Předem se velmi omlouvám Bokul, které jsem článek slíbila už v době, kdy se tu rozjížděly funkce dopisovatelek, ale dlouho jsem nějak nevěděla, jak do toho. No a neříkám, že dnes jsem na tom lépe. Odborně psát neumím a ani se mi nic nechce stahovat z internetu, protože kdo má tyto problémy, asi má možnost potřebné informace dohledat. Nakonec jsem se tedy odhodlala jen pro pár slov z toho našeho ročního života se stomií. A to hlavně proto, protože kdyby sem nějaká maminka nakoukla, tak třeba ji slovíčka potěší, nebo uklidní. Takovéhle informace, nebo příběhy těch, co s tím mají zkušenost, mi na internetu chyběly. Nikde nic od lidí, co k tomu mají co říct, ale třeba se to časem změní, třeba už i změnilo…
Je to uměle chirurgicky vytvořené vyústění tlustého střeva (kolostomie), tenkého střeva (ileostomie), nebo močovodu (urostomie). Je to odlehčení činnosti orgánů například při hojení po operacích, při nádorovém onemocnění nebo po úrazech. Mohou být buď dočasné nebo trvalého rázu.
Část pravidelných čtenářů VD stránek tohle všechno zná. Tímto bych jím ráda znovu touto cestou poděkovala za to, že tu pro mě a Honzíka po celou dobu byli, prožívali to s námi a měli pro mne pokaždé slovíčka podpory… děkuji sluníčka. Honzík se narodil bez dírky na kakání a okamžitě byl odvezen do Motola, kde byl operován a byl mu vymodelován vývod stomie. V půl roce byl na plastice, kde nám dírku vytvořili. Zhruba po dvou měsících byl na úpravě dírky, kde došlo k „oříznutí“ a zadeček jsme měli už jak ostatní miminka. V roce jsme byli na zanoření stomie, kde nám na bříšku zůstaly dvě veliké jizvy, ale stomie zmizela :-D. Mezitím bylo sem tam nějaké vyšetření a kontroly, ale toto jsou nejdůležitější momenty.
V nemocnici stoma sestry vysvětlí, ukážou a poradí, jak vyměňovat sáčky na stolici. Musím přiznat, že jsme odcházeli z nemocnice a ani stoma sestrám se nedařilo, aby daný pytlíček držel alespoň jeden den. Byla jsem zoufalá. Jak to pak mám zvládnou já? Zvládla. Nejprve výměna například trvala i 20 minut a několikrát denně, postupně se to upravilo. Sáčky držely třeba i dva dny a výměnu jsem zvládala do tří minut… Důležité je vybrat si ze široké nabídky přípravků ty, co budou vyhovovat. Nebát se a zavolat do příslušných firem, pošlou vzorečky na vyzkoušení. Hlídat si množství pomůcek – některé jsou limitované na rok, u jiných je počet neomezený. Já jsem na to měla sešitek. Je dobré si veškeré potřebné věci nachystat k ruce, aby člověk nemusel nikam odbíhat a měl hezky všechno u sebe. Vyzkoušela jsem spoustu věcí a způsobů a věřím, že každému vyhovuje něco jiného a musí si na ten svůj „způsob přijít sám“.
Nenapadá mne závěrem, co vyzdvihnout. Jsme totiž půl roku bez stomie, problémy nemáme vyřešené a asi ani nikdy nebudeme. Nemáme svěrač a otázkou zůstává, co nás čeká. V současné době kakáme stále (no spíš odchází stolice, jak se jí chce). Vyřešili jsme to vkládáním separačních plínek do papírových, abychom neměli velkou spotřebu a vyhazuji jen tu separační. Pokožku máme stále rozbolavěnou. Týden klidu a pak skok a během chvilky je rudá do krve a to doslova. Takže krémy kupujeme po „kanystrech“. Stále namazaná velká vrstva. Nedám dopustit na sudokrém, pityol – je tuhý a na pokožce drží. Zatím mi to tak nepřijde, je to prdelka, ale trochu mě včera zabolelo, když přijela kamarádka a dala holčičku na nočník. To nevím, jak bude probíhat u nás, za rok máme jít do školky. Všechno zůstává velkou neznámou, ale snad i to ostatní se časem upraví a přijdeme jak na to.
Nechci na net vystavovat emailovou adresu, ale kdyby někdo potřeboval, napište mi osobní zprávu sem a pak se můžeme spojit a povídat a řešit. Nebo napište do redakce těchto stránek, tam mojí adresu mají…
Každému, koho potká něco podobného jako nás, přeji, aby se s tím popral nejen po technické stránce, ale hlavně, aby se s tím dokázal smířit sám v sobě, protože to je to nejtěžší. Když to zvládnete, uvidíte jak krásné, bezvadné a nenahraditelné máte děti. Krásný den a hodně energie, je jí třeba!
