Máme pro vás další tipy na chutná a navíc i zdravá jídla. Necháte se inspirovat?
Oba recepty jsou opět z pera nezávislé odbornice na biopotraviny, Hanky Zemanové. Jsou navržené na přípravu z biosurovin. Hanka Zemanová spolupracuje s médii v tématech spojených se zdravým biovařením a ekologicky šetrným životním stylem a jejím dalším knižním bestsellerem je kniha BioAbecedář Hanky Zemanové.
100% vegan. 20–30 placiček
Budete potřebovat:
1. Vločky, semena a ovoce propláchněte a smíchejte všechny ingredience dohromady.
2. Nechte 1–2 hodiny zvlhnout a tvořte vlhkýma rukama asi půl centimetru nízké placičky.
3. Pokládejte na pečicí papír a pečte ve vyhřáté troubě na 170 stupňů cca 15–20 minut.
Můžete přidat i půl lžičky sušeného zázvoru, placičky dostanou pikantnější chuť.
Střídejte různé druhy sušeného ovoce, semínek a oříšků. Můžete přidat třetinu i jiného druhu vloček (například jahelné nebo špaldové). Já osobně mám tyhle placičky ráda i naslano a střídám různé druhy ořechů a semínek a koření (anýz, zázvor apod.) a nedávám už žádné sušené ovoce.
Oves pravděpodobně pochází z horských oblastí Číny a Mongolska. Germánští bojovníci nazývali ovesnou kaši pokrmem bohů a vařili ji před tažením do boje. Staří Římané zase máčeli oves do vína, které pak pili vojáci před bojem pro posilnění mužnosti a síly. A Angličané ho díky jeho vnitřní hodnotě nazvali „sója hor“. Tradičně se dával oves koním na Svatého Štěpána, aby byli silní a bujní. Oves je výborný pro děti a sportovce. Navíc je to jeden z nejbohatších zdrojů silikonu, který obnovuje kosti a vazivo. A obsahuje i hodně hořčíku, železa, zinku a vitaminů B1 a E.
Někdo jí uvařený oves jen tak jako přílohu. Já ho raději občas přidám (tak 2–3 lžíce) do hrnce, kde vařím celozrnnou rýži. Připadá mi to příjemnější než chroustat samotný oves. Úžasný je, když ho dlouho vaříte (2–3 hodiny) až na úplnou kaši a pak rozmixujete. Získáte skvělou krémovou hmotu, kterou můžete zahustit polévky, omáčky nebo z ní udělat sladký pohár. Ovesné vločky můžete použít na kaše, müsli či karbanátky.
5–6 porcí
Falešný špek:
1. Nejprve si připravte špek. Nakrájejte celer i tempeh na kostičky. Do pánve dejte větší množství oleje, dostatečně osolte a společně smažte, dokud celer úplně nezměkne a nebude vypadat jako kousky vypečené slaniny. Na závěr lze dochutit i sójovou omáčkou, pokud ji máte rádi. Špek vám vydrží i pár dní v ledničce, takže ho můžete kdykoli ohřát.
2. Připravte si halušky. Dejte vařit vodu do velkého hrnce a osolte ji. Všechny přísady na halušky smíchejte, vodu do mouky přilévejte postupně tak, abyste vytvořili velmi husté těsto. Vařečkou to nepůjde, musíte těsto hníst rukama!
3. Do vroucí osolené vody protlačujte těsto přes lis na halušky. Jde to hodně ztuha, je to dobrá domácí posilovna! Vařte, dokud halušky nevyplavou, a hned je lovte cedníkem.
4. Okamžitě je propláchněte studenou či ledovou vodou. Já to dělám tak, že cedník s haluškami namáčím do nádoby se studenou vodou s ledem. Ale stačí i pořádně prolít proudem studené vody. Lze i promíchat se lžičkou panenského kvalitního oleje. Takto můžete mít připravené halušky i pár dní předem v ledničce.
5. Před servírováním orestujte halušky na ghí nebo na sezamovém oleji. Na orestované halušky dejte dušené zelí a přelijte horkým špekem. Přidejte trošky kysané zeleniny a zelené natě.
Pokud jste zarputilí tradicionalisti, špek si můžete udělat dokonce i z bioslaniny, kterou nabízí pan Sklenář z ekofarmy Sasov. A k haluškám dostanete asi chuť na pivo. Já mám nejradši opravdu přírodní pivo, což je kvasnicový Bernard, nebo se dá v bioprodejnách koupit i špaldové biopivo! Je to ostuda, že v naší pivařské zemi nikdo nevyrábí biopivo. Biopivo totiž musí mimo jiné pocházet z chmele, který se nijak chemicky nehnojí a nestříká.
Žito bylo běžnou stravou Slovanů, o čemž svědčí už i jeho jméno. Slovo žito souvisí se slovem žít a původně neznamenalo určitý druh obilí, ale jakékoli zrno jako základ výživy.
Z žitné mouky se tradičně pekl perník a hlavně chléb. Bohužel dnes prodávané žitné chleby obsahují jen část žitné mouky a k tomu bílou pšeničnou. V Albio pekárně se peče ale opravdu 100% žitný celozrnný chléb s žitným kvasem. Pravý celožitný chléb je oproti pšeničnému hutnější, šťavnatější a mírně nakyslejší a vydrží delší dobu vláčný!
Ukázky receptů jsou z knihy Biokuchařka Hanky Zemanové, která vyšla v nakladatelství Smart Press již ve druhém, aktualizovaném vydání. Úspěch knihy na českém trhu je stejně výjimečný jako kniha sama – tato kuchařka věnovaná tematice biopotravin, ještě před pár lety téměř neznámých, ale dnes již i díky
Ojedinělá česká kuchařka je určena všem, kdo jsou zmateni z velkého množství informací o zdravé výživě a už vlastně ani nevědí, co mají jíst. Tahle knížka je o tom, jak se vyznat v informačním chaosu a jak při rozhodování zapojit zdravý selský rozum. Je i o tom, jak si z těla zbytečně nevytvářet chemickou žumpu, jak zdravě jíst a vařit tak, aby to všem chutnalo, protože jíst zdravé jídlo s nechutí je hodně nezdravé!
Biokuchařka vás naučí zařazovat biopotraviny do jídelníčku – zaměřuje se i na ty méně známé, ale běžně prodávané, např. pohanku, cizrnu, špaldovou mouku, panenské oleje apod. Bio není jenom zrní či vegetariánská strava, bio může být chutné, zdravé jídlo pro celou rodinu, které nemusí být složité na přípravu. V knize najdete mnoho originálních receptů, fotografií a názorných ukázek a velké množství osvědčených tipů. Určeno všem, kteří chtějí žít zdravěji a nejsou lhostejní k přírodě.
