá ze vnitř? Mám to dále nějak řešit?
Děkuji moc za jakoukoliv odpověď
Jedna možnost je, že si jen nervozitou zhoršila nějaké „skutečné“ problémy. Myslím, že v takovýchto případech, obzvlášť pokud je to poprvé, je nemožné bez vyšetření s jistotou říct, jestli je to fyzické nebo psychické. Stejně tak je ale klidně možnost, že nebyla úplně ok a v místnosti (kde možná bylo zadýcháno?) se jí udělalo zle. Pokud by se tato situace opakovala, tak by to asi raději chtělo opravdu nějaké vyšetření, vyloučit jakýkoliv závažnější problém.
Chtěla bych ale taky napsat, že ta možnost, že si to vyvolala jen strachem, není zas tak výjimečná. Vždyť i dospělí trpící nějakou panickou úzkostnou poruchou si volají záchranku a obrážejí doktory, protože jim je opravdu zle, potí se, srdce jim buší, dusí se… jsou přesvědčení, že mají infarkt a až když třeba opakovaně vyšetření nenajde nic, tak se zjistí, že to je psychika. Člověk, který má nějaký „záchvat“ vyvolaný úzkostí v té chvíli trpí stejně jakoby měl skutečný nález, není to něco míň.
Někteří lidi i děti velmi vnímají všelijaké špatné zprávy, historky… vztáhnou si to hned na sebe, bojí se pak určitých situací. Souhlasím, že často pomůže vysvětlit a promluvit si o konrkétním strachu – např. že neštovice většinou probíhají bez komplikací, že komplikace se dají léčit, že se umíralo na pravé neštovice, které už jsou vymýcené atd. Ale mnohdy jsou strach, úzkost, panika… silnější a nějaké rozumové argumenty na jejich zvládnutí nestačí a taky není všechno možné předvídat a vysvětlit předem.
Určitě je možné se i zamyslet nad tím, jestli nemá nějaký problém a někdo ji třeba nestraší cíleně přespříliš (šikana např.), zkrátka těch možných příčin je spousta.
Pokud by se ukázalo, že je to spíše záchvat ze strachu, psychiky, v podstatě bez nějakého důvodu zatím a opakovalo by se to (klidně i v mírnější intenzitě), já osobně bych zvážila návštěvu kvalitního homeopata, příp. jiného celostního „doktora“. Často člověka podobné obtíže zbaví úplně. Psycholog určitě neuškodí, může poradit a naučit, jak různé situace zvládat, ale jakoby úplně neodstraní ten problém – strach, přespřílišnou vnímavost atd.
Pokud by to byla jen tato jednorázová záležitost a dál dcera byla v pohodě ( i v jiných ohledech), tak bych to asi ale neřešila.
Tak přeju, ať je jí už jen dobře.:-)(Citováno od makinea z 21.1.2015 17:26)
Hezky napsáno a moc děkuji za příspěvek. Určitě si z každé rady něco odnesu. Moc děkuji i za ní a budu doufat, že už nás nic takového nepotká.
Jak jsem dneska mluvila s jednou paní učitelkou tak jí měla říct, že se jí můžou udělat ve vlasech a ona hned nato zareagovala, že to je mozek. Tak snad k žádné šikaně nedošlo. Ona si to ta moje kočička vše od malička bere a má moc bujnou fantazii. Jak jí lidi říkají, byla by z ní dobrá spisovatelka.
Jedna možnost je, že si jen nervozitou zhoršila nějaké „skutečné“ problémy. Myslím, že v takovýchto případech, obzvlášť pokud je to poprvé, je nemožné bez vyšetření s jistotou říct, jestli je to fyzické nebo psychické. Stejně tak je ale klidně možnost, že nebyla úplně ok a v místnosti (kde možná bylo zadýcháno?) se jí udělalo zle. Pokud by se tato situace opakovala, tak by to asi raději chtělo opravdu nějaké vyšetření, vyloučit jakýkoliv závažnější problém.
Chtěla bych ale taky napsat, že ta možnost, že si to vyvolala jen strachem, není zas tak výjimečná. Vždyť i dospělí trpící nějakou panickou úzkostnou poruchou si volají záchranku a obrážejí doktory, protože jim je opravdu zle, potí se, srdce jim buší, dusí se… jsou přesvědčení, že mají infarkt a až když třeba opakovaně vyšetření nenajde nic, tak se zjistí, že to je psychika. Člověk, který má nějaký „záchvat“ vyvolaný úzkostí v té chvíli trpí stejně jakoby měl skutečný nález, není to něco míň.
Někteří lidi i děti velmi vnímají všelijaké špatné zprávy, historky… vztáhnou si to hned na sebe, bojí se pak určitých situací. Souhlasím, že často pomůže vysvětlit a promluvit si o konrkétním strachu – např. že neštovice většinou probíhají bez komplikací, že komplikace se dají léčit, že se umíralo na pravé neštovice, které už jsou vymýcené atd. Ale mnohdy jsou strach, úzkost, panika… silnější a nějaké rozumové argumenty na jejich zvládnutí nestačí a taky není všechno možné předvídat a vysvětlit předem.
Určitě je možné se i zamyslet nad tím, jestli nemá nějaký problém a někdo ji třeba nestraší cíleně přespříliš (šikana např.), zkrátka těch možných příčin je spousta.
