Pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat… a tak dále. Hned jste poznali, že vyjmenovaná slova mám stále v hlavě a mohla bych to možná označit i tím, že jsem na sebe pyšná. A nesmím zapomenout připsat, že moje děti jsou schopné je všechny napsat s měkkým „i“ a vůbec jim to nepřijde divné.
Hlavně ale utíkám k psaní článečku kvůli tobě suodal, abych tě v té soutěži nenechala samotinkou. Umím si dost dobře představit, co s tím má člověk starostí, aby to mělo výsledky…
No, ale co vám mám psát, vždyť všechno o mně a mé rodině víte. Mohla bych sem nasázet jeden odkaz za druhým a to samotné by vydalo za požadovanou délku článku.
Hned po vyhlášení soutěže mi hlavou projela myšlenka, že říct, že jsem na své dítě a manžela (protože toho samozřejmě nemohu vynechat) PYŠNÁ, mi v hlavě trochu zvedá výstražný prst, spojený se rčením „Pozor, pýcha předchází pád!!!“ Já bych to spíš pojmula, že jsem ráda za to, jaké moje děti i manžel jsou. A jsem ráda, že je mám kolem sebe a vyplňují mi každičkou chvilku mého života a dělají ho lepším.
No a co mám psát, vždyť všechno vážně znáte: -) Projíždí mi hlavou tolik
Já jsem pyšná (píšu malým, aby nedošlo k pádu) na sebe a na svého manžela. Jsem pyšná na obyčejné věci, které dělá spoustu jiných ženských, ale tak nějak málokdo nás poklepe po ramenou s tím „jste dobrý, holky“… tak klepu. Ráda vařím a těm svým chlapům ráda podstrojuji, každou chviličku peču s láskou, hned jak se vyprázdní plech, byteček mám jak klícku, porodila jsem tři děti, našla chlapa svého života a zařizujeme si bydleníčko. Vystudovala jsem s červeným diplomem s miminem na klíně, zvládám dělat výrobky s článečkama sem na stránky VD… No brzdím, ale je to hezké si to přiznat a říct si „jsem dobrá“.
No a k mému manželovi, bych to tu měla tak na tři pokračování. Jsem ráda,
Omlouvám se, že téma sklouzlo někam jinam, ale já za to děkuji. Já jsem si díky tomu uvědomila, že kromě bezvadných dětí můžu říct i to, že jsme dobří my dva „já a moje zlato“…
