Už od první chvíle jsem si všimla, že je nějaký živý. Nevydržel chvilku ležet, pořád sebou šil, ať na dece, nebo v náročí, dokonce i u jídla. Na prvním měsíci už na bříšku držel chvilku hlavičku, na dvou měsících už pásl koníčky. Dokonce i pan doktor se divil, že je nějak „napřed“. A to doslova. V té době se totiž už otočil i s bříška na záda, kopal nohama jak divej, kolikrát to vypadalo, jako kdyby jel na kole a děsně se mu to líbilo. Prostě neposeda. Taky je dost velký. Na své tři měsíce má 6280g a úctyhodných 66 cm. Je to tedy pořádný kus chlapa.
Když ho chovám, tak už mu ani nemusím podpírat hlavičku, protože už 3 týdny jí sám perfektně drží, na bříšku si přímo libuje, a když se mu tam nelíbí, tak se prostě otočí, a je to pořád tak, že nevydrží ležet chvilku v klidu. Jen když se vedle něj ozve trošku více nahlas jeho bráška. To je chvilku jak opařený, oči vykulený a po chvilce sebou začne zase tak mlít, že div neudělá most, jak se v leže na zádech staví na nohy.
A aby toho nebylo málo, tak nám začal před 14 dny růst zoubek!
Tak nevím, mám se obávat toho, že bude naše dítě hyperaktivní?? Nebo se to časem srovná a uklidní se?? Jaké máte zkušenosti vy??