Každý z nás se jistě setkal s nemocí – ať už akutní (angína, rýma, průjem) nebo chronickou (nespavost, ekzém, chronické záněty močových cest, častá nemocnost atd.)
Na nemoc nás upozorní odchylky od běžného zdravého stavu, které nám nejsou příjemné, někdy nás omezují víc a jindy méně a nejraději bychom se jich všichni co nejrychleji zbavili.
Co je ale takový projev nemoci? Je to vlastně projev obranné reakce našeho těla. Představme si, že do nás pronikne nepřítel, naše obranné mechanismy ho zpozorují a povolají svoji armádu, aby ho zase vyhnaly z našeho těla pryč. Např. se ho snaží zničit pomocí horečky.
Klasická medicína často v tuto chvíli hodí do organismu bombu (např. antibiotika, antipyretika) a tím zabije jak nepřítele, tak také půlku svojí armády. Pro tentokrát je nebezpečí zažehnáno, ale pro příště už nám zbývá jen polovina obránců a ve chvíli, kdy přijde další nepřítel, tak oslabení trvá déle či probíhá vážněji. Přijde další bomba a další část obránců je zničena a tak to jde dál a dál. Ve chvíli, kdy už je naše obranyschopnost silně narušena, nepřítel snadno pronikne i do nejdůležitějších pater našeho organismu a vzniká vážnější a chronická nemoc.
A jak tedy postupuje homeopatický lék? Pokud je správně zvolený, přidá pár vojáčků do naší armády, přidá schopného generála, který vše dokáže efektivně řídit a nepřítele z našeho těla vyprovodí.
Jinými slovy snaží se příznaky onemocnění dočasně posílit, aby se náš organismus mohl efektivněji nemoci zbavit.
Toto trošku ilustrativní přiblížení nám ukazuje naprosto běžnou situaci, kdy vidíme malé dítě, které je nejdříve občas nachlazené, má vysokou horečku… Horečku se snažíme zničit a později už přichází např. angíny, záněty středního ucha… ze začátku možná občas. Jak ale imunitu dál a dál hubíme např. pomocí častého podávání antibiotik, tak často dojde k tomu, že nemoci začnou být vážnější. Buď stále zůstávají ve formě akutních onemocnění (např. bronchitidy, zápaly plic, záněty ledvin) a stanou se častějšími (často velice brzy po dobrání antibiotik přichází další onemocnění) nebo se místo nich objeví potíže chronické (např. astma, alergie, strachy, potíže s chováním).
Podobné se léčí podobným
Z tohoto vysvětlení nám bude jasnější, jak vlastně funguje hlavní homeopatické pravidlo, a sice že podobné se léčí podobným.
Organismus nějakým svým způsobem bojuje s nemocí, my se snažíme ten způsob vypozorovat a najít lék, který má ve svém popisu co nejpodobnější projevy. Když takový lék podáme, posilujeme tím organismus v jeho snaze se nemoci zbavit.
Některé ze symptomů jsou typické pro dané onemocnění a bude je mít většina lidí, např. při bolestech hlavy většina lidí bude chtít mít klid, při žaludečních potížích většina lidí nebude chtít jíst. Tyto symptomy jsou důležité, ale pro výběr homeopatického léku, jsou důležité i symptomy zvláštní – takové, které se nedají vysvětlit danou patologií nebo které jsou u různých lidí různé. Takové, které nám co nejvíce individualizují případ a tím nám nejlépe pomohou najít lék.
Při výběru léku tedy musíme pozorovat symptomy a projevy, které se nemocí změnily a pomocí kterých se organismus snaží dosáhnout vyléčení a ty pak podpořit tím, že vybereme lék, který má ve svém „obrazu“ symptomy co nejpodobnější. Tyto popisy jsou až 200 let staré informace získané jak zkoušením léků na zdravých lidech, tak i pozorováním toho, co který lék vyléčil.
Pozorování a respektování našeho těla
Pozorování je další důležitým poznáním, které jsem se díky homeopatii naučila a které, jak věřím, může být přínosné každému. Překvapilo mě, kolik věcí jsem dřív nevnímala a ignorovala.
Je pro mě nesmírně zajímavé sledovat, jak se liší projevy stejné nemoci u různých lidí. Na stejný bacil každý reaguje svým vlastním specifickým způsobem – tím nejlepším, kterého je schopen. Proto bych se přimlouvala za to, zapomenout na zaručené rady a poslouchat svoje tělo a v jeho snaze ho podpořit. Často totiž organismus zvládne nemoc sám.
