Začínáme aneb S chutí do toho…

Petra Vymětalová
19 roky ago
• Categories: Příkrmy
• Tags: příkrmy

KDY začít s přechodem na tuhou stravu? JAK začít? ČÍM začít? JAK TO PŘIPRAVIT? Co když dítě příkrmy NECHCE?
Odpovědi na tyto otázky si můžete přečíst právě zde. Navíc je pro vás v článku připraveno několik rad a tipů na závěr.

KDY začít s přechodem na tuhou stravu?

• Je-li dítě dokrmováno umělým mlékem, resp. vůbec není kojené, začněte s příkrmy již od ukončeného (!) 4. měsíce.
• Je-li dítě plně kojené, stačí začít zavádět tuhou stravu až od ukončeného 6. měsíce
• V případě, že byla u Vašeho dítěte zjištěna nějaká alergie nebo je zvýšená pravděpodobnost, že by se u něj mohla vyskytnout (alergici či astmatici v rodině apod.), bylo by dobré plně kojit až do ukončeného 7. měsíce.
• Plánujete-li na začátek období, kdy byste měli s příkrmy začínat, rodinnou dovolenou, stěhování či jiné změny, je lepší první příkrm odsunout na pozdější dobu. Jakákoli změna je pro dítě značně zatěžující, což by se mohlo podepsat i na jeho „přístupu“ k jídlu. Totéž platí, je-li dítě zrovna nemocné, po očkování či jinak v nepohodě.
• Některé děti na zavádění pevné stravy nemusí být v danou dobu ještě připravené, dejte jim tedy ještě týden až dva čas.
• Naopak máte-li pocit, že dítě je na pevnou stravu již připravené, neuděláte žádnou zásadní chybu, začnete-li o týden až dva dříve (nedoporučuje se u alergiků!)
  Jak poznáte, že je dítě na první příkrm připravené?
  • samo Vám začne dávat najevo svůj zájem o jídlo (např. „přežvykuje“ nebo polyká na prázdno, když Vás vidí jíst)
  • začne se v noci budit podstatně častěji, než bylo u něj do té doby obvyklé (častější probouzení ale může také signalizovat rostoucí zoubky)
  • vypadá to, že po obvyklé dávce mléka, není dostatečně zasyceno

JAK začít?

• V klidu – vyberte si během dne dobu, kdy je Vaše miminko aktivní a není unavené. Buďte trpěliví, pokud nejeví o příkrmy zájem, vždyť jediné co dosud poznalo byla chuť mléka a cokoliv nového je pro ně dezorientující. Uvědomte si, že Vaše miminko ještě neví, co s tím, co mu dáváte do pusinky, má dělat – i jíst se musí teprve naučit!
• Mezi kojením – v době, kdy není ještě plné, ale nepláče hladem. Nejčastěji se začíná „poledním“ příkrmem (většina dětí dopoledne spinká a po probuzení je v dobrém rozmaru).
• Ne vleže – nejlepší pozice je na Vašem klíně, nebo v sedačce, ale pokud možno tak, aby dítě bylo co nejvíce vzpřímeno, při poloze vleže nemůže tak dobře polykat
• Plastovou lžičkou – nenaplňujte zpočátku lžičku až po okraj, první zkušenost s pevnou stravou by měla být spíš ochutnávka než skutečné jídlo.
• Po malých dávkách – pokud v prvních dnech dítě sní jen 1 nebo 2 lžičky, považujte to za úspěch. Zpočátku bude po jídle potřeba ještě dokojit (nebo podat UM z lahvičky v případě, že nekojíte). Jak se budou zvětšovat porce, sníží se postupně potřeba doplnit příkrm kojením nebo mlékem z lahvičky, časem příkrm nahradí dané denní jídlo úplně.

ČÍM začít?

• Něčím, co se bude miminku lehce polykat (volte spíš řidší konzistenci, ale ne zas moc tekuté).
• Něčím, ne příliš výrazné chuti.
• Nejčastěji se začínázeleninovým pyré k „obědu“ – u prvních příkrmů dejte přednost zelenině před ovocem. Ovoce je podstatně sladší, takže hrozí nebezpečí, že dítě pak bude zeleninu odmítat. Když si ale nejdřív zvykne na zeleninu, nemělo by to působit problém.
• Jedním druhem – pro první příkrm volte jen jeden druh zeleniny. Další přidávejte s odstupem 2-3 dní, v případě alergické reakce tak snáze zjistíte, co ji vyvolalo.
• Co by to mělo být konkrétně?
  • Pro první příkrm se většinou volí mrkvové pyré (mrkev povaříte v kojenecké vodě tak, aby byla hodně měkká, propasírujete přes sítko a přidáte trošku olivového oleje).
  • Postupně přidáváme další druhy zeleniny např. mrkev+brambory, posléze třeba mrkev+brambory+brokolice atd.
  • Do prvních zeleninových „polévek“ (ve skutečnosti je to spíš řídká kaše) se doporučuje kombinace těchto druhů zeleniny: mrkev, brambory, brokolice, cuketa, květák, petržel, rýže
  • Není vhodné dávat najednou víc než čtyři různé druhy (včetně brambor či rýže)
• Jak už bylo řečeno, začíná se poledním příkrmem, až si dítě na jídlo trošku zvykne, můžete přidat svačinku (záleží na Vašem uvážení, zvolíte-li dopolední, či odpolední). Ke svačině se podává ovoce, nejčastěji rozmačkaný banán nebo jablko či hruška (jablko/hrušku je lepší zpočátku trošku podusit v malém množství kojenecké vody).
• Večerní kaši můžete zavést, když se dítě v noci častěji budí, než bylo obvyklé.
  

