Vyhádaný test

Ač jsem byla poměrně mladá, miminko bylo plánované a chtěné. V té době jsem si nepřipouštěla vůbec žádné starosti, neměla jsem pocit, že otěhotnět, jen tak na povel, mnohdy není až tak jednoduché. Toto zjištění přišlo až o pár let později.
Ale vrátím se ke svému prvnímu těhotenství.
Otěhotněla jsem, jak se tak říká, na první pokus. Čtvrtý den čekání na menstruaci mi manžel zakoupil těhotenský test. Byla jsem tak stydlivá, že jsem se opravdu zdráhala si test koupit sama! Dnes je to pro mne už nepochopitelné, ale tenkrát to tak bylo. Výběr z testů byl prakticky nulový a cena jednoho se šplhala přes 200,- Kč, což před lety bylo poměrně dost. Pamatuji si to vše, jako by to bylo dnes. Po pročtení návodu k použití se šlo na věc. Pak jsem stála nad testem a čekala na doporučené 4 minuty.
Věděla jsem jistě, že těhotná jsem. Ani manžel nebyl ani nijak napnutý. A opravdu! Test byl pozitivní. Měli jsme radost, ale zatím si vše nechali pro sebe.

Následující den jsem naběhla k lékařce na gynekologii a už od dveří hrdě hlásila, že jsem těhotná. Následovala ledová sprcha od lékařky, která se vyjádřila nějak v tom duchu, že zda jsem, či nejsem, zjistí až ona sama a nikoliv hloupý test. Samozřejmě vyšetřením ještě nic zjistitelné nebylo, ultrazvuk tehdy neměl snad žádný lékař přímo v ordinaci. Lékařka tedy vytáhla svůj těhotenský test a poslala mě na onu místnost. Usmívala jsem se jak sluníčko a říkala si, „Tak se koukej, že to bude pozitivní“. Jenže ono NIC. Zaplatila jsem za test, který mi ukázal, že těhotná nejsem. Chtělo se mi brečet a stále dokola jsem argumentovala, že ten můj test je určitě spolehlivější. Načež lékařka tvrdila, že se velmi pletu, protože ty nejlepší možné testy, které jsou k dispozici má jen a jen ona. V lékárnách se prodávají nespolehlivé.

Pak mi chtěla dát injekci, abych dostala menstruaci, kterou jsem důrazně odmítla. Ani nevím, kde se ve mně vzala ta síla, oponovat lékařce, většinou jsem v ordinaci spíše zakřiknutá. Neváhala jsem a letěla domů pro ten můj nejlepší a nejkrásnější test, který jasně ukazoval, že v mém bříšku zraje maličký hrášek. A zase zpět do ordinace. Opět to samé, dostalo se mi místo povzbuzení jen urážek a posměchu. Doma jsem pak brečela jak želva. Příznaky těhotenství ale stále zůstávaly a menstruace nepřišla ani po dalším týdnu. Dodala jsem si odvahy a opět zašla k lékařce a stále trvala na svém, jsem těhotná. Paní doktorka mě už asi měla plné zuby, avšak opět vytáhla ten svůj super test, který byl opět negativní. Žádala jsem o krevní zkoušku, což mi bylo řečeno, že to je zbytečné a mám tedy přijít za další týden.
Mezitím mi manžel koupil v lékárně ten nekvalitní a nespolehlivý test, který byl znovu pozitivní. Nevěděla jsem co dělat. Dnes bych vše řešila úplně jinak, ale tenkrát…

Další týden jsem nevydržela a naběhla do ordinace už za 4 dny. Tentokrát jsem si konečně vybojovala krevní test, který byl pozitivní! Následný ultrazvuk vše potvrdil. Paní doktorka se sice nijak neomluvila, ale požádala o obal mého testu, že se na to podívá a možná změní dodavatele. Ale to už mi bylo úplně jedno. K této lékařce již nechodím, což by bylo zase na další povídání.

Moje první těhotenství proběhlo bez jakýkoliv komplikací a v listopadu se nám narodila krásná, zdravá holčička, která nám dělá jen a jen radost.

Článek na téma týdne Dvě čárky, které bylo vyhlášeno v rámci projektu Pojďme si povídat… pěkně od začátku.