Výživa kojící matky

Zásady výživy kojící matky jsou v podstatě stejné jako pro ostatní část populace. Že kojící matka nepotřebuje jíst za dva, dnes není nic nového a snad již nenajdeme člověka, který by toto matce doporučoval. Obecně lze říct, že kojící matka by měla přijmout zhruba 2500Kj více, což představuje např. 1 vejce – 655Kj, jogurt 490Kj, 50g šunky 756Kj a k tomu třeba nějaké pečivo. Jde tedy  pouze o něco málo zvýšený příjem.

Obyvatelé ČR netrpí ve většině případů žádnou formou malnutrice, tedy výživou, která by nepokrývala jejich potřeby. Pokud mluvíme o běžné skupině obyvatel .

I když máme dostatek pestré stravy, často se v naší populaci objevuje zejména nedostatek jódu, kyseliny listové a železa.

Jód

Jódu je v MM málo a stejně jako u ostatních složek, je závislý na příjmu jódu v potravě matky.

Pokud se jedná o chronický nedostatek jódu, bude se maminka už v těhotenství cítit malátná, unavená, apatická. Po porodu bude její miminko velmi hodné, spavé a pravděpodobně bude trpět na záněty horních cest dýchacích. Vše se bude zdát v pořádku, avšak jeho psychomotorický vývoj bude v útlumu.  V důsledku nedostatku jódu v raném období života dítěte, dochází ke zhoršení poznávacích funkcí.

Význam:
–          funkce štítné žlázy, tělesný růst, pohlavní vývoj, duševní vývoj

Zdroje:
–          mořské ryby a řasy, zelenina, obilí, voda, jodizovaná sůl

Pokud tedy matka nekonzumuje ryby, měla by se nad příjmem jódu pozastavit. V lékárnách lze zakoupit různé přípravky, nebo pokud dává přednost přírodním zdrojům, pak bych doporučila popíjení Vincentky.

Kyselina  listová

Jedná se ve vodě rozpustný vitamín.  Jeho zvýšená konzumace se doporučuje už v těhotenství, nebo ještě před plánovaným těhotenstvím.

Význam:
–          tvorba červených krvinek, růst buněk, příznivý vliv na nervstvo

Zdroje:
–          špenát, chřest, brokolice, luštěniny, banán, ořechy, kvasnice, játra
Varem se ovšem ničí až 95%!

Železo

Význam:
–          je součástí stavby hemoglobinu a přenosu kyslíku. Nedostatek železa je jednou z nejčastějších příčin anemií.

Zdroje:
–          hlavním zdrojem je maso, dále pak luštěniny, listová zelenina

Prokázaným faktem je, že železo se 10x lépe vstřebává z MM než z UM.

U vegetariánek je pak důležité sledovat, zda v potravě přijímají alespoň mléko nebo vejce. Bez živočišných bílkovin se nikdo neobejde, zde je nutnost doplnění uměle.

Vitamín A

Význam:
– tvorba červených krvinek, posiluje imunitu, ovlivňuje růst buněk
– vit.A se u dětí podává v kapkách, což dnes již pediatři příliš nedoporučují a označují toto podávání jako zbytečné. Stejně tak panuje nejednotný názor na plošné podávání vit.D kojencům.
– pozor – u vit. A může dojít k předávkování

Zdroje:
–          Játra, rajčata, žloutek, mléko

Vitamín C

Význam:
–          Vit.C plní řadu důležitých funkcí, zvyšuje vstřebávání železa, má antioxidační účinky, podporuje obranyschopnost.

Zdroje:
–          červený rybíz, paprika, brokolice, brambory, pomeranč

Není vhodné překračovat doporučenou denní dávku, která představuje 100mg. Někdo si např. zakoupí 600mg. Vit.C, tělo ale tuto dávku nevyužije, je to naprosto zbytečné.

Vápník:

Je základní součástí kostí a zubů. Při konzumaci je důležitý přísun vit.D, který pomáhá při ukládání vápníku v těle.  Vápník není dobře využíván u tavených sýrů, práškové smetany a kondenzovaného mléka. Pozor také na vlákninu, která omezuje vstřebávání vápníku.

Multivitamínové doplňky

Některé pojišťovny proplácí zakoupení multi potravních doplňků. Nejsou sice zdraví škodlivé, ale zde se už nikdo nezabývá tím, jak se tato směs v žaludku rozkládá, co to v těle udělá, pokud člověk spolkne tabletku s obsahem 30ti druhů vitamínů a minerálních látek. Řada odborníků raději doporučuje zakoupení jen toho vitamínu, který tělu opravdu chybí, místo neuváženého konzumování zbytečně drahých multi preparátů.

Bylinky

I když se to třeba na první pohled nezdá, kojící matky by měly na složení bylinkových čajů hledět dost důkladně. Vedle bylinek, které podporují tvorbu MM, jsou i takové, při jejichž konzumaci by byla tvorba MM naopak blokována.

Podpora kojení:

–          Kopr, anýz, fenykl, kmín, kopřiva, meduňka, bazalka, jestřabina

Tlumení sekrece MM:

–          Šalvěj, máta peprná, ženšen, třezalka, kostival, echinacea

Další část článku bych mohla věnovat obecnému doporučení, co by kojící matky neměly konzumovat. Jako např. nadýmavé potraviny, kořeněné pokrmy, alkohol a tabák.

Jelikož jsem sama své dvě dcery kojila několik let, mám z vlastní zkušenosti vyzkoušeno, že ne všem dětem bude vadit např. hrášek v potravě matky. Sama jsem bez problémů a s velkou chutí ukusovala ještě teplý chléb a nedělalo to žádný problém. Na rozdíl od kamarádky, která jako kojící nemohla konzumovat téměř nic, protože se to okamžitě podepsalo na pohodě miminka.

Každá maminka zná své stravovací návyky a s ohledem ke kojení by měla jistě sledovat, co která potravina způsobuje jejímu miminku, pak je určité omezení na místě.

Předchozí díl seriálu o kojení – Stavy působící problémy s kojením a kojení po císařském řezu
Další díl seriálu o kojení – Péče o prsa a bolestivé nalití prsou
Autorka je laktační poradkyně – matka, členka LALI a na portále VašeDěti.cz vede poradnu Kojení.