Vitamín D (kalciferol)

Už koncem 18. století byly známy antirachitické účinky (prevence křivice) rybího tuku, ale až v roce 1920 z něj byla izolována látka rozpustná v tucích, která dostala název „vitamín D“…Vitamín D se vyskytuje ve více formách. Nejdůležitější je vitamín D3 (cholekalciferol), který se tvoří v kůži díky působení slunečního záření. Aby však vznikla aktivní forma vitamínu D, je nutný jeho transport do jater a následná přeměna v ledvinách. U těhotných žen se aktivní vitamín D tvoří také v placentě.
Další formou vitamínu D je vitamín D2 (ergokalciferol), který se vyrábí uměle a používá se buď k obohacování potravin vitamínem D a nebo k výrobě farmaceutických preparátů. Maminky jej zpravidla znají jako Infadinové kapičky, které přidávají do stravy svého kojence v jeho prvních 12 měsících života.

ÚČINKY vitamínu D

ZDROJE vitamínu D
Nejbohatšími zdroji vitamínu D jsou rybí tuk, rybí játra (hlavně tresčí) a mořské ryby (sardinky, sledi, lososi, makrely). Malé množství vitamínu D je obsaženo také v mléce, vejcích, mase a másle. Vitamín D je rovněž obsažen i v některých rostlinných zdrojích, jako například v avokádu, banánech, kakau a obilných klíčcích, jedná se však o skutečně zanedbatelné množství.
Každopádně asi 80% denní potřeby vitamínu D člověk získává ze slunečního záření.

RŮZNÉ ZNAČENÍ
Na některých obalech potravin není uveden obsah vitamínu D v mikrogramech, ale v mezinárodních jednotkách (m.j. nebo IU). Nenechte se tedy zmást a snadno přepočítejte:
1 mikrogram vitamínu D = 40 IU (m.j.).

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ potravin s ohledem na zachování vitamínu D
Je-li vitamín D v přítomnosti antioxidantů, je relativně velmi odolný vůči skladování i různým tepelným úpravám.

DOPORUČENÁ DENNÍ DÁVKA vitamínu D
Doporučená denní dávka vitamínu D pro kojence ve věku 0-6 měsíců činí 7,5 mikrogramů,
u kojenců ve věku 6-12 měsíců činí 10 mikrogramů,
batolata (1-3 roky) by měly mít přísun 10 mikrogramů.

Pro děti ve věku 3-6 let se doporučuje rovněž 10 mikrogramů denně, přičemž v letních měsících je dostačující polovina, tedy 5 mikrogramů denně.

Pro děti od 7-18 let se doporučuje stejně jako u dospělých denní dávka ve výši 5 mikrogramů denně.
Těhotným a kojícím maminkám je doporučovaná denní dávka zdvojnásobena, činí tedy 10 mikrogramů.

A kolik vitamínu D je schopna naše kůže vytvořit díky působení sluníčka? Neuvěřitelnou denní doporučenou dávku a stačí jí k tomu vystavit celé nahé tělo jen na pouhou minutu denně sluníčku, nebo oblečení absolvovat denně asi hodinovou procházku na čerstvém vzduchu. Výjimku tvoří oblasti, kde zejména v zimních měsících dlouho nesvítí slunce, a tam jsou pak namístě doplňkové vitamínové preparáty.
V případě, že máte obavy či pociťujete nedostatek vitamínu D, můžete jej tělu snadno doplnit v podobě zmiňovaných vitamínových doplňků. Je však vhodné jejich užívání, stejně jako vhodnou dávku z důvodu nebezpečí předávkování konzultovat s lékařem, a to zejména v případě dětí a v době těhotenství a kojení.

PŘEDÁVKOVÁNÍ vitamínem D
Je určitě důležité zmínit, že samotným sluněním si nikdy předávkování vitamínem D nezpůsobíme, neboť se v těle včas zastaví jeho přeměna do aktivní formy. A protože není příliš rozšířen ani v potravinách, které konzumujeme, předávkování v podstatě nehrozí. Z toho tedy jasně vyplývá, že se musíme mít na pozoru v případech, kdy svému tělu nabízíme vitamín D z jiných zdrojů, zpravidla ve formě vitamínových preparátů. Dávka, která 4x převyšuje denní doporučenou dávku, je již považována za toxickou.

Případy předávkování byly zaznamenány v padesátých a šedesátých letech minulého století, kdy se začaly obohacovat vitamínem D některé potraviny určené dětem. Následky tohoto konání se projevily nejprve nechutenstvím, vysokým krevním tlakem, nadměrným močením a zvracením. Postupně se z kostí začal vyplavovat vápník a usazovat se v měkkých tkáních, takže nakonec došlo i k několika případům úmrtí díky zvápenatění srdce a ledvin.

NEDOSTATEK vitamínu D
Nedostatek vitamínu D u dětí je příčinou křivice (rachitis), která se projevuje nevratným zakřivením kostí a častými zlomeninami, které se velmi špatně hojí.
U dospělých se nedostatek neprojeví zakřivením kostí, nicméně jejich kosti jsou rovněž ohroženy. Díky nesprávnému ukládání vápníku do kostí jsou kosti stejně jako u dětí lámavé a zvyšuje se riziko osteoporózy.

Příčinou deficitu vitamínu D může být vyhýbání se slunečnímu záření, onemocnění jater a ledvin a na nedostatek vitamínu D v těle upozorňuje snížená hladina vápníku a fosforu v krvi, vyskytuje se slabost svalů a je vyšší riziko infekce.

DALŠÍ DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ
Pokud pijete větší množství mléka doplněného umělým vitamínem D, vězte, že syntetický vitamín D významně zvýší vylučování magnesia (hořčíku) z těla a dbejte tedy na jeho doplnění prostřednictvím magnesiových či dolomitových přípravků.

CO ŘÍCI ZÁVĚREM?
Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) není nutné za normálních okolností užívat vitamín D, neboť potřebnou denní dávku nám poskytne zpravidla pobyt venku na sluníčku a malou měrou také vhodná strava. Výjimku tedy tvoří ti, kteří nemají dlouhodobě možnost pobytu na slunci, jako například již uvedené malé děti žijící v chladném klimatickém pásmu.

Takže rozhodně nezapomínejme na starou pravdu, že „KAM NECHODÍ SLUNCE, TAM CHODÍ LÉKAŘ“ a pojďme ven! 🙂