Védéčkoviny 14/2013: My čekali jaro, a zatím přišel mráz…

Zvláštní, jak tato „Fešácká“ písnička vystihuje současné vrtochy matky přírody. Jakoby se roční období hnula o několik měsíců kupředu. Jak si jinak vysvětlit, že Vánoce jsme slavili na blátě, zato o Velikonocích se koledníci mnohdy brodili hlubokým sněhem a mnohá obydlí zdobily „velikonoční“ sněhuláci jako např. tento:

Nemůžeme se tedy divit, že již popáté bylo jaro a hlavně TEPLO hlavním tématem VD. Zapátrala jsem v předpovědích a přináším dobré zprávy – jaro je očividně na cestě. I když já to tak optimisticky nevidím, třeba i tato zprávička zahřeje.

Mnozí víte, že původní profesí jsem účetní, takže čísla mne baví a ráda s nimi pracuji. Takže jsem si připravila menší statistiku:

Článků od 1. do 7. dubna vyšlo 12, s celkem 82 komentáři; v Diskutárně bylo od 2. do 7. dubna vytvořeno 22 diskusí s celkem 276 příspěvky a zapomenout bychom neměli ani na Poradny, kde byly zodpovězeny 4 dotazy.

Dost už bylo zimy…

Ještěže máme Babofku, a tak se v tomto sychravém počasí můžeme zahřát alespoň při čtení jejích cestopisných článků o Keni. Shodou okolností 3. díl o Černém kontinentu  byl nejvíce komentovaným článkem minulého týdne. V něm zjistíte, co se událo na cestě k ruinám svahilského města Gede a jak drzé jsou vlastně opice.

Není náhodou, že ve velmi těsném závěsu za ním je i 4. díl Afrického putování, tentokrát o krásách i nebezpečích safari. Přečtete si například, co dělat s píchlým kolem a zda některý obyvatel savany náhodou neposvačil jednoho z opravářů, přeci jen je to divočina, že?!

V diskutárně Padmé vyhlásila Bojkot zimy, návod sice přišel mailem, ale i tak jeho zveřejnění mnohým z nás přinejmenším pozvedlo na chvíli koutky. Přidejte se a snad se nám podaří přivolat to zatoulané jaro.

 

Knižní tipy

Také tento týden bylo zveřejněno několik článků s recenzemi různých knížek. Těší mne velký zájem o čtení a jsem ráda, že se nepotvrdila obava z vytlačení klasických voňavých knížek studenými moderními technologiemi. Jako první Bamiska představila knížku pro mladší školní věk s názvem Dědo, ty jsi indián. Hned mne zaujala, a tak ji pořídím pro synátora, asi k vysvědčení. Už jste také četli? Tak šup, šup, třeba je to právě ta, která vašim dětem otevře dveře do světa fantasie.

Další novinka, tentokrát z nakladatelství Portál, je určena nejen dospělým, ale i dětem. Knížku s názvem Nenech si to líbit! s podtitulem Ochrana dítěte před sexuálním zneužitím nám blíže představila Iveta. Jen vícero takovýchto knížek, protože prevence není nikdy dost.

Předposlední článek o knížkách je od partnerského webu Klub knihomolů – Pinocchio ani Malý princ naše děti nikdy neomrzí –  a najdete v něm mnoho tipů na zajímavé čtení. Na své si přijdou všichni, od předškoláků až po teenagery.

No a poslední článeček není sice recenzí, ale spisovatelství se velmi úzce dotýká. Navíc je mým dílkem, a proto je snad mé upozornění na něj více pochopitelné 😀 Na březnový křest nové fantasy Syn pekel – Vlčí krev  jsem se vydala s mými ratolestmi a dodnes na něj rádi vzpomínáme.

Vybíráme z diskutárny

Diskutárna je plná zajímavých a poučných debat, úvah či rozprav, ale jak si mezi nimi vybrat ty nej? Opět se hlásí můj účetní duch a hledám počty příspěvků.

Nejvíc žijící byla diskuse Náboženství ve škole/školce, kde jsme řešili pohled na výuku náboženství ve školách či školkách. Vyjádřit se můžete i na dotaz ohledně nošení muslimského šátku, nebo zda byste přítomnost křížku na stěně ve třídě viděli jako problém.

Další diskuse s větším počtem příspěvků byla ohledně psaní Védéčkovin – Proč (ne)zkusit Védéčkoviny?, ve které Petra láká aktivní návštěvníky VD k páchání něčeho podobného, o co se právě snažím i já 🙂 nic těžkého to není, tak proč to nezkusit…

A jako poslední bych vypíchla zajímavou diskusi Jste vdané? Anonymní s podpisem Bubu zde vybízí k zamyšlení nad otázkou, proč v dnešní době tolik lidí žije spolu tzv. na hromádce. A jak jste na tom vy? Napište nám…

Při probírání se Diskutárnou mne napadlo, kam se poděly Drobné radosti?  Že by nedostatek sluníčka pohltil i ty malé střípky, které každodenní život dělají více snesitelným? Zalovte v paměti a určitě vás nějaká ta miniradost napadne. Já slibuji, že se o to pokusím!

A abychom to jaro přeci jen maličko pošťouchli, zapějme společně:
„Voláme sluníčko – halo, halo…
Světla je na světě málo, málo…
Rozežeň šedivé mraky, mraky…
A my ti pomůžem taky, taky!“

Nebo že by pomohlo zaříkadlo?
Byla zima mezi náma,
ale už je za horama,
hu, hu, hu, jaro už je tu!

Na shledanou za týden!