Už samo vysvětlení podstaty regulačního poplatku ministrem Julínkem a jeho pobočníkem Cikrtem dle mého názoru kulhá na obě nohy. Na jednu stranu pánové tvrdí, že jde o regulaci návštěv lidí u lékaře. Že si lidé spíše rozmyslí, zda k lékaři jít i se zdánlivou zbytečností a nebo se raději léčit doma sám. Je to relevantní názor a například automaty u vchodů nemocnic ho jasně podtrhují. Vstoupíš? Tak zaplať.
Na stranu druhou nám oba Tomášové (Julínek a Cikrt) sdělují, že za těch 30 Kč musíme dostat nějakou službu, že musí být provedeno tzv. „klinické vyšetření“. Toto již evokuje, že platím lékaři za to, že se na mě „podívá“. Že vstane ze židle. Zkrátka platím jeho služby. Opět, relevantní názor.
A nyní se ptám. Je tedy těch 30 Kč pouze vstupenkou do ordinace, zdravotního zařízení či nemocnice bez ohledu na to, zda si jen popovídáme s lékařem o tom, jak se mi již alergie spustila (nebo jestli mám v pořádku stolici nebo jestli mne po ránu nebolí na prsou atd.), a nebo zda mě vyšetří. A nebo je to platba pouze za klinické vyšetření a pokud toto neproběhne, nic se neplatí? Jak by mělo vypadat klinické vyšetření třeba na alergologii? To přece není nikde stanoveno. Tam se tlak neměří, břicho neprohmatává,…
Další problém vidím v tom, že stejně raději hodíme do kasičky u našeho lékaře těch 30 Kč, než bychom se s ním dohadovali, zda vyšetření proběhlo či nikoliv. Přece jen, myslím si, že my Češi máme lékaře velmi v úctě, a právě toho našeho, pokud s ním nejsme právě nespokojeni, si vážíme a nechceme si ho rozhněvat. Takže nějaké ministerské poučky, zvláště, když jdou logicky proti sobě, nám stejně moc nepomůžou.
Poslední otázku vidím v tom, čí návštěvy u lékařů měly poplatky regulovat. Nejvíce k doktorům chodí důchodci a malé (většinou předškolní) děti. Děti si „vyměňují“ nemoci ve školce, s tím nic nenaděláme, a důchodci si nemoci nevymýšlí, ti je mají z podstaty svého věku. A tyto dvě skupiny dle statistik tvoří naprostou většinu všech návštěv u lékařů. Je jasné, že určitá množina lidí lékařskou péči zneužívala či nadužívala, ale odnesli to všichni. Navíc zanedbání lékařské péče v počátku nás potom stojí v konečném účtování za pacienta mnohem více, neboť nemoc se pořádně „rozjede“. My ušetříme 30 Kč (a dalších 30 Kč v lékárně, pokud máme na receptu jednu položku, a navíc doplatek za lék) a pak jdeme na 5 dní do špitálu (kde nás samozřejmě zase zkasírují), protože jsme doma špatně diagnostikovali zápal plic.
Jaké máte zkušenosti vy? Jak to vidíte?