Kojení dvojčátek
Když jsem byla těhotná, tak moje pocity, že budu kojit dvojčata, byly rozporuplné. Spíš jsem uvažovala, že pro mě bude pohodlnější udělat mlíčko a to může i manžel.
Jak to zvládnu vzít oba k prsu? Co když jeden nebude chtít a druhý ano.
V nemocnici se všechno obrátilo. Po císařském řezu jsem ležela na jipce a už ani nevím po kolika hodinách je přivezli a zkoušeli jsme to. Moc toho nevysál ani jeden. Pak po několika hodinách zase a to už jsem dostala i od sestřičky vyhubované, že nesají. Měla jsem z toho špatný pocit. Druhý den jsem byla na pokoji a sestřička, když viděla jak se trápím, tak mi přinesla velký kojící polštář a ukázala mi, jak to možná půjde. A opravdu nám to pomohlo a kluci, když leželi oba, tak jim to vyhovovalo.
První začátky jsou opravdu nejhorší, ale člověk musí věřit a hlavně si najít způsob, aby to všechno bylo v pohodě. Když jsme přijeli domů, tak mi manžel zajel do obchodu pro kojící polštář a to byl můj druhý velký pomocník. Kluci se krásně naučili společně pít a spát. Kojili jsme co 3 hodiny. Umělé mlíčko jsem koupila 1x, když hodně Davídek plakal, ale nechtěl to mlíčko a dal si raději kašičku na noc.
Kojila jsem nakonec do 1 roku a vzpomínám na to s úsměvem na rtu.