Já jsem svým dětem např. ještě homeopatikum nedala. Umožnila jsem dítěti dělat, co je mu příjemné a dřív než jsem sehnala ten pravý lék, tak bylo po nemoci. Toto samozřejmě není pravidlem, ale chci tím vyjádřit, že respektovat specifický způsob, kterým se právě náš organismus snaží vypořádat s nemocí, neházet našemu obrannému systému klacky pod nohy, je to minimum a naprostý základ, jak můžeme sami pomoci.
Pokud má dítě s angínou chuť na ledové pití, pokud chce jíst jen okurky nebo pokud vyžaduje okno dokořán… dopřejme mu to, i když se nám to může zdát jakkoliv nesmyslné. Možná se to zdá samozřejmé, ale spousta z nás nutí děti se vypotit pod peřinou, pít jen teplé, jíst jen to či ono, oblékat se více, než dítě chce…Toto se pochopitelně netýká jen akutních nemocí.
Pokud jsou symptomy nedostatečné k tomu, aby se nemoci zbavily, jsou alespoň určitou kompenzací daného stavu. Např. často děti, které mají poruchu vstřebávání vápníku, mají chuť na omítku, vajíčka…
…pokračování v článku Výběr léku.
První článek ze série Co mě naučila homeopatie: O zdraví, nemoci a léčení
Napsal/a: makinea
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (15 vyjádření)
Makineo, moc děkuju za Tvůj čas a za Tvůj názor, při čtení to na mě působilo jako uklidňující terapie. Děkuji, zamyslím se nad tím, uklidním se a uvidím, co dál.
Jaterní testy dceři dělali loni, když měla velké zdravotní problémy a nemohli jsme se dopátrat, co je za problém. Za „problém“ byla určená nakonec ta alergie, ale tak trochu s otazníkem…
Tak uvidíme. Děkuji moc a těším se opět na další článek.
Lien, děkuji za zajímavý odkaz, v klidu si to pak ještě všechno pročtu. „Podfuk zvaný cholesterol“ jsem četla už loni a líbilo se mi to, ale fakt mě teď vykolejilo, že ta hodnota bezdůvodně stoupla, čekala jsem, že to klesne.
K doktorům teď chodíme, to je pravda – dřív nikdy, dřív jen na prevence.
Marinado, celé odpoledne tu přemýšlím, co ti napsat.
Můj pohled je takový, že zvýšený cholesterol je jen jedním z ukazatelů nějaké nerovnováhy organismu. Nevím, co přesně bylo důvodem, proč jste šly nechat měřit cholesterol… Říkám si, asi nějaký problém vás k tomu dovedl. TAky jsi psala o alergii.
V tuto chvíli já bych zkusila asi zapřemýšlet, jestli má dcera takové problémy, které jí omezují, které jsou potřeba řešit.
A co je to, co ty vidíš jako hlavní – chvilku hoď za hlavu, co vám kde naměřili a zamysli se jen sama pro sebe. Nebo se i zeptej jí (pochybuju, že řekne, že ji trápí nějaké číslo na papíře :-))
Pokud dojdeš k závěru, že to potřeba řešit je nebo, že to řešit chcete, tak se zamyslet nad tím, co očekáváš od léčby, vybrat léčebnou metodu.
Píšu asi zdánlivě jasné věci, ale vím sama, že člověk se snadno může dostat do víru vyšetření, kde řeší čísla a hodnoty a ztrácí nadhled. Zkus tedy tohle… Nechat si to všechno projít hlavou.
Pokud začínáš přemýšlet, že by možná bylo řešením zkusit jinou léčbu, než klasickou, pak moje rada je nespěchej na to. Pár vyšetření navíc už tolik nezmění a možná si jen lépe uvědomíš, jestli ta cesta někam vede nebo ne, jestli se opravdu blížíte k vyléčení anebo se jen motáte v kruhu.
marinado a nechodíte moc k doktoru? 😛 Oni to mají jako obživu najít nemoc – a nejlépe jí udržovat, příp. přeonačit na jinou. Ze zdravých jedinců živi nebudou.
Řídila bych se tím, jak se dcera cítí, pokud je jí dobře, žádné kolečko bych neabsolvovala a na cholesterol zapoměla.
http://www.bylinky-maya.cz/dusevni-priciny-nemoci/
http://marieblankytna.blog.cz/1011/podfuk-zvany-cholesterol
Makineo, moc děkuju za krásnou odpověď ohledně očkování. Hodně teď o očkování čtu, tak proto mi to naskočilo a měla jsem na mysli opravdu jen ten princip, jiná podobnost tam není, protože homeopatie je o každém originálním jedinci a ne o plošném podávání čehokoliv (aspoň tak to chápu, snad dobře).