JAK TO PŘIPRAVIT?

• Jedna možnost je koupit hotový příkrm (Hami, Hipp…) – stačí podávat ohřáté zhruba na pokojovou teplotu.
  Protože většina dětí zprvu nesní ani celou malou skleničku příkrmu, je dobré dát potřebné množství do misky a krmit z dítě z ní. Ze lžičky by se do skleničky jinak dostaly sliny a jídlo by se rychleji zkazilo.
• Rozhodně nic nesolit ani nepřidávat cukr – ! jestliže kupujete hotové příkrmy, zkontrolujte si jejich složení, do řady z nich se cukr přidává
• Vhodné je přidat do každého masozeleninového pokrmu lžičku rostlinného oleje (ideální extra panenský olivový olej).
• Můžete vařit doma – není to taková věda, jak to na první pohled vypadá.
  Konkrétní recepty najdete v receptáři. Tady jen pár praktických rad, jak na to:
  • Pro lepší zpracování jídla můžete při mixování přidat vodu, ve které se jídlo vařilo, také proto, že tato voda obsahuje vitamíny, které se do ní při vaření ovoce či zeleniny dostaly.
  • Nemixujte zeleninu úplně do hladka, nechte tam aspoň drobounké kousíčky, dítě později snáze přijme i větší kousky v potravě.
  • Připravte si zeleninu předem – jednodruhové pyré dejte zamrazit do tvořítka na led. Kostičky pak uskladníte v mrazáku v sáčku nebo krabičce. Stačí pak vždy ráno dát rozmrazit příslušný počet kostiček a v poledne jen přidat brambory, rýži atp. (nejsou na zamrazování vhodné). Stejným způsobem můžete uchovávat i maso – uvaříte a nakrájíte „na drobečky“, zamrazíte zalité vodou, ve které se vařilo. Tento systém oceníte hlavně zpočátku, kdy miminko většinou sní jen pár lžiček a vy tak nebudete muset denně extra vařit půlku mrkve apod.
  • Používáte-li zmražené potraviny, rozmrazujte je zvolna (pokud možno při pokojové teplotě) a pak nechte jídlo projít varem.

Co když dítě příkrmy NECHCE?

• Dejte mu čas – příkrm je pro dítě něco zcela nového a neznámého, s čím se dosud nesetkalo. Některá miminka potřebují víc času na to, aby „přišla jídlu na chuť“. Uvažte sami – Vaše dítě dosud neochutnalo nic jiného než mateřské mléko (případně UM), nejen chuť ale i konzistence je naprosto jiná, dítě neví, co má s jídlem v pusince dělat, ve většině případů nikdy ještě nejedlo lžičkou. A na to všechno si musí zvyknout a naučit se s tím nějak vypořádat. Celý první měsíc považujte za ochutnávkový a radujte se z každé lžičky, kterou Vaše miminko zbaští.
  
• Trpělivost – jednou to přijde, žádné dítě ve třech letech není plně kojené.
  
• Neztrácet hlavu ani naději – viz předchozí bod
  
• Nenutit, ale nabízet – chce to pořád zkoušet, jeden den třeba aspoň olízne lžičku, po nějaké době i ochutná, když to vzdáte a jídlo nenabídnete, sotva ho jíst naučíte. Na druhou stranu nemá smysl držet půlroční miminko v sedačce tak dlouho, dokud do něj tu mrkev nenacpete, jen mu jídlo znechutíte a bude to trvat o to dýl. Ostatně každé dítě má svůj čas, když začne jíst později, ale bude spokojené, nebude ubývat na váze, není co řešit.
  
• Zkuste vybudovat kolem jídla nějaký rituál – písnička před jídlem, příjemná hudba atd.
  
• Vyzkoušejte různé způsoby krmení:
  • v sedačce, na klíně u maminky, na klíně u tatínka (přičemž krmí maminka, nebo naopak)
  • krmit, když sami jíte
  • různé typy lžiček a nádob, ze kterých jídlo nabízíte – některým dětem nemusí vyhovovat barva nádobí
  • místo lžičky si naberte trochu kašičky na prst (samozřejmě umytý)
  • pokuste si, aby bylo jídlo na pohled zajímavé – dětem se budou líbit veselé obličeje, tím probudíte jejich zvědavost a zájem
  • Pozor ale neodvádějte pozornost jinam, abyste mu do pusinky aspoň něco vpravili, do budoucna to nemá žádný efekt.

