Příběhy z ušáku – Špagetka a bio

Kasparek
15 roky ago
• Categories: Životní styl

Má Špagetka je vegetarián. Ne že by tak byl odmalička, kdepak, pamatuji si dobu, kdy žádné masíčko nezůstalo na talíři. Nejraději měl pěkně propečené kuřátko a hezky stehýnko. To si pochutnával. V létě skoro každý týden na zahradě byl táborák, těch buřtíků co jsem nakoupila. Ani šunčička nebyla v lednici moc dlouho, vše slupnul bez mrknutí oka. Takhle krásně život běžel až do věku 3 let našeho synka…Můj mužíček pracoval na směny, bylo lépe placeno. Však všechny znáte problémy s pěnězi. Tenkrát to nebylo jiné, ale ani teď či v budoudnu, maminky na mateřské budou stále bojovat o každou korunku. Můj mužíček dostával bolení bříška, které se stále stupňovalo, jelikož jeho babička měla rakovinu žaludku, tak se bál a navštívil lékaře. Byl poslán na rtg, tam při různých polohách bylo zjištěno cos, nevíme co, neb jak se všelikak točil, houpal, prostě měnil polohy se cos vytratilo. Výsledek byl – pravidelná strava, dodržovat pravidelný rytmus, nepít, nekouřit atd.
Má Špagetka ještě občas kouřila, ale přestal. Zdraví bylo přednější. Tu si začal cenit svého zdraví. Najednou více zeleniny, on, který v polévce vařil vše celé, aby se ani kolečko mrkvičky nedotklo jeho talíře, vývar nevadil. Dokonce i na zahrádce přiložil ruce k pěstování, okopávání, ovšem nejraději zalejval. Tenkrát se o bio vůbec nemluvilo, vše se vydatně hnojilo, aby byla zeleninka jak malovaná a nejlépe obr! Obr = chemie, chemie = neni bio. Já nesměla používat žádné takové chemické preparáty, neb přes známé dostal knihu, sice v angličtině, o to cennější, a tam se už psalo o vlivu chemie na lidský organizmus. Můj mužíček se tak zažral do četby, že vše kontroloval, zda přece někde něco neukrývám! To si pište, měla jsem, vždyť sousedi mrkev jak řepu, já provázky, oni kedluben jak dětskou hlavičku, já velikosti malého jablíčka, oni jahody jak mandarinka, já lesních jahod.
Tož dědeček poradil, holka kup celerit, je univerzál, přendej do plechovky od barvy (ta byla ještě z doby manželova dětství) a hezky do dílny až ke stropu. Tak učiněno, vykonáno, zarovnáno. Musim se přiznat, měla jsem trochu černý svědomí, ale přece nemohu mít na zahradě takový prcky nedochůdčata. Pravda, vše se trochu napravilo, neb hnojení bylo na plodech vidět, jen opatrně s dávkou, abych nic neprozradila. A věřte, nic neví ani teď. Už se nikdy nedozví. Tak začal náš bio boj.
O hodně let později přišla další rána, musel na operaci s hemeroidama. Od té doby se jeho nákupy staly přímo honem za zdravou výživou! Vzpomínám, jak já už měla plný vozík potravin, pochopitelně normálních, a on stál před malou poličkou a pročítal složení výrobku! Teď se musim smát, když si vzpomenu na jeho vyvalená očka, co že to vleču? On stojí v každé ruce jednu krabičku a rozhoduje, co je přijatelnější pro človíčka. Ne že by měl nějaké zdravotní problémy, to ne, ale držel se té moudré knihy. Některé si jistě vzpomenete, co se dalo koupit před revolucí bio = 0, byl dia koutek, ale ani tam nic.
Po revoluci už vše bylo jinačí, ale ani tady se rychle nic nedělo, sice první vlaštovičky už občas bylo vidět. Jezdil až do Prahy s ruksakem, kde objevil krámeček s tímto tovarem. To byla radost veliká. Né moje, já za cenu jednoho ruksaku uživila rodinu na celý měsíc, on taky, ale sebe. Naštěstí korunek bylo dost, tož jsem neremcala, vždyť něco se dalo použít pro všechny. Teda nebylo vše bio, ale racio, zdravá výživa.
Teď se už jen usmívám při vzpomínkách. Můj mužíček se v pátek vrací z daleké cesty, já včera byla nakoupit po dlouhé době i pro něho, co myslíte, kdo stál před regálem a pročítal složení výrobku? No ano, JÁ, mám vozík plné zdravé výživy, jen 2 krabičky esíček (sušenky, těch se nevzdám) má lednice, komora i kuchyňská zásobárnička (díl kuchyńské linky) je plný bio výrobků, zdravé výživy. Co dodat, snad jen: taťko, šťastnou cestu, příjemný let, vítej doma v zemičce naší, papapa, líbá beruška.