Né že bych to chtěla přehánět, ale zkrátka hodně mě to zajímá, už proto, že každý si trvá na tom svém, ať už v televizních pořadech „Pod Pokličkou“, „Jste to, co jíte“, či v různých knihách a vegetariánských časopisech nebo občas „zatuchlých“ staromódních názoréch a doporučeních některých starších dětských pediatrů. Snažím se být ke všem těm názorům neutrální či nestranná, ale stejně se to ve mně pere a vše se snažím si odůvodnit. Chtěla bych, aby měl článek hlavu a patu, ale mám v hlavě takový guláš, že se mi to jen stěží podaří:-))
Tak například k té zelenině: při vaření brokolice se až 95% kyseliny listové zničí (zdroj cs.wikipedia.org/wiki/Kyselina_listová, www.rodina.cz), k čemu je pak taková (pro mě výborná) brokolicová polévka? Zamrazovat se také nemá, kladu si tedy otázku, proč se zelenina prodává i mražená? Důvod by mohl být ten, že v zimních měsících není na trhu kvalitní čerstvá, i když toto už taky není tak úplně pravda, při dnešním přesyceném trhu a množstvím různých hypermarketů, které se ve své nabídce předhánějí. Píšu jen příklad o brokolici, ale stejné je to s jinou zeleninou (mrkev, paprika apod.).
Rajčata mají být v tepelném stavu toxická. Jinde jsem četla, že provitamin A obsažen v mrkvi se vstřebá jen s rostlinným tukem (nejlépe třeba extra panenský olivový olej). To se dříve taky nedělávalo, ale přidával se kokos, tam by ten tuk byl:-) Bylo mi doporučeno mrkev taky nevařit, vitamíny jdou pryč. Ale kdybych tohle všechno měla dodržovat, musela bych se zbláznit!
Chodím ke sporáku s myšlenkou: „Proč proboha jdu vařit polévku, když se z ní údajně všechno vyvaří a nemám nic?“ Vařím a říkám si: „Tak, 90%, 70%, 45%, 20%… a mrkev už není mrkev… proč raději neudělat čerstvou šťávu?“ A jdu odšťavovat… Popravdě řečeno, už mi z těch řečí lidí kolem šibe:-)))) Teď se tomu směju, holky, ale můj argument (v jiných studiích zjištěný) proti tomu je, že tělo potřebuje a doopravdy spotřebuje jen velmi málo:-) A když už mluvím o tom „málu“, tak mi problýsklo hlavou tvrzení vegetariánů, že vitamínu B12 (pro naše tělo velmi nepostradatelného, i když v co nejmenším množství) je v mase obsažen až několika tisícinásobek, tudíž maso prý není pro náš organismus tak nutné, ne-li postradatelné.
Otázkou je, proč jsou vegetariáni většinou tak drobného vzrůstu… Maso je přeci potřebné pro růst svalové hmoty… Nevím. Maso jím a jíst budu, jen přiznávám, že z každodenního pojídání masa se cítím hodně unavená, pokud bylo maso či nějaké těžší jídlo den předtím na večeři, ráno vstávám jako praštěná pytlem. Toto se mi se zeleninovým jídlem nikdy nestalo!
Moje kamarádka si v létě denně odšťavovala listy pampelišek, jitrocele, řebříčku, a jiných trav. Po několika týdnech mi řekla, že prakticky přestala cítit únavu (má 2 maličké děti), že nemá potřebu jít večer spát. Tady si říkám, proč kupujeme balíčky vitamínů a minerálů v kapslích, když všechno máme po ruce v přírodním stavu (my z města spíše ne, to je fakt).
Poslední dobou se objevují články o tom, že mléko a mléčné výrobky vůbec, zahleňují organismus. Vápníku v nich obsaženého není zdaleka tolik, jako nám kdysi podsouvali, a rovněž se prý přišlo na to, že mléko zrovna tak vápník poskytuje, jako odbourává, takže lidé, kteří pili a pijí velké množství mléka, paradoxně trpí aterosklerózou, a též osteoporózou více, než ti, co mléku moc nedají. Jen píšu, co jsem četla, zdroj (zdrava-vyziva.doktorka.cz, www.zhubneme.cz a mnoho jiných). Na toto nemám nijaký názor.
Kdysi jsem byla na přednášce jednoho velmi ceněného keňského lékaře, který vysvětloval proces trávení té které stravy a rozdělení stravy tak, jak bychom ji měli jíst. Tak např. masitý pokrm, ke kterému jsou jako příloha brambory (ty jsou v mnoha evropských zemích brány jako další hlavní jídlo!) tráví náš žaludek až 6 hodin. Když si vzpomenu, jak do mě babička hodinu po obědě cpala koláčky, že už musím mít stráveno, směju se:-), ale tehdy mi bylo dost zle. Pokud by však maso obsahovalo přílohu zeleninovou, proces trávení se o několik hodin snižuje, záleží na množství a poměru maso-zelenina. Pro zajímavost, na strávení čistě zeleninového jídla žaludek nepotřebuje víc než 30 – 50 minut.
Další poznámkou bylo nejíst zeleninu nikdy v kombinaci s ovocem, smícháváme zásadité látky s kyselotvornými apod. Taktéž mluvil o pití mezi jídlem. A dostalo se mi, že se má pít nanejvýš 20 minut před jídlem a až hodinu po, neboť pití při jídle způsobuje ředění žaludečních šťáv a žaludek musí jakoby začínat znovu, zahřívat potravu a vyprodukovat další šťávy. To je pro něj další námaha a žaludek proto někdy bolí. Po jídle, máte-li ještě chuť na nějaký zákusek či drobnost, není to pro žaludek vůbec dobré, ale když už musíte, učiňte tak do 30 minut, protože to je čas, kdy tak zvaně ještě čeká a připravuje se na práci:-) Vezmeme-li si další jídlo hodinu po obědě, veškerý proces se zastavuje a žaludek začíná „odznova“. Takhle nám vše popisoval a nevím, jak vám, mně to přišlo poučné a logické.
Není pochyb o tom, že český národ se v minulosti, a částečně i v současnosti, špatně stravoval, svědčí o tom prvenství v nemocích, jako je rakovina tlustého střeva, srdeční infarkty apod., nicméně já zastávám názor, že všeho s mírou. Stále mám v hlavě otazníky, na které neznám odpovědi, ale například úplně z jídelníčku vymýtit mléčné výrobky se mi zdá přehnané. Nevařit polévky kvůli ztrátám vitamínů a minerálů mi přijde naprosto absurdní. Velice a ráda souhlasím s domácí výrobou čerstvých ovocných a zeleninových šťáv, silným omezením uzenin, tuků a solí a konzumace sycených sladkých vod, kávy a alkoholu, a zároveň dobrým pitným režimem, ale do toho všeho pochopitelně zasahuje dědičnost a jaký máme kořínek:-)))
Je toho strašně moc, ale to už by se asi nikomu článek číst nechtěl:-) Taky doufám, že jsem nikoho příliš neotrávila. A jak se stravujete vy?
Zdravím vás.
Darča