Nechci zneužívat Tvojí ochoty, ale kdyby náhodou jsi měla chuť mi k tomu něco napsat, byla bych moc ráda. (Pokud ne, opravdu se nic neděje). Momentálně řeším „další“ problém s dcerou, která je štíhlá, jí poměrně zdravě (ve smyslu, že má vyváženou stravu, jinak nejsme žádní radikální zastánci zdravé výživy) a doktorka si marně láme hlavu s tím, jak to, že má zvýšený cholesterol. Loni jí to zjistili, minulý týden byla na kontrole a ještě to stouplo… Takže nás zase čeká kolotoč doktorů, což mě většinou vystresuje tak (honička práce-doktoři-práce), že pak se zase přitíží mně 🙂
Nebo jestli s tím máte někdo jiný zkušenost a podělíte se, budu moc ráda.
Peťko, ještě jsem zapomněla k té angíně. Je pravda, že z neléčené angíny může vzniknout ta revmatická horečka. Nemůžu říct, že bych na to nemyslela. Spíš jsem právě zvažovala, že bych nechala udělat to crp na kontrole, jestli je to dostatečný důkaz vyléčení.
Většinou se ta revmatická horečka rozvine, když pacient nedodržuje ten klidový režim. Takže otázka co je neléčit a neléčit. Jestli někdo jde po pár dnech s angínou třeba do práce, tak ani ta ATB těm komplikacím nezabrání.
Když mně je úplně divné dávat dítěti léky, když vypadá dobře (ani není unavené atd.), jen se trochu spustila rýma. Já jsem to brala tak, že kdyby byly třeba prázdniny, tak bych s ní rozhodně druhý den nemoci (která navíc začíná ustupovat) ani k doktorce nešla (a myslím, že spousta rodičů), takže bych o existenci angíny neměla ani tušení.
Peťko, vůbec to není hloupá otázka!
Homeopatikum míří na imunitu. Posiluje imunitu, aby si s problémem poradila sama. Tedy aby vlastně zničila bakterii sama.
Takže homeopatikum ani nepotlačí příznaky, ani přímo nezabije bakterii, řekne imunitě co má dělat a ta zničí bakterii.
Co se týče toho měření, ano po správné homeoléčbě, se dá efekt i takto změřit. Já jsem to nikdy nezkoušela, protože jak jsem psala moje děti zatím homeopatikum nikdy nedostaly, takže je to zprostředkovaná zkušenost. (a já sama jsem u sebe řešila něco, co se měřit nedá)
Ale když budeš mít vysoké crp, dáš správné homeopatikum, tak potom bude vidět efekt i na crp. Homeopat samozřejmě crp a podobná vyšetření nedělá, ale dá se jít k doktorce, nechat vzít crp, dát homeopatikum a pak jít znovu k doktorce.
Co se týká toho, že ti homeopatikum nefungovalo… Nejspíš to nebyl ten správný lék. Já naopak myslím, že je dobré si nechat poradit, popisy a rady na internetu jsou dost zjednodušené, nepřesné a zavádějící.
Na cestovní nevolnost jsem se jednou ptala a prý je to většinou součást celkového stavu a lék vybraný jen na tu nevolnost prý často nezabírá. Takže to je zrovna věc, kterou je lepší řešit celkově.
Pokud chceš řešit něco, co Tě trápí delší dobu nebo se vrací opakovaně, pak to je chronický stav a je potřeba návštěva homeopata. Pokud se jedná o nějaký jednorázový problém, pak lze s trochou štěstí najít lék i na dálku. Je potřeba vědět, co se nemocí změnilo (např. potřeba pití, tepla, chutě, psychika) a podle toho vybrat lék. Pokud něco takového budeš mít, tak se klidně přijď poaradit sem. Pokud nebudu vědět, poradím ti, kde se zeptat.
Stává se taky, že člověk má nějakou akutní nemoc, tělo ji samo nezvládá, ale ani není schopné vytvořit dostatečně jasné symptomy vedoucí k léku. Pak je opět nutná celková léčba.
Peťko myslím, že na taková příznaková homeopatika vůbec homeopata nepotřebuješ, pokud jsi si jistá, že chceš „léčit“ afty nebo cestovní nevolnost, pak se dá najít spousta homeo i na internetu, najdeš si nejpodobnější příznaky a koupíš hom. ušetříš peníze za homeopata.
