Kyselina listová, nazývaná též kyselina folová z latinského slova „folium“ (list), je jedním ze skupiny vitamínů skupiny B, tedy hydrofilních (ve vodě rozpustných) vitamínů. Dostatek kyseliny listové bývá zmiňován hlavně v souvislosti s těhotenstvím a správným vývojem plodu…
ÚČINKY kyseliny listové
1) VÝVOJ PLODU
Kyselina listová hraje zásadní roli při správném růstu a vývoji plodu zejména v prvních týdnech života, kdy dochází k prudkému dělení buněk a tvoří se základy všech zásadních orgánů. Například mezi 22.-28. dnem se vyvíjí u plodu mozek, mícha a uzavírá se páteřní kanál. V této době mnoho budoucích maminek nemá o svém těhotenství ještě ani ponětí.
Následky deficitu kyseliny listové u těhotných žen bývají závažné. Je ohrožen nejen nervový systém a růst plodu, hrozí rozštěp páteře, další vrozené vady, například srdeční, vady končetin, dále předčasný porod, případně potrat.
Obzvláště tedy v prvním trimestru těhotenství a ideálně i v čase alespoň 4 týdny před plánovaným otěhotněním se doporučuje budoucím maminkám doplňovat jídelníček nejen o potraviny bohaté na kyselinu listovou, ale také vitamínové preparáty, aby byl její dostatečný přísun zajištěn.
2) KRVETVORBA
Kyselina listová je spolu s vitamínem B12 důležitá při krvetvorbě, bez ní je tvorba červených krvinek narušena. Má také pozitivní vliv na oběhovou soustavu, snižuje vysoký krevní tlak a pravděpodobně také působí preventivně před srdečními chorobami.
3) PREVENCE RAKOVINY
Výzkumy hovoří ve prospěch kyseliny listové v souvislosti se snížením rizika onemocnění rakovinou trávicího traktu, zejména střev. Dále se předpokládá její vliv v prevenci Alzheimerovy choroby, stařecké senility a depresí.
DOPORUČENÁ DENNÍ DÁVKA kyseliny listové
Denní doporučené dávky jsou stanoveny takto:
kojencům 0-6 měsíců stačí dávka 25 mikrogramů,
kojenci 6-12 měsíců 35 mikrogramů,
batolata (1-3 roky) 50 mikrogramů,
děti ve věku 4-6 let by měly dbát na příjem 75 mikrogramů,
děti ve věku 7-10 let 100 mikrogramů,
děti ve věku 11-14 let 150 mikrogramů.
Dospívající mládeži ve věku 15-18 let a dospělým se doporučuje denní dávka 200 mikrogramů. Těhotné ženy by měly toto množství zdvojnásobit, tedy měly by denně přijímat 400 mikrogramů a kojícím maminkám by mělo stačit 280 mikrogramů.
Protože se v organismu neukládá do zásoby, je nutné ji pravidelně přijímat v potravě, ať už v přírodní nebo syntetické podobě. V té je také lépe využitelná pro tělo, než ve formě přírodní.
ZDROJE kyseliny listové
Jak už sám název napovídá, nejvíce kyseliny listové můžeme najít v listové zelenině (především ve špenátu, kapustě, růžičkové kapustě, brokolici, chřestu,…), dále v luštěninách a některých druzích ovoce (nejvíce v pomerančích). Ale vyskytuje se kupodivu také v živočišných zdrojích, zejména v játrech, kvasnicích, másle a mléce. A velmi malé množství vytvářejí i střevní baktérie.
Pro představu jako obvykle uvádím množství kyseliny listové ve 100 g dané potraviny: čerstvé droždí (1250 mikrogramů), pšeničné klíčky (331-520 mikrogramů), fazole (187 mikrogramů), čočka (168 mikrogramů), chřest (100-155 mikrogramů), růžičková kapusta (30-182 mikrogramů), sója (54-240 mikrogramů), hrášek (20-159 mikrogramů), brokolice (111 mikrogramů), květák (30-125 mikrogramů), vlašské ořechy (66-77 mikrogramů), hlávkový salát (20-75 mikrogramů), pomeranče (5-42 mikrogramů), avokádo (30 mikrogramů), hroznové víno (6-43 mikrogramů).
Jak je na přehledu vidět, množství kyseliny listové v potravinách značně kolísá, což je způsobeno významnými ztrátami už při jejich skladování.
TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ potravin s ohledem na zachování kyseliny listové
Nejideálnější je konzumovat dostatek čerstvých a syrových zdrojů kyseliny listové, čímž nechci nikoho nabádat ke konzumaci čerstvých jater… Kyselinu listovou ničí působení světla a tepla a může tak dojít k úbytku až 95% původně přítomného vitamínu.
OBOHACOVÁNÍ POTRAVIN kyselinou listovou
V některých zemích, jako např. v Kanadě, USA nebo v Maďarsku, jsou potraviny jako např. mouka a pečivo kyselinou listovou obohacovány. Zajímavé je, že od této doby se ve USA snížil o 26% počet dětí s rozštěpem páteře a dalšími vážnými defekty.
U nás je na pultech k dostání Alpská sůl, která obsahuje kromě jodu a fluoru i kyselinu listovou.
NEDOSTATEK kyseliny listové
Mezi projevy nedostatku kyseliny listové patří průjem, nechutenství, ztráta hmotnosti, bolesti hlavy, malátnost, únava, zapomnětlivost, výkyvy nálady, změny na sliznicích, zejména v ústech.
Kritický nedostatek kyseliny listové časem způsobí megaloblastickou anémii. Červené krvinky se zvětší, zdeformují svůj tvar a nedostatečně přenášejí kyslík.
Nedostatek kyseliny listové není ani u nás ničím neobvyklým. Výzkumy ukazují, že velmi mnoho lidí konzumuje nižší než doporučené dávky.
Zcela běžně se objevuje u alkoholiků, lidí s poruchou vstřebávání živin, s jaterním onemocněním, s narušenou funkcí ledvin a u žen užívajících antikoncepci. Nejnovější zprávy hovoří o souvislosti mezi nedostatkem kyseliny listové a ztrátou sluchu u starší generace.
PŘEDÁVKOVÁNÍ kyseliny listové
V odborných materiálech se uvádí, že předávkování kyselinou listovou v podstatě nehrozí. Nicméně je zmiňováno riziko u pacientů s epilepsií, u kterých vysoká hladina kyseliny listové a nízká hladina vitamínu B12 může vyvolat křeče.
ZÁVĚR
Ať už jste tedy muž či žena, dbejte na dostatek kyseliny listové a obzvlášť, pokud plánujete potomka. Jste to vy, kdo může jen takto jednoduše až ze 60% ovlivnit jeho správný vývoj. Buďte zdraví a fit a spolu s vámi i vaše zlatíčka! 🙂