Základem postního jídelníčku vždy byly vařené obiloviny všech druhů: pšenice, špalda, jáhly, ječmen, oves, žito a pohanka a luštěniny: fazole, čočka, cizrna, hrách, kroupy a pučálka – naklíčený a osmažený hrách.
Jedlo se také celozrnné domácí pečivo, jídla z brambor vždy vařených s kmínem a kysané mléčné výrobky jako tvaroh a syrečky. Jedla se domácí uskladněná kořenová zelenina, brambory, cibule, česnek a kvašené zelí, po Velikonocích podle tradice vejce a obvykle 1x týdně maso.
Na jaře k tepelně upravené stravě přidáváme kvůli vitamínům, minerálům a enzymům co nejvíce čerstvých zelených natí – pažitky, petržele, mladé listy pampelišek, sedmikrásky, listy kopřiv, jarní zeleniny – ředkvičky a saláty. Doplňujeme tělu také vitamíny a minerály z naklíčených semen a výhonků (stačí asi 2x týdně). Syrová zelenina v podobě salátů a klíčky však velmi ochlazují, proto je v chladnějším období přidáváme k tepelně upravené stravě jen v malém množství.
Plané zeleniny, jako kopřivy, ptačinec žabinec, kozlíček polníček a další upravujeme také tepelně jako polévky, omelety, karbanátky a špenáty.
Z bylinných čajů pijeme čaje pročišťovací, močopudné a játra podporující hořké byliny: čekanku, pampelišku, kopřivu, přesličku, vřes, černý bez, šípek, popenec břečťanolistý a měsíček lékařský.
Nezapomínáme ani na čerstvé zeleninové šťávy kopřiv, mrkve, červené řepy a dalších. Dojídáme zásoby uskladněných domácích jablek a ovocných zavařenin a dětem děláme šťávy ze sirupů z rakytníku a černého rybízu.