Jíst odmítají děti každého věku, nejčastěji předškoláci, výjimkou však nejsou ani děti jedenácti- nebo dvanáctileté, které jedí pouze pečivo, suché těstoviny a brambory a z ovoce třeba jen banány. Rodiče nejčastěji uvádějí, že dětem jejich připravená jídla prostě nechutnají. A děti? Ty budou raději o hladu, než by přistoupily k nabízenému jídlu pozitivně. Mnohdy, a ne výjimečně si vezmou sladkosti. Proti těmto pochutinám nenamítají prakticky vůbec nic. Problém ovšem je, že rodiče jim nejen vyhoví, ale často sami sladkosti nabídnou. Obávají se totiž, aby jim nechyběly nějaké důležité látky a aby nebyly podvyživené.
Děti jsou ovlivňovány jak působením vlastní rodiny, tak a to ve větší míře vlivem okolí, svých kamarádů apod.
Kde se stala chyba
Na počátku je chyba, za kterou většinou stojí dobrý úmysl rodičů. Bohužel, v jeho konečné fázi vzniká špatný stravovací návyk pro dítě, jehož odstranění stojí hodně úsilí obou zúčastněných stran.
Jaké okolnosti působí na vzniku:
Hodně rodičů dělá chybu i v tom, že pokud jejich potomek nesní například hlavní jídlo, „docpou“ jej sladkostmi či sušenkami – jen aby nemělo hlad. Opět další chyba, které je třeba se obloukem vyhnout.
Ve výsledku si bude dítě vybírat, co chce, co mu chutná a nebude výjimkou, že dá přednost lízátkům a bonbonkům.
Na vytváření nesprávných stravovacích návyků dětí se podílí také příliš časté diskutování na téma dietní stravy, tj. zda je daný pokrm tučný, kolik obsahuje cukru apod. Těmito výroky jsou ovlivňovány nejen děvčata, ale i chlapci a nejen pubertálního věku.
Komentování chutí jídel má ale vliv i na nejmenší děti. Pokud proneseme u společného jídla věty typu, že tohle teda jíst nebudeme, je to až moc zdravé, a talíř se svou porcí odneseme, dítě si situaci pamatuje a nesmíme se pak divit, že bude tato jídla odmítat.
Rovněž sledování televize, psaní na počítači či psaní SMS zpráv během jídla narušuje pozornost, stejně jako oblíbené čtení novin a dalších tiskovin či knih. S tím souvisí nevhodný styl stolování, hlasité rozhovory nebo vůbec ponechání dítěte u jídla samotného, protože rodiče „potřebují klid“ apod.
Všechny tyto situace a jistě i mnohem další vedou k tomu, že se dítě postupně naučí chápat jídlo jako něco nedůležitého a především docílíme vytvoření nesprávných návyků a složení jídel, které dítě bude konzumovat po další život.
K čemu vede nesprávná strava
Dítě, které ze svého jídelníčku většinu potravin vylučuje, přijímá jen velmi jednostrannou stravu a bude tedy pravděpodobně po čase trpět nedostatkem nebo nadbytkem některých živin, minerálních látek či vitaminů.
Nadbytek se pak nejčastěji týká jednoduchých sacharidů a nevhodných nasycených tuků, které děti přijímají v podobě sladkostí a slazených limonád. To je příčinou zvýšené kazivosti zubů a samozřejmě nežádoucího vzrůstu tělesné hmotnosti. Negativně může být ovlivněna také hladina cholesterolu a tuků v krvi, zejména díky nadměrnému příjmu tučných pokrmů (smažených jídel, jídel z nabídky nejrůznějších fast foodů či stánků).
Nedostatek je v takovém případě obvyklý např. u bílkovin nebo kvalitních rostlinných tuků, které jsou zdrojem esenciálních aminokyselin, resp. esenciálních mastných kyselin. (Esenciální látky si tělo nedovede samo vytvořit a musí je proto přijímat s potravou.) V důsledku nedostatku esenciálních aminokyselin může dojít k např. poruchám ve vývoji pohybového aparátu, v důsledku nedostatku esenciálních mastných kyselin zase k problémům s vývojem některých orgánů.
Je důležité si také uvědomit, že některé látky potřebují „nosiče“ proto, aby se mohly v organizmu efektivně šířit. Např. železo, které je obsaženo v mase a luštěninách, potřebuje pro svou efektivní distribuci (nejen) po dětském těle dostatek vitaminu C, jehož zdrojem je mnoho druhů ovoce a zeleniny. Strava má tedy být, jak bylo mnohokrát opakováno, pestrá!