Spí vaše dítě celou noc bez hnutí nebo máte doma malého cestovatele? Míváte klidnou noc nebo spíte tak říkajíc na trní. Křičí vaše dítě ze spaní a rozhazuje rukama?
Jak vlastně spí vaše děti? Tak přesně tuto otázku jsem vám nedávno položila v diskutárně.
Některé vaše příspěvky byly opravdu vtipné, i když v noci asi nikomu z nás do smíchu zrovna moc není. Nejvíc mě ale pobavila Bamiska, s historkou o tom, jak její prostřední syn chodí v noci po bytě a s oblibou očurává co ho napadne, protože v tu chvíli si myslí, že otvírá dveře nebo poklop od záchodu. Po takové zážitkové noci asi nikdo netouží a Bamiska má rozhodně můj obdiv.
Musím konstatovat, že většina z nás má prostě doma malé cestovatele. Někteří z nich navíc pod vlivem silných zážitků z předešlého dne v noci křičí či se smějí a ještě k tomu rozhazují rukama i nohama, takže spát s nimi v jedné posteli se prostě moc nedá, tedy pokud člověk zrovna nechce být samá modřina.
I my máme doma malou cestovatelku. Prakticky nikdy nevím, v jaké poloze ji v noci najdu a zda vůbec ji najdu v postýlce nebo pod ní. Kolikrát jsem v noci vstávala, protože se zamotala do šprušlí od postýlky a nemohla se dostat ven. Bohužel tento problém nevyřešil ani přechod do velké postele. Prostě naše malá spí většinou napříč. Zkoušela jsem i otočit postel, zda tam nejsou třeba nějaké geopatogenní síly, ale nic nepomáhá. 🙂 Zkrátka se jí líbí tato, pro mě naprosto nepochopitelná poloha, kterou často vylepšuje ještě tím, že má nohy opřené o zeď.
Nicméně abych byla upřímná, musím se přiznat, že tyto divoké noci má zřejmě po mně. Jestli jsem takto cestovala v postýlce, si už nepamatuji, zato vím, že jsem mívala hodně živé sny. Pamatuji si na dva.
Když mi bylo asi tak 10 let, zdálo se mi, jak opravuji rádio. Vážně. Sama sice nechápu, proč zrovna rádio, ale je to tak. Uprostřed hluboké noci jsem vpadla do ložnice rodičů a začala zoufale křičet, že to rádio prostě nejde opravit. Je vám jasné, jaký to musel být pro ně šok. 🙂
Podruhé se mi zase zdálo, že jsem zaspala. Ten sen byl tak živý, že jsem se hrůzou probudila a myslela si, že jsem doopravdy zaspala. Poprvé v životě. No hrůza. Polooblečená jsem lítala zběsile po bytě asi ve tři ráno schopna okamžitě vyrazit na autobus. 🙂 Naštěstí mě opět zachránili rozespalí rodiče. Ten sen mě ale děsí dodnes.
Nicméně chtěla bych uklidnit všechny, jejichž děti v noci prožívají cestovatelská dobrodružství, že časem se to určitě změní a vaše dítko bude klidně spát celou noc. Vím to, jsem toho živým důkazem 🙂
Tak pevné nervy a klidnou dobrou noc 🙂