Ale pokud bys nějak měla pocit, že třeba ty afty nejsou to, co chceš léčit, pak už by určitě homeopat stál za to. Ale myslím, že člověk, který chce všechno měřit a mít na to hmotné důkazy moc k homeopatikům inklinovat nebude :-). To je jako když vědci potrvdili, že žádné energetické dráhy v těle nejsou, protože to pitva jasně prokázala uffff. Lien
Také se přiznám, že jsem nejednou recept na antibiotika vyhodila do koše. U dětí to zvažuji vždy, dát/nedat. Kolegyně má 15ti letou dceru, ta měla angínu, byla celkem v pohodě a tak antibiotika nedali, ovšem přeskočilo to na srdce a pak s toho byl a ještě je daleko závažnější stav, než právě ta angína. A zkrátka rozhodnutí nedat léky si budou už navždy vyčítat.
Nevím jak to je s homeopatiky, které léčí tedy jinak, než klasická léčba. Pokud má dítě vysoké crp, má například jasnou angínu a nasadíme antibiotika, za pár dní hladina crp klesá, jde to změřit. Zajímalo by mě, zda to někdo zkusit takto i s homeopatickou léčbou, nebo v tomto případě se žádné crp nezjišťuje? Po klasické léčbě jasně vidíme či změříme, že bakterie je zničena. Ano, antibiotika nezničí jen bakterie, to je jisté. Ale můžeme mít alespoň nějakou jistotu, že ona bakterie je z těla pryč, že neškodí někde pěkně ukrytá a schovaná. U homeopatické léčby tedy také vidíme ústup příznaků nemoci, ale nevím, jak je to s tou „likvidací“, jestli homeopatie cíleně míří na zdroj nemoci, nebo potlačuje příznaky? Asi to je hloupá otázka, ale vážně by mě to zajímalo, protože o homeopatii opravdu nic nevím.
Jen jednou jsem zkoušela na dceři, nemělo to efekt. Na sobě na afty, taky bez efektu. Letos bych ráda vyzkoušela homeopatika na cestovní nevolnost. Ale zatím jsem ve fázi, že nemám ani vybraného homeopata či homeopatku.
Marinado, já jsem taky nejdříve přišla u kašle na to, že ať ho léčím nebo ne, efekt je stejný.
Pak jsem zjistila, že když nesrážím horečku, tak jak horečka, tak i nemoc přejdou mnohem rychleji, než když jsem srážela.
A teď zjišťuju, že silný organismus si i s tou angínou poradí sám. Dnes je pátý den nemoci a dcera mi hlásí, že ji v krku nebolí! (jen první den měla horečku a vypadala zle, pak už ji jen bolelo v krku) Pokud by měla problémy nebo se stav nelepšil a byly jasné symptomy na homeopatický lék,tak bych dala ten, pokud by jasné symptomy nebyly, klidně bych dala i ta ATB (a pak zkusila řešit stav imunity celkovou homeopatickou léčbou), ale skutečnost je taková, že žádný lék neměla už asi pět let, protože to prostě nebylo potřeba. Ještě počkám, až bude úplně fit a pak recept na atb poputuje do koše.
Co se týče očkování, to by bylo asi na samostatnou kapitolu. Mnoha lidem to připomíná princip homeopatie, ale zásadní rozdíl je v tom principu podobnosti. To je to léčebné na homeopatii. Homeopatie přichází na řadu, až když má tělo nějaký problém, až ve chvíli, kdy si pomocí symptomů říká o pomoc. Očkování se dává všem ve stejnou chvíli, bez ohledu na to, jestli má tělo nějaký (a jaký) problém nebo ne. Pokud se vrátím k přirovnání k armádě. Homeopat si poslechne jakou řečí vojsko mluví, pokud uslyší němčinu, pošle tam německého vojáka nebo generála. Špatný lék nebo očkování jakoby do těla poslal třeba Číňana… Těžko může pomoct – mluví jinou řečí, má jiné uvažování, jiné písmo… Mnohdy nejenže nepomůže, ale v organismu vznikne ještě větší chaos a v důsledku toho může dojít i k problémům.
