Výživu kojenců lze rozdělit na :
1. Přirozenou výživu
2. Umělou výživu
3. Příkrmy
4. Přídavky
1. Přirozená výživa
Výživa mateřským mlékem je ideální způsob výživy pro zdravého novorozence a kojence v prvním půlroce života. Dosud se nepodařilo vyrobit mléko , které by dítěti přinášelo tolik výhod jako mateřské mléko. Mateřské mléko se nejlépe tráví a vstřebává. Obsahuje řadu látek, která kojence chrání před infekčními onemocněními, může omezit rozvoj i jiných onemocnění, jako jsou např. různé formy alergie. Kojené dítě získává všechny nezbytné živiny z mateřského mléka mnohem efektivněji než z umělé výživy. Kojení rovněž zabraňuje překrmování dítěte. Tělesný kontakt při kojení přináší matce i dítěti pocit bezpečí a posiluje vzájemný citový vztah. Úspěšné kojení s přiměřeným vyprazdňováním prsu je prevencí jeho zánětu. Kojení je i nanejvýš praktické – mateřské mléko má vždy správnou teplotu, je připravené k použití v kteroukoli denní i noční dobu a je nejlevnější. Zdravý kojenec může být výhradně kojen až do ukončeného šestého měsíce života, v dalším období je třeba přikrmovat.
2. Umělá výživa
Umělé mléčné přípravky se vyrábějí většinou z kravského mléka a lze je rozdělit na počáteční a na pokračovací mléka. Další mléčné přípravky mají specifické použití.
· Počáteční mléka jsou určena novorozencům a kojencům od 0 do 12 měsíců, kteří nemohou být kojeni. Obsahují vitamíny a minerály, jejichž poměr a zastoupení kopíruje složení mateřského mléka. Důležitý je obsah bílkovin, zvláště poměr bílkovin syrovátky a kaseinu ( může se výrazně lišit u jednotlivých přípravků). Z cukrů se používá buď výhradně laktóza nebo laktóza s přídavkem dalších cukrů. Pro děti, které nesnášejí laktózu, byly připraveny léčebné dietní mléčné přípravky se sníženým nebo nulovým množstvím tohoto cukru. V posledních letech byla zavedena tzv. antirefluxová počáteční mléka zahuštěná rýžovým škrobem nebo vlákninou s cílem zabránit ublinkávání malých kojenců.
· Pokračovací mléka. Jsou určena pro děti od ukončeného 4. měsíce do 36. měsíce života. Tato mléka nejsou vhodná, pokud má kojenec výlučně mléčnou stravu. Podávat se mohou od okamžiku, kdy dítě dostává příkrm. Tato mléka mají snížený obsah bílkovin, které děti dostanou ve formě příkrmu. Pro starší kojence je naprosto nevhodné syrové kravské mléko, především pro svá hygienická rizika a vysoké riziko alergií. Těmto dětem nelze doporučit ani mléka s prodlouženou trvanlivostí, kondenzovaná mléka a pasterizovaná mléka s redukovaným množstvím tuku.. Důvodem je nevhodné složení – buď nadbytek některých složek (např. bílkovin) nebo jejich nedostatek (např.vitamínů, jódu, železa, esenciálních mastných kyselin).
· Mléka pro nedonošené děti a děti s nízkou porodní hmotností. Děti s nízkou porodní hmotností potřebují více energie a bílkovin, proto se v mléku upravuje poměr bílkovin. Mléka jsou obohacována o speciální tuky, mastné kyseliny, vitamíny a některé minerály. Aplikace těchto přípravků musí být pod kontrolou lékaře.
· Sójové mléko Sójové mléko je nejčastěji užíváno z důvodů alergie na bílkovinu kravského mléka, vegetariánském způsobu výživy a při nesnášenlivosti mléčného cukru – laktózy. Důležitým poznatkem je ta skutečnost, že při alergii na bílkovinu kravského mléka se u 30 – 50 % dětí vyvíjí též alergie na bílkovinu sóji.
· Přípravky se sníženou antigenicitou. Udává se, že u 1-3% kojenců vzniká alergie na bílkovinu kravského mléka. Je-li tato diagnóza stanovena, podávají se kojenci tzv. hypoalergenní přípravky. V těchto přípravcích je bílkovina štěpena na menší jednotky, které již nealergizují.
· Kozí mléko. Kozí mléko se pro své složení nehodí pro výživu kojenců a není vhodné ani u těch dětí, které nesnášejí na kravské mléko.
3. Příkrmy
Pokud dítě prospívá, má být živeno samotným mlékem do 4. – 6. měsíce života. Příkrm je vhodné podávat nejdříve na konci 4. měsíce a nejpozději na konci 6. měsíce. Příkrm se podává zásadně lžičkou. Jako první příkrm se podává jednosložkové ovocné či zeleninové pyré, které se již nedoslazuje. Každý nový druh má být do jídelníčku zaváděn s odstupem 3-4 dnů ke snazšímu rozpoznání případné nesnášenlivosti. Dále se zařazují do stravy vícesložkové ovocné příkrmy a zeleninové či masozeleninové příkrmy. V průběhu dalšího, tj. pátého měsíce, je vhodné ovocné pyré smíchat s neslazeným jogurtem (nesmí se použít tvaroh). Během 5.-6. měsíce je do stravy obvykle zařazován další příkrm ve formě bezlepkové mléčné kaše. Každá porce příkrmu zcela nahradí jednu porci mléka.
4. Přídavky
· Vitamín D. Vitamín D je potřebný pro správný vývoj kosterního skeletu a v organizmu je tvořen působením slunečního záření. Toho je v naší zeměpisné poloze v zimních měsících nedostatek. Děti narozené na podzim tak mají dostávat přídavek vitamínu D asi 1,5 roku , děti narozené na jaře asi 1 rok. Pozor však, všechny mléčné přípravky umělé výživy obsahují v 1 litru připraveného mléka denní dávku vitamínu D. Pokud je zaručeno, že tuto dávku dostane dítě v mléce, tak není další přídavek vitamínu D vhodný.
· Fluorid. Fluorid se podává k účinné prevenci zubního kazu u dětí starších 6. měsíců. Je dokázáno, že preventivní podávání fluoridu ve správných dávkách snižuje kazivost zubů až o 50 %.