Kuřákům tento název může snad znít sympaticky, nekuřákům zase naopak. Pravdou je, že niacin potřebujeme všichni bez rozdílu. Niacin je společným názvem kyseliny nikotinové a nikotinamidu…Ve starších materiálech se o niacinu můžeme dočíst také jako o vitamínu B3, B4 nebo vitamínu PP (proti Pellagrový vitamín).
Pellagru poprvé popsal španělský lékař Casal v roce 1735. Její název vznikl z italských slov „pelle“ (kůže) a „agra“ (hrubý, drsný) a byla častou příčinou nervových poruch a úmrtí jihoevropanů, kde převážnou část potravy tvořila kukuřice. Záhadou pro lékaře byla v podstatě až do 20. století, přesněji do roku 1914, kdy byl objeven niacin. Až ale v roce 1937 vědci prokázali souvislost mezi absencí niacinu a pellagrou.
ÚČINKY
Zajímavostí je, že se niacin v některých zemích používá ke zlepšení barvy mletého masa. V Evropě je ale takovéto použití niacinu zakázáno.
DOPORUČENÁ DENNÍ DÁVKA
Pro děti se doporučují následující denní dávky niacinu:
dětem ve věku 1-3 roky 5-9 mg,
dětem ve věku 4-6 let 12 mg,
dětem ve věku 7-10 let 13 mg.
Pro mladistvé a dospělé muže se doporučuje 18-20 mg niacinu, mladistvým a dospělým ženám 13-15 mg a těhotným ženám 17 mg niacinu denně.
Pro představu stačí u dospělého člověka pro pokrytí denní dávky sníst např. 150 g kuřecího masa nebo jednu porci ryby.
Niacin je ve vodě rozpustný vitamín, v těle se neukládá do zásoby, je tedy nutné jej přijímat pravidelně a jeho přebytky se vylučují močí.
ZDROJE
Niacin se vyskytuje v přírodě v rostlinných i živočišných zdrojích. Mezi nejbohatší zdroje patří pivní kvasnice, játra, drůbež, tuňák, losos, libové maso, burské ořechy, sezamová semínka, mandle, slunečnicová semínka, zelenina (brokolice, mrkev), mléko, luštěniny (především sója, hrách, fazole) a houby. Z cereálních produktů je však niacin špatně využitelný.
ÚPRAVA POKRMŮ
Niacin se řadí k poměrně stabilním ze skupiny vitamínů B a je vcelku odolný vůči působení tepla, světla, kyslíku i zásaditého prostředí a při skladování i vaření se celkové ztráty pohybují kolem 10%.
PŘEDÁVKOVÁNÍ
Jak už bylo řečeno, přebytky niacinu se stejně jako u ostatních ve vodě rozpustných vitamínů vylučují močí z těla ven. Avšak při dlouhodobém užívání dávek vyšších než 3 g niacinu denně hrozí zarudnutí kůže, bolesti žaludku, nevolnost, průjem a poškození jater. Dávka 1,8 g na kilogram tělesné hmotnosti je považována za toxickou.
NEDOSTATEK
Hypovitaminóza niacinu může způsobit nespavost, nechutenství, bolesti břicha a další nespecifické příznaky.
Avitaminóza (úplná absence niacinu) vyvolává pellagru, která je charakterizována třemi „D“, a to demencí, diarrhoeou (průjmem) a dermatitidou (zánětem kůže, ekzémem). Při akutním nedostatku se na kůži vytvoří mokvající boláky, jazyk je červený a oteklý. Chronická pellagra se projeví tmavou, tloustnoucí kůží, která je suchá a hrubá. Dalším z projevů je průjem, vážné emoční poruchy, poruchy vědomí a paměti. Při neléčení stavu po dobu asi 5 let může dojít až k úmrtí. Pozitivní je, že v Evropě se dnes vyskytuje jen velmi vzácně, může se však objevit u některých rizikových skupin, například v důsledku velice nevyvážené stravy nebo onemocnění, která snižují vstřebávání živin.
RIZIKOVÉ SKUPINY
Potřeba niacinu se odvíjí od vydané energie. Jeho potřebu mohou zvýšit horečnatá onemocnění, stres, fyzická námaha a infekce. Dále ho více potřebují lidé s onemocněním ledvin, po operacích žaludku a střev, v důsledku střevních onemocnění (celiakie, Crohnova choroba) a ti, kteří konzumují velké množství sladkostí a také alkohol. Riziku nižšího příjmu jsou také vystaveny ženy užívající perorální antikoncepci, dále při redukčních dietách a také při užívání některých léků.
ZÁVĚREM
Krása vychází zevnitř. Drahé krémy nespasí paseku, kterou jsme často schopné napáchat si drastickými a jednotvárnými dietami. A tak ať si právě pochutnáváte na snídani, obědě, svačině či večeři, myslete na to, že strava má být hlavně pestrá. Tak buďme krásné a hlavně zdravé! 🙂