Jsem maminkou už potřetí, a tak jsem si myslela, že mně nic nerozhází. První překvapení bylo, když se opravdu po 2 holčičkách narodil kluk Pepíček. Je to miláček už od narození, strašně hodné miminko. Ale první, co mně rozhodilo, byla péče o jeho přirození. Nikdy jsem ani neviděla, jak se kluci v těchto místech ošetřují a připadala jsem si, jak když mám první dítě. Ale zvládli jsme to, naše pediatra poradila.Dalším problémem byla silná novorozenecká žloutenka Pepíčka, říkali jsme mu Citronku. Já měla v těhotenství silnou cukrovku a Pepíček byl žlutý celé šestinedělí.
Nakonec nám kamarád půjčil Infra lampu a tím jsme Pepíčka svítili, je totiž narozený v březnu a to toho sluníčka ještě moc nebylo. Každý den jsem ho položila do křesílka Fisher-Price, které mám po druhé dcerce a Pepíček byl nejen na denním světle, ale ještě se vyhříval pod lampou, bylo úžasné vidět jak si lebedí.
To bylo trošku krušné, měla jsem strach, aby mu žloutenka neublížila, ale naše lékařka je velice pečlivá. Pozorně ho hlídala a chodili jsme na kontrolu a na vážení každý týden.
Ono totiž i když děti diabetiček bývají veliké, tak Pepíček měl při příchodu domů jen 2 600g.
Manžel z něj byl nadšený, byl to vysněný kluk, čekal na něj 11 let, pokračovatel rodu, jak říká. Dcery si malého také hned zamilovaly, starší mi s ním pomáhá už od narození a malá, ta si s ním chtěla hned hrát. Asi jí přišel jako živá panenka.
Zato tchán, jak jsem později zjistila, tomu, že je to opravdu Pepík a ne Klaudie, uvěřil až potom, co jsem před ním Pepíčka přebalila. Dneska už mi to přijde k smíchu, ale když jsem to zjistila, tak jsem se cítila docela dotčená, asi si myslel, že mu tvrdíme, že máme kluka a ona je to určitě zase holka.
A členem rodiny je vlastně i naše Mainská mývalí kočka Fantasy. Její první reakce byla taková, že Pepíček je myš a ona jí musí co nejdřív ulovit a nejlépe asi i sežrat. Rychle jsem ji vyvedla z omylu a po jejím lovu na malého jsem ji asi půl hodiny honila po domě.
Nakonec jsem to vzdala dřív, ale ona i přesto pochopila, že na malého se smí jen koukat.
Nakonec ty první dny utekly jako voda, člověk si vlastně toho miminka ani nestihne užít a Pepánkovi je dnes už 8 měsíců, právě se léčí ze zánětu průdušek a já si říkám, že je to pořád takový miláček zlatý, jako když jsme přišli poprvé domů.
