Budeme mít školáka …

Školní nároky na děti v poslední době velmi vzrostly. A tlak se nezvyšuje pouze na ně, ale také na celou rodinu. Nástup dítěte do školy je pro rodinu velká událost, a což teprve, jde-li o potomka prvorozeného či jedináčka.Vstupem do školy začíná vašemu školákovi nová životní etapa – má nové povinnosti, které mohou být zcela odlišné od dosavadních domácích pravidel, a je za ně zodpovědný. Školák se učí přizpůsobovat celkovým školním nárokům, učí se soustředění, vytrvalosti a kázni. Začíná se ale i porovnávat s ostatními dětmi stejného věku a učí se s nimi spolupracovat. Buduje tak svoje sociální postavení ve třídě a vztah k učiteli.

A co vy? Pryč je doba, kdy jste mohli jezdit s potomkem na dovolenou mimo dobu prázdnin. Začínáte žít ne podle kalendářního roku, nýbrž podle školního. Svou pracovní dobu musíte přizpůsobit školnímu rozvrhu a provozu družiny. Když dorazíte se svou ratolestí konečně odpoledne domů, musíte dělat úkoly. Sečteno a podtrženo – bez vaší aktivní pomoci se váš potomek neobejde.
A někdy ani sebelepší pomoc rodičů nestačí. Zjišťujete, že je vaše dítě nápadně každý den unavené. Dělání domácích úkolů je postrach pro celou rodinu. S usínáním má taky problém, je plačtivé a ráno do něho nedostanete ani kousek snídaně. Opravdový problém nastává, když si začínáte všímat, že vaše včera zdravá ratolest si náhle stěžuje na bolest hlavy nebo bříška, má teplotu či dokonce po ránu zvrací. Nastává pak obvyklé kolečko vyšetření u lékařů a specialistů, kteří většinou nic nezjistí. Problém nebývá ve špatném fungování orgánů, ale v psychice. Důvodů může být celá řada, ale v 90% je tím důvodem škola. Strach ze školy – neboli strach z nedostatečného výkonu, selhání, strach z třídního kolektivu, strach z učitelů, strach z reakce rodiny na prospěch atd. Nejčastěji nejsou ohroženy děti průměrné či podprůměrné, ale bývají to hlavně děti nadané a šikovné – pozdější premianti. Velká zátěž na ně doléhá proto, že všichni od nich čekají, že budou nejlepší.

Jak tedy můžete vašemu školákovi pomoci vy, rodiče?

Pokud budete přesto u svého dítěte pozorovat nápadnou únavu, nechuť cokoliv dělat, citovou rozladěnost, plačtivost, zvýšenou agresivitu nebo častou nemocnost, neváhejte neprodleně vyhledat odborníka z oboru psychologie nebo speciální pedagogiky.