Jako řada dalších jsem i já propadla kouzlu látkových plen. Máte je vždy doma, údržba není o nic složitější než vyprat špinavé prádlo a finanční úspora několika stovek měsíčně je také dost znát. Zkrátka, viděla jsem na plenách jen samá pozitiva. Až do doby, než mě napadlo táhnout se s nimi na chatu.
Když bylo mému druhorozenému dítěti asi měsíc, cítila jsem se dost fit vyrazit z civilizace tam, kde lišky dávají dobrou noc. Termín chata je v tomto případě použité spíše pro ilustraci víkendových relaxů, ve skutečnosti se jedná o poměrně velký dům. Zvenku byste rozhodně nehádali, že uvnitř na vás čeká leda studená voda vyvedená z lešenářské trubky a místo indukčního sporáku na vás bafne hrnec na litinových kamnech.
Byla to však výzva. Zvládne novopečená duomatka dvě děti do dvou let věku, navíc mimo dosah techniky? Mělo mě varovat už balení věcí. Co takhle malé děti potřebují? Stačí vzít pár oblečků úsporných velikostí, léto je v plném proudu, není třeba vymýšlet, kolik kombinéz jsou schopné zničit za jediný den. A v tomhle počasí určitě skvěle uschnou i látkové pleny. V té době jsem ještě používala pouze klasické čtvercové pleny, ty jsou suché za pár minut. Nachystala jsem si nejnutnější množství plen, které jsem předpokládala spotřebovat.
A zde nastal problém číslo jedna. I když se jednalo o minimum, co dcera potřebuje, zabralo to veškeré místo v cestovní tašce. Jediné tašce, kterou jsem měla. Ovšem z principu už jsem nemohla cuknout. Ihned po příjezdu na chatu se objevil problém číslo dva. I kdybych nakrásno zvládla vyprat plenu potřísněnou již během nedlouhé cesty, kde ji jako budu sušit? Pod ledovou vodou z vkusné lešenářské trubky jsem za pomoci mýdla s jelenem zvládla vyprat plenu tak, abych ji mohla uchovat do příjezdu domů. A ani sušení se nakonec nejevilo jako zásadní problém: na zahradě je dostatek vzrostlých dřevin, které na tu chvíli posloužily jako sušák.
Se spotřebou plen měsíčního mimina to však po pár hodinách na zahradě vypadalo jako po tajfunu. Ač jsem časově zvládala přepírat pleny v ruce, ony samy však nestíhaly schnout. Horský vánek si s nimi pohrával tak, že jsem je musela lovit nejen ze střechy kůlny, ale i potupně žádat sousedy, že ta flekatá plena na jejich pozemku je pro mě opravdu nepostradatelná.
V ten moment jsem si přiznala, že látkové pleny v podobě, v jaké je používám, nejsou zrovna to, co bych dokázala udržet po celou dobu, co bude dcera na plenách. Hned po příjezdu domů jsem proto zavařila Google usilovným pátráním po trendech v plenkování, které by mi pomohly usnadnit život se dvěma dětmi. Narazila jsem na moderní látkové pleny. Vlastně na nepřeberné množství látkových plen, na různé značky, na různé varianty i možnosti, které nabízejí.
Rozhodla jsem se na základě recenzí maminek vyzkoušet pár značek, některé pro mě byly ve finále překvapením, jiné zklamáním. Ono totiž vybavit dítě plenou není jen tak. Látkové pleny jsou zkrátka objemnější, ale protože dnešní společnost hraje na štíhlé křivky, nezastaví se ani před vtipkováním na téma „tvoje dítě má nějakej velkej zadek, ne?“ A protože jsem jednou rodič, jakékoli posměšné poznámky na adresu mého dítěte ve mně budou vždycky vyvolávat ochranitelské instinkty matky bojovnice.
Naštěstí se v té hromádce plen nacházely jedny, ze kterých jsem měla původně pocit zbytečně utracených peněz. Pocházely z dílny značky Hanzlíci a oproti ostatním plenám byly poloviční. Může vůbec takhle tenká plena, která skryta pod oblečením připomíná spíše minimalistický jednoráz, zvládnout tříhodinový pobyt mimo domov bez možnosti přebalení? Odpověď na sebe nenechala čekat příliš dlouho (vlastně jen ty tři hodiny): ano, může.
Hanzlíci totiž mají oproti konkurenčním značkám o jednu savou vrstvu méně, jsou však vyrobené z jiných materiálů, takže to vlastně bohatě stačilo potřebám mé dcery i mně. A v souvislosti s mou zálibou v cestování do míst bez elektřiny jsem ocenila ještě jednu věc: ona zmíněná chybějící vrstva i chytrý materiál způsobily, že vypraná plena uschla mezi ostatními moderními konkurentkami jako první. Navíc jak jsou malé, vešla se mi jejich víkendová zásoba do postranní kapsy mé cestovní tašky. A tak jsem mohla v klidu vyrazit na další dobrodružnou výpravu s dětmi a látkou.
