Homeopat zjišťuje pacientovy symptomy, jak se nemoc projevuje, co mu dělá dobře a co jeho stav zhoršuje, kdy se během dne cítí nejlépe, jaké má chutě, strachy atd. Tyto symptomy porovnává s obrazy léků a hledá ten nejpodobnější.
Např. jeden z nejpoužívanějších léků – Arsenicum album – má popis takový:
Když k nám přijde pacient, tak nezáleží ani tak na názvu nemoci, ale právě na tom, jakými symptomy se nemoc manifestuje. Může mít např. střevní chřipku se zvracením, provází ji veliké vyčerpání, i když z něj toho neodejde mnoho, je mu velká zima, trochu mu pomůže, když popíjí teplý čaj a chce, aby s ním někdo neustále byl, pálí ho žaludek a konečník.
Homeopat v tomto rozpozná právě obraz léku Arsenicum album a když jej pacientovi podá, tak se pacient brzy vyléčí.
Přijde ale jiný pacient, který má také střevní potíže, taky nechce být sám, taky je zimomřivý, ale ten má obrovskou žízeň na studené. Když se ale pití v žaludku ohřeje, tak ho vyzvrací. Výtoků je mnoho, velké množství, proto u něj snadno dojde k dehydrataci…
Homeopat v této kombinaci symptomů pozná lék Phosphorus a po jeho užití dojde rychle k ústupu potíží.
Léků je mnoho, asi 3 tisíce, těch nejpoužívanějších asi 300 a člověk v danou chvíli potřebuje jeden z nich. Homeopat tak musí pracovat s obrovským množstvím informací. Jeden jednotlivý lék může mít stovky a tisíce symptomů, nahoře je jen malá ukázka. Léky se mnohdy velice podobají – jak vidíte výše – a homeopat musí vědět, jak je od sebe odlišit.
Z pohledu homeopatie není průjem jako průjem, úzkost jako úzkost.
Proto bych všem, kteří homeopatii chtějí vyzkoušet, doporučila, neřídit se radami z internetu, z lékárenských příruček, většinou obsahují informace naprosto nedostatečné pro výběr léku. Stejně tak mnoho lékárníků a lékařů, byť v dobré víře, nemá takové homeopatické vzdělání, aby mohli vést homeopatickou léčbu, která se svými principy a způsobem léčení od klasické medicíny odlišuje.
Dalším častým nedorozuměním je podávání homeopatických léků preventivně. Každé onemocnění se projeví u každého jinak a my předem nevíme jak. Předem nevíme, jestli vůbec organismus bude nějaký lék potřebovat nebo jestli si s danou situací poradí sám. Pokud lék potřebovat bude, těžko můžeme předem vědět jaký. Musíme počkat, až se objeví symptomy a teprve poté vybrat lék. Nedoporučuju podávat homeopatika před operací, před porodem, před očkováním. Ze stejných důvodů se taky nemají dávat léky rutinně, tzn. na neštovice Rhus-t., po očkování Thuja atd. Takových rad je plný internet, ale často pak jediným výsledkem je zklamání z homeopatie. Protože takto homeopatie nefunguje.
Někteří homeopaté podávají více léků současně, ale toto také nevychází z klasické – mnoha desítkami let prověřené metody. Působení léků pak nejde vyhodnotit. Pokud dojde ke zhoršení či zlepšení, nevíme, který lék to způsobil, který nechat a který vysadit. Taky nikdo z nás nemůže vědět, jak jednotlivé léky působí mezi sebou vzájemně. Toto je i důvod, proč doporučuju vyhýbat se homeopatickým přípravkům, které známe z reklamy. Většinou se jedná o kombinované preparáty obsahující několik homeopatik o velice nízké potenci, tedy síle léku. Pokud je v dané směsi lék, který zrovna náhodou potřebujeme, pak v této nízké síle nikdy nedosáhne takového efektu, který by udělal, pokud by působil sám ve vyšší potenci. Např. lék slibující vyléčení jakéhokoliv druhu kašle obsahuje 9 různých homeopatický léků, ale v tak slabé potenci, která se běžně téměř nepoužívá. Jen na suchý kašel ale existuje dalších cca 250 léků.
Názory jednotlivých homeopatů se mohou v těchto otázkách lišit, v závislosti na škole, kurzu, který studovali. Někteří k nalezení léku využívají i kyvadlo, astrologii, doporučují více homeopatik najednou, používají více léčebných metod nebo homeopatika doporučují preventivně. Ale nejedná se o klasickou homeopatii. Klasický homeopat vybere na základě podobnosti symptomů jeden lék a pak čeká na reakci, kterou vyhodnotí. Teprve podle reakce zjistí, jestli volba léku byla správná.
Na tomto místě bych ještě zmínila rady pro výběr homeopata. Doporučuji nejít za tím nejbližším, pokud o něm nejste přesvědčeni. Za dobrým homeopatem se vyplatí i dojet dál.
Ptejte se. Jednak homeopata – kde a jak dlouho studoval (homeopatie se studuje roky, víkendový kurz nestačí, ale i jednotlivé homeopatické školy se od sebe liší), jak dlouho probíhá vyšetření (většinou 1-2hodiny), jaké používá metody (jeden lék? více léků? kyvadlo? atd.), jak je to s placením konzultací v průběhu léčby (někdo chce za každý telefonát další peníze, jiný má vše zahrnuto v první platbě). Ptejte se ale také jeho pacientů. Opravdu je vyléčil? Nebo jen jeden problém zmizel a druhý se objevil?
…pokračování článku: Léčba.
Předchozí články ze série Co mě naučila homeopatie: O zdraví, nemoci a léčení, Nemoc a její projevy – co to vlastně znamená?