Jistě každá maminka zná percentilové grafy, které jsou součástí zdravotního a očkovacího průkazu dítěte. Na jedné straně je skupinka matek, které si s grafy nedělají vůbec těžkou hlavu, přírůstky nezaznamenávají a řídí se svým mateřským instinktem. Ve většině případů to takto funguje naprosto bez problémů, miminko přibývá dle svého tempa, maminka se zbytečně nestresuje tabulkou a vše je v naprostém pořádku. Sama za sebe musím říct, že jsem nikdy percentilovým grafům nepřikládala velkou váhu. Na druhou stranu ale musím napsat, že jsem se setkala i s případem, kdy maminka váhu novorozence brala lehkomyslně a v tomto případě to nedopadlo zrovna nejlépe.
Málokdo ví, že zápis do grafu by měl správně provádět lékař při preventivní prohlídce. Což se ve většině ordinací neděje.
Percentilové grafy mají vypovídací hodnotu, i když samozřejmě je nutné brát každé dítě individuálně. Na grafu se dá krásně přečíst stagnace, či nárůst hodnot a z těchto poznatků by se mělo vycházet. Pokud máme dítě na 50tém percentilu a během krátké doby spadne např. na třetí percentil, pak to svědčí o nedostatku mateřského mléka a je třeba začít jednat. Někteří lékaři hodnotí grafy až za více dní či hodin od porodu, protože porodní váha může být ovlivněna. Dítě ovšem nesmí přestat růst nebo více ubývat. V poslední době se diskutuje o zavedení percentilových grafů pro plně kojené děti a nekojené. Trend růstu je u těchto dětí odlišný.
Skutečný nedostatek – příznaky:
Příčina těchto stavů do 3 měsíce věku dítěte:
K nedostatku MM dochází ve většině případů do 3 měsíce z důvodu poklesu prolaktinu, který v této době klesá a laktaci přebírá mléčná žláza. Pokud bylo miminko do 3 měsíce kojeno bez problémů, není pravděpodobně neprospívání důsledkem laktace. Mezi 2-3 týdnem a pak kolem třetího měsíce je příčinou nedostatku MM ve 2/3 případů růstový spurt. Zde není nutné zavádět ihned příkrm, ale učinit opatření pro zvýšení tvorby mléka.
Syndrom nedostatku MM je předvídatelný. Již v těhotenské poradně by si měl lékař všímat anatomických odchylek, tvaru prsů a bradavek.
Je třeba mít na paměti, že většina matek je schopna vytvořit dostatečné množství mléka pro jedno i více dětí. I malé množství MM má pro dítě velký význam! Neprospívání kojeného dítěte je téměř vždy problémem množství, nikoliv jeho „kvality“. Každé neprospívání by měl řešit lékař, který dokáže objektivně posoudit stav dítěte.
Maminka by se v oprávněném případě neměla bránit zavedení příkrmu, ale zároveň začít ihned pracovat na odstranění problému a snažit se o zvýšení MM. Je třeba pamatovat, že zlepšení situace nemůžeme očekávat ihned, ale je třeba počítat tak 2-6 dní od zahájení kroků k zvýšení tvorby MM.
Váhová křivka
Při vážení dítěte je důležitá doba, kdy vážíme. Mělo by se tak dít vždy ve stejnou denní dobu, např. před ranním kojením. Optimální úbytek váhy po porodu je 7-10%.
1.-7. den – úbytek váhy po porodu a začátek váhového přírůstku
10.-14. den – vyrovnání poporodního úbytku
od 14. dne – průměr 20-30g./den
Dítě po desátém dnu života nesmí ubývat! K vyrovnání hmotnosti by mělo dojít do 3. týdne!
do 3. měsíce – 26-31g./den
3.-6. měs. – 17-18g./den
6.-9. měs. – 12-13g./den
Kojené dítě většinou přibývá do 2. – 4. měs. více, než dítě na UM. Pak se tento trend zpomalí. V tento moment může kojené dítě spadnout do nižšího percentilu, což nemusí znamenat, že se něco nepatřičného děje. Na tento fakt je nutné při návštěvě pediatra pamatovat. Opět zde připomínám, že každé dítě je individuální a tak by k němu mělo být přistupováno. Nechci tímto článkem maminky žádným způsobem strašit. Na druhou stranu bych ráda upozornila na fakt, který bohužel není vzácný. A to, že jsou matky, které nedokáží přesně určit, zda se už jedná o problém, miminko může vypadat spokojeně, může hodně spát a maminka si tuto reakci přebere jinak. Na upozornění lékaře, že je třeba jednat , reagují opovrhujícím způsobem, situaci neřeší a před poklesem váhy děťátka zavírají oči. I tento protiklad je špatný, stejně jako zbytečně nervní maminka, která jinak zdravé a spokojené miminko převažuje několikrát za den. Tak jako všude platí, všeho s mírou.
V dalším díle se zaměřím na frekvenci kojení, způsoby zvýšení tvorby mléka a pokusím se popsat, jak by měla vypadat stolička kojeného dítěte, což je faktor, z kterého lze vyčíst důležité informace.