Pokud by se ukázalo, že je to spíše záchvat ze strachu, psychiky, v podstatě bez nějakého důvodu zatím a opakovalo by se to (klidně i v mírnější intenzitě), já osobně bych zvážila návštěvu kvalitního homeopata, příp. jiného celostního „doktora“. Často člověka podobné obtíže zbaví úplně. Psycholog určitě neuškodí, může poradit a naučit, jak různé situace zvládat, ale jakoby úplně neodstraní ten problém – strach, přespřílišnou vnímavost atd.
Pokud by to byla jen tato jednorázová záležitost a dál dcera byla v pohodě ( i v jiných ohledech), tak bych to asi ale neřešila.
Tak přeju, ať je jí už jen dobře.:-)
ikdyz uz se tva otazka tyka neceho jineho…a dcerka je uz ok..?ctu,ze se klatila i k zemy…super lekarka,opravdu…. 🙁
😉
(Citováno od meggi41 z 21.1.2015 14:48)
Ano dcera když se dostala do domácího prostředí tak bylo vše ok.
To je šílený 🙁 K tomu klidu mě ještě napadá, nepomohlo by společně si vyhledat nějaké informace o neštovicích a prostě pořádně dcerce vysvětlit, co to je za nemoc a že není třeba se jí bát? Když se v tom zorientuje (zatím jí akorát nějaký vtipálek asi pěkně vyšokoval), mohla by být na tohle téma celkově v klidu. Vysvětlit jí, že stejně tak je to i s každou jinou nemocí, mohou probíhat tak nebo tak, léčí se tak nebo tak, bude pár dní doma a bude vypadat jako dalmatín, trochu to odlehčit…. u nás tedy tohle probírání věcí hodně funguje, zabírá, ale je fakt, že na nemoci ještě nedošlo…
(Citováno od Hanzlici z 21.1.2015 14:44)
Ano to vše pomohlo, když sme to doma rozebraly, jenže jak šla ze školy rovnou k doktorce, tak se jí to tam asi vše honilo co slyšela a vyvodila si z toho takovýto závěr. Stejně se s ní chystám zajít k psychologovi a probrat to s odborníkem.
ikdyz uz se tva otazka tyka neceho jineho…a dcerka je uz ok..?ctu,ze se klatila i k zemy…super lekarka,opravdu…. 🙁
😉
…??bolest briska,pupinky,zvraceni,plac .?a to vse jeste k tomu pred lekarkou a jdete domu??
Tohle by mi urcite “nestacilo “!! zvlast,pokud jde o dite…a k lekarce bych stratilo timto duveru…
ano muze to byt neuroza(pokud ano,tedy velice silna ,ale u v tomto pripade by me,jako matku,zajimala pricina neurozy,nespokojila bych se s tim,ze asi ze strachu,co slysela,muze ro yak byt,ale i nemusi..)
Nebo to muze byt cokoliv i neco vaznejsiho(tim nestrasim,konstatuji a chci poradit)
Muze to byt cokoliv,nejsem lekar,jemln mama,myslim,ze u jen koprivky,se nezvraci atd…
nebo to bude nejaka mirna decka nemoc…Ale tohle vsechno je na lekarce,je to jeji ptace,povinnost a poslani,hm,chtela bych vysetrit vedet,proc ma tohle vsechno…jako u vseho.. Chtela bych to resit v ten den..
To je šílený 🙁 K tomu klidu mě ještě napadá, nepomohlo by společně si vyhledat nějaké informace o neštovicích a prostě pořádně dcerce vysvětlit, co to je za nemoc a že není třeba se jí bát? Když se v tom zorientuje (zatím jí akorát nějaký vtipálek asi pěkně vyšokoval), mohla by být na tohle téma celkově v klidu. Vysvětlit jí, že stejně tak je to i s každou jinou nemocí, mohou probíhat tak nebo tak, léčí se tak nebo tak, bude pár dní doma a bude vypadat jako dalmatín, trochu to odlehčit…. u nás tedy tohle probírání věcí hodně funguje, zabírá, ale je fakt, že na nemoci ještě nedošlo…
Naše doktorka si nás pozvala na čtvrtek, kdy to s ní vše proberu a uvidíme co mi poradí. Nechala sem si jí doma do konce týdne. Již je klidná, ale ten stav se mi opravdu nelíbil a byla jsem z toho velmi v šoku. Taková ta bezmoc, kdy nevíte jak jí pomoci. Posílala nás hned na chirurgii, ale poté co se to uklidnilo mi jen nechala ten papír, kdyby se to zhoršovalo tak abychom ihned mohly jet na Bulovku.
Uvidíme co se dozvím ve čtvrtek a poté kdyžtak budu hledat řešení sama.
Nebik, hodně mě zaráží, že to neřešila doktorka, která to viděla.
Určitě bych dcerku nechala pár dní doma, jednak se uklidní, jednak uvidíte, jak na tom je.
jako dítě jsem s neurovegetativními problémy skončila dokonce i v nemocnici. Bylo mi pořád zle, na omdlení, zvracela jsem… Rodiče se tenkrát rozváděli. Přijali mě v nemocnici s podezřením na slepák a nakonec se ukázalo, že to byly nervy. Raději to hlídejte. Možná pomůže, když bude děvče pár dní doma – v klidu.
Ještě mě napadá jedna věc – já mám ty problémy, co popisuješ, vždycky v místnostech (nebo autě), kde je málo vzduchu a zatopeno. Nemohlo by to tím taky být?
Chuděrka 🙁
Já bych to asi nenechala být a naše doktorka už vůbec ne.
Vaše doktorka na to nějaký názor má, nebo to jen uzavřela s tím, že neštovice to nejsou?