Příchod čerta s Mikulášem je skvělá výchovná příležitost a určitě by byla škoda ji nevyužít… Nebo je to jinak?
Na všechny zlobivce, neposedy a nepořádníky už brzo dojde… Mikuláš si přečte v Knize hříchů, jak byl kdo hodný a zlobivý a podle toho ho buď odmění, nebo přikáže čertovi, aby ho strčil do pytle a odnesl do pekla.
Těšíte se, že děti na chvíli zkrotnou, protože čert je čert? Nebo naopak přemýšlíte, jak to udělat, aby se děti zbytečně nebály a zároveň jste je nepřipravili o mikulášskou tradici?
Pro mě je odpověď jednoznačná – určitě nestrašit. Vedlejší účinky strašení čertem jsou z mého pohledu mnohem závažnější, než neuklizené hračky, odmlouvání a další dětské „neřesti“, kterými bez újmy na zdraví prošel skoro každý z nás.
Moc se mi líbí, jak se k tomuto tématu vyjádřila před lety suodal ve svém článku Mikulášská nadílka:
Sama za sebe musím říct, že: „Svoje děti nestraším a nikdy strašit nebudu!!!“ Pro mě vyvolání strachu z „nadpřirozených“ bytostí je jen neschopnost a lenost rodiče vysvětlit dítěti, proč si má např. uklidit hračky, proč to či ono chování je špatné, proč má být před setměním doma atd.
Dětem strach z pekla a nesmyslného a hlavně nesplnitelného slibu „Já už budu hodný/á!!!“, vydrží stejně jen pár hodin před příchodem a maximálně pár dnů po odchodu čertů. Ale následky a šrámy na citlivé dětské duši si mohou nést třeba i celý život.
Svoje trauma z dětství popsala také Markéta v článku Telefonát do pekla. Jak vidno, rodiče byli (a zřejmě pořád jsou) ve strašení ohromně vynalézaví. Stojí to ale za to?
Domov by měl být pro děti bezpečným místem, kde se nemusí ničeho a nikoho bát. To ale návštěvu Mikuláše s čerty určitě nevylučuje, jen je potřeba k ní přistoupit stejně zodpovědně jako ke spoustě dalších věcí, které souvisí s dětmi. Stejně jako si dáváme záležet na výběru dárků, nebo zkoumáme složení všelijakých potravin, měli bychom věnovat pozornost i přípravě mikulášské návštěvy.
Asi budu jen opakovat už tisíckrát omílané poučky, nebudu to tedy nijak dopodrobna rozvádět, takže ve stručnosti:
Prostě slovy Katky Králové z Nevýchovy:
Buďte v té situaci parťáci svých dětí, nestaňte se stejným čertem, kterýho se bojí a kterýmu nevěří.
S čerty nejsou žerty! Ale můžou být. Mrkněte na video o tom, jak nepřijít s čertem o dětskou důvěru. A taky v něm najdete radu, co s tím, až se vás vaše dítě zeptá: “Mami, tati, a jsou čerti?”
Pozn.: Užitečné rady, jak si v pátek Mikuláše zbytečnému strachu najdete kolem 7. minuty 😉
Co s tím, když děti strašit tedy nechcete, ale výchovná berlička by se přesto hodila?
Stačí si uvědomit, že když chcete, aby dítě poslouchalo, nemusíte zvát na pomoc čerty a bubáky. Vaše dítě totiž může začít poslouchat proto, že vás poslouchat chce.
Jak mluvit s dětmi, aby vás chtěly poslouchat, se dozvíte v kurzu Výchova Nevýchovou, který je zdarma.
Dospěli jste k závěru, že Mikuláše s čerty domů radši zvát nebudete? I tak si můžete s dětmi tuhle krásnou tradici pěkně užít.
Určitě se i ve vašem okolí chystá nějaká mikulášská besídka, karneval nebo jarmark pro děti. Mrkněte do Ivetina článku s aktuálními tipy Možná přijde i Mikuláš. Nebo se prostě v pátek jen pořádně teple oblečte a vyražte na procházku předvánočními ulicemi. Jistě potkáte hned několik Mikulášů s doprovodem. Lnori se dokonce na tuhle výpravu převléká i do kostýmu 😉
Určitě si nezapoměnte také něco mikulášského nebo čertovského vyrobit. Spoustu námětů najdete v našich starších článcích. Zkuste třeba čerta, Mikuláše a andílka z obalů od vajíček, andělíčka z peříček, nebo mrkajícího čertíka.