• Nepřistupujte k jídlu stylem „ach jo, to zas dneska bude“ – dítě vycítí Vaše obavy, bude stresované a skutečně toho opět moc nesní.
  
• Při přípravě přidejte na závěr do jídla trochu odstříkaného mateřského mléka – získá tak alespoň částečně známou chuť.
• Nemáte-li úspěch např. s mrkví, zkuste nabídnout něco jiného – nestřídejte to však moc často, dítě by bylo zmatené
• Podaří-li se Vám najít alespoň jednu věc, kterou dítě akceptuje, zkuste do ní po čase přimíchat nepatrné množství něčeho dalšího. V případě úspěchu pak toto množství postupně zvyšujte.
• PROSBA – Podařilo se Vám problém s odmítáním příkrmů vyřešit? Napište nám o tom! Jistě povzbudíte i ostatní, kteří mají právě teď starosti, jež jste měli i Vy. Možná právě Vaše rada bude ta pravá. Všechny tipy můžete posílat buď na náš mail nebo k ostatním připomínkám a komentářům ohledně příkrmů – SEM.
  

Několik zásad závěrem

…neboli Opakování je matka moudrosti + co se jinam nevešlo:

• trpělivost, trpělivost a ještě víc trpělivosti – jídlo by nemělo být spojené s nervózními scénami, zoufalými výkřiky apod. Většinou je lepší jídlo ukončit, nebo na chvilku poodejít (miminko ale mějte stále pod dohledem) a zkusit to třeba po minutě znova, než něco do dítěte páčit násilím. Nemá cenu dělat z jídla boj (uznávám, že se mi to lehko píše, když mám dítě, které většinou jí předpisově, tudíž pokud tomu jeden den moc nedá, druhý den to celkem spolehlivě dožene).
  
• klid u jídla – jídlo by měla být jediná činnost, která v při krmení probíhá. Zvědavé dítko se bude otáčet za všemi možnými zvuky, které kde zaslechne. Pokud odbíháte ke sporáku, abyste si tam zamíchali svůj oběd, jednak ho to rozptyluje a jednak si bude chtít vyžádat Vaši plnou pozornost a přítomnost se vším všudy. A jak si miminko vyžaduje pozornost?
  
• nenutit do jídla za každou cenu, ale zkusit jídlo aspoň nabídnout – to u nás většinou problém není, snad někdy, když je hodně unavená, při pohledu na lžičku se vzteká a brečí. V tom případě to vždycky zkusím a jednu lžičku jí do pusy vpašuju, většinou ji s chutí sní, ještě trošku pokňourává, ale už otevírá pusu na další sousto. Pokud ale můj pokus nevyjde, odkládám misku, beru Áňu a znovu to zkouším, až se uklidní.
  
• začínat postupně – nenabízet moc nových potravin najednou. Vyčkat s novým druhem 2-3 dny (kvůli případné alergii, když se vyskytne, víte, co ji způsobilo, to pak aspoň na týden vysaďte z jídelníčku, po týdnu můžete vyzkoušet znova, objeví-li se opět nežádoucí reakce, další „pokus“ odložte asi o 6 měsíců, v případě opakování se poraďte s lékařem).
  
• začít nejdřív zeleninou – to není nic proti ovoci. Problém je v tom, že ovoce je podstatně sladší, takže hrozí nebezpečí, že dítě pak bude zeleninu odmítat. Když si ale nejdřív zvykne na zeleninu, nemělo by to působit problém.
  
• ani na začátku nedávat úplně „hladké“ jídlo – tím neprosazuju žádné velké kusy, ale pasírování přes sítko (nebo aspoň vypnout mixér o chvilku dřív, aby tam byly aspoň drobečky) má své opodstatnění. Časem budete kousky jen po troškách zvětšovat (místo pasírování rozmačkáte vidličkou, pak jen nakrájíte na drobno atd.), což bude pro dítě mnohem přirozenější.
  
• stejné prostředí – neplánujte si začátek příkrmů na období krátce před odjezdem na dovolenou nebo v jejím průběhu. V cizím prostředí je pro takto malé děti příliš mnoho nových vjemů a tím jsou pro ně i obvyklé úkony mnohem náročnější. Je proto lepší první příkrm o týden odložit na klidnější období.
  
• nedochucovat – nesolit, nesladit
• pokud jídlo ochutnáváte (kvůli teplotě apod.), používejte vlastní lžičku
• jídlo není hračka – nedávejte dětem kus rohlíku proto, aby se nějak zabavily. Mohly byste u nich vypěstovat dost pevnou asociaci „nudím se = dám si něco k jídlu“. Není řeč o případu, kdy má dítě hlad a Vy ještě nemáte jídlo připravené, tam kousek jablíčka neuškodí