Moje první láska

Mé neobvyklé poprvé je má první láska. Ta je asi neobvyklá pro každého, už jen tím, že je to prostě první láska. U mě je to ještě neobvyklejší a to proto, že když jsme spolu začali chodit, bylo mně 14 let a jemu 20. Možná ještě neobvyklejší je to, že jsme spolu dodnes.
K napsání článku mě přimělo objevení „pokladu“. Našla jsem totiž kopii slohové práce z druhého ročníku střední školy (rok 1995), z které jsem dostala jedničku. A jelikož téma bylo charakteristika blízkého člověka, já jsem ji pojmenovala Moje první láska a schovala na památku. Nejdřív Vám nabízím opravdu doslovný přepis (jen místo jmen jsou jen počáteční písmena). Věřte, že po jeho přečtení po 15 letech jsem se místy válela smíchy.

R. je 21 let, je vyučen instalatérem a svému povolání je věrný, protože ho baví. Je vyšší sportovní postavy, má krásně modré oči jako pomněnky a špinavě blond vlasy. Na levém uchu nosí zlatý kroužek a na krku mu visí stříbrné řetízky. Na jeho rukou je vidět, že velmi tvrdě pracuje, protože jsou plné mozolů. Celé jeho tělo je pokryto roztomilými zlatými chloupky.
Je velmi temperamentní, do všeho se bezhlavě hrne, ale když se mu naopak nechce něco dělat, tak ho nikdo k ničemu nepřemluví. Jeho přátelská povaha mu umožňuje snadno navazovat kontakty s lidmi, proto nemá žádných nepřátel. Při rozhovoru se nad nikým nepovyšuje a každého v klidu vyslechne. Při živé debatě rozhazuje rukama, chytá se za hlavu a někdy koulí očima. Jeho velkým zlozvykem je, že jediné místo, kde má čas si přečíst knihu, je toaleta. V této místnosti se také připravoval na zkoušky v autoškole. Jeho velkým koníčkem je moderní hudba. Z tohoto důvodu má doma asi 50 kazet, které neustále dokola přehrává. Je skromný a k pocitu štěstí mu stačí málo. V práci se cítí jako ryba ve vodě. Jako jeden z mála zůstane raději v práci o hodinu déle, aby spravil staré paní kapající kohoutek, než aby odešel domů. Jeho spolupracovníci ho mají rádi pro jeho velký smysl pro humor a jeho kolegiálnost.
Má stejně jako já velmi rád zvířata. Doma má psa J. a kočku K. Jsme oba velmi romantičtí a dokážeme se radovat z maličkostí. Jen mě někdy mrzí, že se neshodneme v názorech na manželství. Podle R. je manželství na lásku jako voda na oheň. Přesto ho velmi miluji a doufám, že nám naše láska vydrží co nejdéle.

No a protože 15 let je dost dlouhá doba, pokusila jsem se o aktualizaci:

Romanovi je 36 let, je vyučen instalatérem a svému povolání je věrný, protože ho baví. Je střední sportovní postavy (ještě jsem trochu povyrostla a přerostla ho), má krásně modré oči jako pomněnky a špinavě blond vlasy. Kdysi nosil spoustu stříbrných šperků, ale postupně je všechny poztrácel. Na jeho rukou je vidět, že velmi tvrdě pracuje, protože jsou plné mozolů. Celé jeho tělo je pokryto roztomilými zlatými chloupky.
Je velmi temperamentní, do všeho se bezhlavě hrne, ale když se mu naopak nechce něco dělat, tak ho nikdo k ničemu nepřemluví. Jeho přátelská povaha mu umožňuje snadno navazovat kontakty s lidmi. Svojí prostořekostí se už nejednou dostal do nepříjemné situace. Při rozhovoru se snadno nechá vytočit a často nebere ohledy na argumenty druhé strany. Při živé debatě rozhazuje rukama, chytá se za hlavu a někdy koulí očima. Jeho velkým zlozvykem je, že jediné místo, kde má čas si přečíst knihu, je toaleta (ať žijí hemoroidy). V této místnosti se také připravoval na zkoušky v autoškole. Jeho velkým koníčkem jsou počítačové hry. Z tohoto důvodu má doma asi 30 počítačových her, které velmi často hraje. Je skromný a k pocitu štěstí mu stačí málo. V práci se cítí jako ryba ve vodě. Jako jeden z mála zůstane raději v práci o hodinu déle, aby spravil staré paní kapající kohoutek, než aby odešel domů. Přestože je soukromým podnikatelem, má ke svým zákazníkům vyloženě charitativní přístup.
Má stejně jako já velmi rád zvířata a děti. Máme malou dceru, které se v lednu narodí bratříček, dva psy a dvě kočky. Jsme oba velmi romantičtí a dokážeme se radovat z maličkostí. Jsem moc ráda, že náš vztah vydržel dodnes a po deseti letech vztahu jsme se stali manželi, přestože o ruku jsem ho musela požádat já. Velmi ho miluji a doufám, že nám naše láska vydrží co nejdéle.

Článek na téma týdne Neobvyklá „poprvé“, které bylo vyhlášeno v rámci projektu Pojďme si povídat… pěkně od začátku.