Co na to zákon
V ČR je používání přídavných látek upraveno vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR 53/2002 Sb., ve vyhlášce MZ ČR 304/2004 Sb. se zase dozvíme seznamy všech těchto látek, která jsou kódem „E“ označována a povolena pro použití. Podobné informace se dozvíme i ve vyhlášce Ministerstva zemědělství 324/1997 Sb.
Kromě toho také tiskem v nedávné době proběhla informace, že Evropský parlament projednával zjednodušení potravinářských předpisů z dvanácti na pouhé čtyři. Při této příležitosti vešel v platnost zároveň i návrh, který vyjmenovává šest potravinářských barviv, která musí být na obalu daného výrobku označena textem: „Mohou nepříznivě ovlivnit činnost a pozornost dětí.“ Toto nařízení začne platit podle MF Dnes v červenci příštího roku a výrobci se na něj začaly připravovat doslova ve velkém a především nic nenechávají náhodě. Podle uvedeného zdroje se tak můžeme těšit na vánoce například na oblíbené arabesky, kdy ty „zelené“ budou místo barviva obsahovat špenát a ty „červené“ mrkev.
Jedná o barviva E102 = Tartrazin, E104 = Chinolinová žluť, E110 = Žluť SY, E122 = Azorubin, E124 = Ponceau 4R, E129 = Červeň Allura AC. Najdeme je například v cukrovinkách, bonbonech, sladkostech, hořčici, pudincích atd.
Zajímají vás blíže?
Pak vězte, že Tartrazin je citronově žluté barvivo a používá se například k barvení pekařských a mléčných výrobků, dále je obsažen v polévkách, omáčkách atd.
Naproti tomu Azorubin, Ponceau či červeň alluru najdeme v alkoholických i nealkoholických nápojích, mléčných výrobcích i cukrovinkách.
Žluť SY a chinolinovou žluť obsahují třeba žvýkačky, některé mléčné výrobky, dezerty atd.
Všechny tyto jmenované jsou „podezřelé“ z toho, že mohou způsobovat dětskou hyperaktivitu, ale jsou i možnosti výskytu kopřivky, alergických reakcí, alergií atd.
Popravdě – mít na svém výrobku toto ne příliš lichotivé označení, tak raději výrobci nepochybně změní technologii. Otázkou ale zůstává, zda také nevzroste cena. Ta je totiž výrazně odlišná, pokud porovnáme barviva a skutečné přísady, a to nepočítáme změnu receptur spojenou s výrobou, která je s tím automaticky spojena.
Nesmíme zapomenout ani na slovo „přírodní“, které velmi často používají výrobci, ale ve skutečnosti se někdy tomuto označení výrobek vyhýbá dalekou cestou. Podle rozhodnutí Evropského parlamentu bude označení „přírodní“ smět používat pouze výrobek, který bude skutečně přírodního původu alespoň z 95% původního komponentu.
Faktem ale i tak zůstává, že ne všechna „éčka“ jsou škodlivá či dokonce zdraví nebezpečná. Ovšem jsou právě i taková, která mohou mít zřejmě negativní účinek na lidský organismus. Jenže jsme zase u otázky – jaký? Testy, které by to mohly objasnit, se neprovádějí dlouhodobě, jedná se pouze o dohady, jak asi… Určitě víme pouze to, že nejsou jedovaté, alespoň v tom smyslu, že po jejich požití se vám „nic nestane.“ Ale vyvstává další otázka – co tyhle látky dokážou udělat s lidským organismem po dobu užívání několika let. Odborníci mluví nejčastěji o hyperaktivitě dětí, astmatu, nejrůznějších alergiích apod. Výjimkou nejsou ani tvrzení o možném rakovinotvorném účinku.
Nemusíme ale zacházet až moc daleko. Stačí fakt, že dost lidí kupuje výrobky označené „light“. Jenže v té chvíli, kdy je začnou konzumovat, do sebe vpraví i barviva, umělá sladidla, aroma a zahušťovadla. Tudíž se vyplatí mít v košíku spíše například jogurt s krátkou dobou trvanlivosti, ale s minimem těchto látek.
Máte rádi müsli tyčinky, jíte je v domnění, že jsou zdravější? Pak jste na omylu. Právě třeba v v tomto výrobku je E129.
Rovněž například pudink Dr.Oetkera obsahuje nebezpečné látky – chinolinovou žluť a žluť SY. Řadí se tak k výrobkům, které podle návrhu Evropského parlamentu budou muset změnit technologii nebo na svůj výrobek uvést ne zrovna příznivé označení, o kterém hovořím výše.
Jak jsem se zmínila, některá „éčka“ nejsou nebezpečná. Patří sem bezpečné látky vitamíny skupiny E (E306-309), vitamíny skupiny B2 (E100,101), vitamin C (E300). Skupinám, které by lidskému organismu uškodit neměly, se říká bezpečné přídavné látky. Mezi další příklady můžeme jmenovat třeba karoteny (E160a), chlorofyly (E140) a také kyselinu mléčnou (E262) a samozřejmě i další.
Mnoho účinků na lidský organismus není ještě plně prozkoumáno, takže by se dalo říci, že u některých se zatím jen spekuluje. Ty, které byly dříve považovány za bezpečné, jako třeba zahušťovadlo guma guar, se nyní dostávají do sítě pozornosti. Právě zmiňované zahušťovadlo může stát za alergickými reakcemi, dokonce se v roce 2007 dostala tato látka do Evropy znečištěná dioxinem, což může mít za následek vývojové vady plodu nebo právě karcinogenní účinky (zdroj zdraví.idnes.cz).
O „éčkách“ se dá hovořit dlouho a dlouho. V pokračování tohoto článku se podíváme trochu blíže na nejčastější přídatné látky v potravinách.
A co vy? Kupujete potraviny podle toho, co obsahují? Zajímáte se o „éčka?“