Otázka jak a jestli očkování funguje už je zas jiná, já tomu zas tolik nerozumím, ale např. u černého kašle… chytají ho jak ti neočkovaní, tak ti očkovaní, průběh se taky nijak zvlášť u těchto skupin neliší.
janca.mas
nejdůležitější je řídit se sama sebou, takže jestli máš chuť na zmrzlinu nebo na čaj, tak poslouchat tohle. Pokud máš angínu s takovými horečkami, tak jsi na tom z hlediska homeopatie dobře a pravděpodobně tvůj organismus bude schopný vytvořit jasné příznaky vedoucí k nalezení homeopatického léku, který by ti angínu vyléčil i bez ATB. Lék na akutní nemoc lze většinou vybrat i na dálku, takže až budeš mít příště angínu a budeš-li se chtít vyhnout atb, přijď se poradit a třeba něco vymyslíme.
Lien, intuici Ti můžu jen závidět. Určitě máš pravdu v tom, že člověk má dojem, že to co ví, musí být jasné všem a ono to tak často není.
Já spíš k poznání docházím skrze omyly. Přijde mi, že to, co někdo ví automaticky,tak já zjistím až když mi fakt něco nefunguje. Až dojdu na konec slepé ulice, tak pak teprve mi to dojde, zatímco někomu jinému stačí se tam podívat a hned ví, že takhle cesta nikam nevede. Na druhou stranu přijde mi, že jsou lidi, kteří stojí před tou zdí na konci ulice, a než by se otočili a zkusili to jinak, tak budou raději hlavou tlouct do té zdi.
Jinak k těm nemocem, ono je to totiž i tak, že v každé úrovní zdraví má člověk citlivost k jiným nemocem. Když člověk získá citlivost na určitá onemocnění, zároveň tím ztrácí schopnost reagovat na nějaké jiné. Když vezmu extrém, aby to bylo hodně vidět. Např. schizofrenici prakticky nebývají akutně nemocní, i kdyby do nich někdo píchl injekci s nějakou bakterií, tak neonemocní, již ztratili tu schopnost.
Např. nejstarší dcera má teď angínu,a přestože se spolu mazlíme, holky spolu spí atp., tak to nikdo nechytl. Tuším, že my všichni ostatní jsme na tom hůř, že my ostatní už nemáme tu schopnost chytit angínu.
PErfektně popsané, musím napsat, že poslední dobou začínám čím dál tím víc v sobě nalézat určitou dávku intuice (kterou jsem si vždycky myslela že téměř nemám, i když dle různých astro a esodisciplín bych jí mohla rohazovat po kýblech) a i když se o určitě věci skoro nezajímám ve formě aktivního hledání inforamcí, tak jsou mi jasné, připadá mi, že snad všichni na světě to takhle ví. A teď zrovna když čtu tvůj popis nemoci – o té armádě, tak se mi to opět vybavilo, že možná ne každému to připadá tak jasné a evidentní, že možná to je ta intuice, o které všichni mluví, že to není samozřejmost každému daná :-).
Jsme zrovna ve fázi velmi akutního onemocnění,něco se přes nás převalilo a zaujalo mě, jak každý na stejného „protivníka“ reaguje jinak, M. totiž není nic, L. měla tak prudký zvraco/průjmový stav, že i já!!! jsem uvažovala o návštěvě nemocnice a kapačkách, manžel totéž co Laura, ale o poznání mírnější – bez teplot a normálně funguje i v práci a mně to sedlo na plíce, střeva naprosto v pořádku, zato kašlu, bolí mi celý hrudník. Oteplotovaly jsme to jen já a malá, ale jsem si jistá, že příčina je jedna a tatáž.
Ještě jednou díky, že ses rozhodla pro sérii článků, ráda čtu věci, které se mnou rezonují.
Opět skvělý článek.
Vzpomněla jsem si při tom, jak mi paní doktorka při akutní angíně (40 horečky,šílená bolest v krku,ztráta hlasu, čepy na mandlích…)říkala, abych hlavně nepila nic horkého a klidně si dala i zmrzlinu. Já na ni koukala a bylo mi trapné jí říct, že už se týden léčím pitím horkého čaje s citronem a medem.:-) Samozřejmě že to nepomáhalo a jen se to zhoršovalo, takže jsem bohužel nakonec vyfasovala antibiotika. Dnes už jsem moudřejší a koupím si pořádného nanuka 🙂
Bezvadně popsané!
A vzpomněla jsem si, že když dcera měla před lety kašel a odmítala sirup, kupodivu jsem jí ho nenutila a kašel jí přešel během několika dnů i tak.
S tou armádou je to skvěle vysvětlené, jen mi to trochu připomnělo princip očkování 🙂
Mobile Sliding Menu