Od té doby, co jsem napsala první článek o vakcinaci dětí u nás, se můj názor postupně vyvíjí, ale bohužel musím konstatovat, že negativní postoj se stále nemění…
Vím, že některé maminky si budou nad budoucí sérií mých článků poklepávat při nejmenším na čelo nebo mne rovnou vrhnou do pytle „zbytečných hysterek“. Jak ráda bych byla, kdyby to vše bylo jen o pomatení mysli a nebylo okolo mne dostatečné množství informací, které by mne utvrzovaly v tom, že to co se děje okolo obchodu s vakcínami, je jen zbytečně nafouknutá bublina. Ale bohužel není. Jde o závažný problém a bylo by dobré se nad tímto přinejmenším zamýšlet.
V následujících článcích se alespoň zevrubně podíváme na to, proti jakým další nemocem jsou naše děti v prvním roce života očkovány. Vyjma TBC (BCG vakcína) kterému jsem se věnovala v předchozích dvou článcích – najdete zde: 1. díl a 2. díl.
Když se podíváte společně se mnou do očkovacího kalendáře, uvidíte, že naše děti jsou v průběhu svých dvou let života očkovány proti:
1)záškrtu
2)tetanu
3)černému kašli
4)dětské obrně
5)hemofiliu typu B
5)žloutence typu B
6)spálničkám
7)příušnicím
8)zarděnkám
9) a následně ještě párkrát přeočkovány proti TBC.
Když to člověk takhle očísluje, tak je to vcelku dost, že? Ať to farmaceutické společnosti scvrknou do tří injekcí nebo dají každou zvlášť, pořád je to stejný počet nemocí a společně s nimi stejné neznámé, nebezpečné látky, které jsou vašim dětem vstřikovány do těla, do krevního řečiště.
Proč jsou děti očkovány proti těmto nemocem, na to se nyní podíváme. Proberme tedy historii jednotlivých nemocí až po současnost a stručně se pozastavme nad smyslem proti nim i v dnešní době očkovat.
Záškrt
Záškrt vyvolává mikrob Corynebacterium diphteriae. Zdrojem nákazy je nemocný člověk, rekonvalescent nebo bacilonosič toxického kmene. Nemoc se přenáší přímo vzdušnou cestou, méně nepřímo kontaminovanými předměty. Vstupní branou jsou nejčastěji mandle, vzácně sliznice nosní, sliznice hrtanu, spojivky, kůže.
Jaké toto onemocnění provázejí potíže a komplikace se dozvíte nejstručněji zde.
Jak jsme na tom ze záškrtem v ČR nyní?
Jeden materiál z roku 1998 (51. světové zdravotnické shromáždění ) poukazuje na to, že je podloženo, že k poslednímu případu „jedinému“ v ČR došlo v roce 1995. Zde je deklarováno, že se jednalo „zřejmě“ o případ zavlečený na naše území a jeho dalšímu šíření nedošlo. Jak to? Že by si s vyléčením dané nemoci naše zdravotnictví poradilo?
Bohužel žádný další materiál, kde by bylo probíráno, zda v ČR někdy v posledních letech proběhla nákaza záškrtu, jsem nenašla.
Přesto jsou naše děti nadále očkovány, i když naše všemocná medicína by si s nemocí pomocí špičkové diagnostiky briskně poradila, nebo ne?
Tetanus
Tetanus (strnutí šíje) je onemocnění způsobované bakterií Clostridium tetani. Projevuje se křečemi a ztrátou koordinace svalových pohybů (která je způsobena tím, že toxiny produkované bakteriemi blokují uvolňování svalového stahu). Bez lékařské pomoci (antibiotika, sérum) končí zpravidla smrtí v důsledku zástavy srdce nebo kolapsu dýchacího systému (křeč mezižeberních a dalších svalů znemožní dýchání).
Více o příznacích a symptomech, diagnostice a léčbě si můžete přečíst zde.
Možná už většina ví, že bakterie tetanu se mohou skrývat všude např. v půdě nebo na předmětech. Bakterie tetanu se může dostat do těla ránou, kterou si o něco způsobíme a pokud „a to je důležité“ se k tomu vytvoří vhodné podmínky, tj. že nebude přítomen kyslík, jen tehdy se může bakterie tetanu množit.
Jak se dá nakažení tetanem léčit?
Pokud se poraníte (říznete, píchnete o trn, šlápnete na rezavý hřebík apod.) je nutné ránu vyčisti. Pokud je bakterie činná pouze za nepřítomnosti kyslíku, tak nejlepším řešením je klasický „kysličník“, který naopak navozuje okysličení rány a zároveň dezinfekci. Pokud je to možné, tak nechat ránu krvácet. Proč? Protože krev je také zdrojem kyslíku a nejde jen o to, že z rány jsou tímto odplaveny nečistoty.
Když si nejste jisti, že k nákaze tetanem nedošlo, tak musíte vyhledat lékařskou pomoc, kde vám budou podány antibiotika. Klíčovým postupem je i pasivní imunizace lidským anti-tetanospasminem, čili tetanovým imunoglobulinem, pokud není k dispozici, je podán lidský imunoglobulin.
Nuto je ale zvýraznit, jak to je s anti-tetanospasminem čili tetanovým imunoglobulinem.
Co je to tetanospasmin? Ten se šíří skrze tkáň do lymfatického a krevního systému. V nervosvalových spojeních vstupuje do nervového systému a skrz nerovová vlákna prochází do centrálního nervového systému. Tetanospasmin se tedy používá ke tvorbě toxoidu pro imunizaci, např. právě pro dětskou vakcínu.
Více zde.
A co je to toxoid?
Je to bakteriální toxin, jehož toxicita byla snížena nebo odstraněna buď chemicky (např. formaldehydem) nebo tepelně, přičemž jiné vlastnosti, typicky imunogenicita, zůstávají zachovány. Toxoidy se používají ve vakcínách (obecně), protože „údajně“ vyvolávají imunitní reakci na původní toxin nebo posilující reakci na jiný antigen.
Tetanický toxoid se používá v mnoha plazmacentrech k vývoji plazmaticky bohatých vakcín.
Kdy se nákaza tetanem u nás projevila naposledy? Od roku 1961 už ne.
Myslím, že protentokrát to stačí a na další nemoci se podíváme příště.