Další z velmi silných zážitků (po pochování si ročního krokodýla, viz minulý článek) na nás čeká v rámci cesty k ruinám svahilského města Gede, které vzniklo ve 13. století. Dnes je dávno zarostlé v pralese a jsou patrné už jen zbytky kamenných obvodových zdí, sloupů, apod.
A ačkoli bylo město dle odhadů opuštěno někdy v 17. století, mám dojem, že tehdy se v Keni žilo moderněji, než dnes… Vodu ze studní vedli kamennými vodovody (žlaby) do koupelen a čištěnou vodu přes mechanismus jednoduchých filtrací vraceli zpět, pro další použití.
Jeden z mnoha staletých baobabů má kolem kmene vystavěné schodiště a my můžeme vystoupat po dřevěných stupíncích do jeho koruny. Na moji závrať tedy nic moc, ale kdy se mi to zase poštěstí mít větve baobabu na dosah ruky? 🙂 Větve jsou porostlé „vousy“ a máme možnost si osahat i jeho plod, zhruba o velikosti nám známého kokosového ořechu. Je lehký, zelené barvy a jeho povrch je na omak krásně sametový. Stáří stromů se určuje velmi těžko, neboť nemají letokruhy, ale u většiny z nich se odhaduje jejich věk na stovky až tisíce let. Jejich využití je obtížné, stromy jsou schopné zadržovat vodu, dřevo je tedy mokré a nehodí se například na podpal, stavbu, apod. Ostatně jinak by těžko vydržely v přírodě 1000 let, no ne? 🙂
Jak jsem už psala v úplném úvodu mého vyprávění, zeleň tady musí fascinovat snad každého. A kdyby byla bývala ještě žila moje babička, žasla by, do jaké velikosti by její fíkus v obýváku mohl vyrůst. Posuďte sami, stojím v kmeni 200 letého fikusu.
V místě, kde se nyní nacházíme, se to navíc hemží desítkami gueréz. Dostáváme od průvodce kousky banánů a ony nám je berou z rukou. Už chápu, kde se vzal termín „drzý jako opice“ 🙂 Přibíhají k nám, jsou velmi rychlé a přetahují se s námi o svoji pochoutku. Když si banán podržíte u ramene, vyšplhají po vás, usadí se u vaší hlavy a dokud banán nevykouše ze slupky nebo vám ho z ruky nevytrhne, sedí a baští. Na mazlení ale úplně nejsou. Pohladit se opatrně nechají (mají krásně jemnou, příjemnou srst), ale jakmile nemáte co nabídnout, odbíhají…
Některé mi nejdřív připadají, jakoby měly dva ocasy. Ale chyba lávky. Jakmile se zastaví, vysvětlení je nasnadě. Snad téměř polovina z nich má na sobě mládě. Drží se pevně mámy na bříšku, v blízkosti jejích bradavek a na bocích běžících samic jsou vidět jen malé tlapičky svírající matku. Samice se však na přítomnost mláďat na svém těle příliš neohlíží, i s ním vám vyšplhají po těle, seberou, co chtějí a zase zmizí ve větvích okolních stromů. Stejně hbitě jako ty bez mláděte.
Svět fauny i flory je v Keni bohatý a fascinující na každém kroku. Ať se jedná o savce, ptáky, obojživelníky nebo členovce… 🙂
Napsal/a: Babofka
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (16 vyjádření)
Krásné a obdivuji všechny, kteří se vydají cestovat do takových dálek
Dobře napsáno, i já jsem ještě plná zážitků z Gede,bylo super a hlavně krásně
Hezky napsaný článek i fotky. Setkání s africkou přírodou musí být úchvatné.
Jana87
krásné poučné čtení-tadybych se tam chtěla na dovču snů podívat-už se těším na další článek
:)Pěkné čtení:)
babofko, články pročítám je to krásný je vidět že to je opravdu velký zážitek ….a v tvém podání jako dovolená snů 😀
těším se na další pokračování…doufám že těch článečků bude ještě hodně 😀 tohle tu chybělo 😀
Babofko, to je nádhera! Díky za pokračování!
Ta opice, to je mazec.
babofko, parada. Clanek i fotky. Tesim se na dalsi povidani.
Asanta sana, děvčata! (Děkuji moc!) 🙂 za všechny milé komentáře… S chutí se pustím do psaní dalšího vyprávění 😉
Padmé, Marinado, taky mě fikus nejprve překvapil v areálu hotelu, kde strom dosahoval do 2. patra. Ale ten 200 letý strom mě naprosto odrovnal 🙂
Biovirusko (i ostatní natěšené ;-)) o zvířatech se dočteš/te zase v neděli. Bude o safari… 😉
Tak ten fíkus mě taky hodně překvapil.
Moc se těším na další díl.
Překrásné zážitky a díky za pěkné vyprávění.
Ahoj Babofko, teda teď ti to teplo úplně závidím a možná víc ty zvířátka a zeleň kolem, tam muselo být krásně 😀
Krásné fotky a ty zážitky.. Díky za zprostředkování!
opravdu moc krásné fotky a opět článek , který je tak barvitě napsán,že cítím, jako bych tam byla :-)ted když je venku mrazivo a bílo a padá ten hnus ( už nemůžu napsat ani sníh) zavidím to teplo 😀 a zeleň a barvy a zvířata….a všechno…díky
Babofko, dík za další řádečky. Moc, moc Ti přeju tenhle splněný sen.
Ahoj Babofko, děkuji Ti za článek a za krásné fotky :-).
Fíkus je naprosto úžasná rostlina, já ho viděla loni ve Španělsku a byl to vzrostlý strom. Překvapilo mě to, netušila jsem to, do té doby jsem si myslela, že je fíkus pokojová rostlina :-D.
A opičky jsou kouzelné, tedy – spíš bych asi měla napsat – primáti :-).
Díky a krásný den :-).
Mobile Sliding Menu