Chlebové jednotky

bokul
15 roky ago
• Categories: Ostatní

Chlebové jednotky? Co to je? Nějaký přelud či jen překlep autorky textu? Možná Vás některá z těchto otázek napadla ihned jakmile jste si přečetli nadpis. Není to ani přelud ani překlep z učebnice fyziky, nýbrž pomůcka při stravování diabetiků. A pokud dočtete až do konce textu, možná zjistíte, že může pomoci i Vám, kteří třeba bojujete s nadváhou a rádi byste se naučili jíst méně náročná jídla na sacharidy a dokázat je mezi sebou libovolně nahrazovat.K samotnému označení. Co jsou to tedy ty „chlebové jednotky“?
„Chlebové“ nebo v některé literatuře „výměnné“ jednotky je umělý pojem, který byl zaveden, aby usnadnil lidem s diabetem přemýšlet o jídle. Chlebová jednotka (ch.j.) je takové množství jídla, které ovlivní glykémii (hladinu glukózy v krvi) přibližně stejně, ať ji sníme v podobě chleba, hranolků, pomeranče, čokolády nebo smaženého řízku. V případě pacientů závislých na podávání inzulínu to zároveň znamená, že je k stejnému množství chlebových jednotek nutno podat stejnou dávku inzulínu.

Proč zrovna „chlebová“ jednotka a ne třeba „mléčná“?
„Chlebová jednotka“ je pojem převzatý z němčiny. Naznačuje, že taková jednotka má za základ poloviční krajíček chleba, se kterým jsou ostatní suroviny porovnávány. Ovšem ani pojem „mléčná jednotka“ není nesmyslný, jen se jeho používání tolik neuchytilo. „Mléčná jednotka“ odpovídá 250 ml mléka, tj. obsahu jednoho poctivého českého hrnku.

Chlebová, výměnná, mléčná jednotka… Kolik sacharidů vlastně obsahuje?
Jedna jednotka, ať se jedná o mléčnou, chlebovou nebo výměnnou jednotku, obsahuje 12 gramů sacharidů. Některé zdroje uvádějí obsah 10 gramů sacharidů, což je bohužel důsledek nejednotnosti. Praktické zkušenosti naštěstí ukazují, že mezi oběma jednotkami není až takový rozdíl (ačkoli matematicky je to rozdíl o 20%). Sama za sebe si troufám tvrdit, že záleží o kolik ch.j. jde – protože při 10 ch.j. je už rozdíl 100 nebo 120 gramů dost znatelný. Nicméně diabetik běžně nezkonzumuje k jednomu jídlu 10 či více chlebových jednotek.

Pokud se naučíme počítat chlebové jednotky, co nám to může přinést?
Umožní nám to stravovat se „bez obavy“ z dietní chyby, co se týče přísunu sacharidů. Nutno na druhou stranu podotknout, že chlebové jednotky jsou zaměřeny pouze na přísun sacharidů – tj. množství tuků a bílkovin či dalších nutričně významných látek v něm není nijak zohledněno! Pro příklad – ať vypijeme 250 ml mléka plnotučného či nízkotučného – pro organismus to bude znamenat stejný zdroj sacharidů (12 gramů), ale již rozdílné množtví tuků a tedy energie. Proto, pokud využijeme chlebové jednotky jako pomoc při hubnutí u jinak zdravého člověka, doporučuji nezapomínat i na obsah tuků!

Jsou i nějaké potraviny, které neobsahují žádnou výměnnou jednotku?
Ano, jsou. A ty bychom právě měly konzumovat ve chvílích, kdy máme na něco chuť a přitom jinak máme energeticky zajištěný dostatek sacharidů. A nutno podotknout, že teď nemluvím o vodě z kohoutku… Příklady naleznete na konci textu.

Kolik chlebových jednotek denně sníst?
Každý z diabetiků by měl mít od lékaře stanovenou denní dávku sacharidů. U dětí se obvykle počítá 10 ch. j. na den a jedna jednotka navíc na každý rok věku. S věkem stoupá spotřeba – u dívek se počítá do cca 13 let, u chlapců do cca 17 let. Pak se počet ustálí nebo klesne. U dospělých žen se tedy počítá 23 jednotek na den, u mužů asi 27 jednotek. Množství je samozřejmě dané i pohybovou aktivitou, tělesnou konstitucí a dalšími faktory, které běžně platí pro stravovací režim.

A teď to nejdůležitější – několik příkladů…

1. Potraviny, které neobsahují žádnou výměnnou jednotku:

• maso, drůbež, ryby, vejce, uzeniny, tvaroh, sýry, olej, máslo a jiné čisté tuky – lze je tedy zařazovat do jídelníčku zcela běžně – nutno však nezapomínat na další nutriční faktory jako je především tuk (!!!)
• zelenina kromě luštěnin – obsahuje velmi malá množství škrobu a hodně vlákniny, která vstřebávání sacharidů dále brzdí. Je tedy ideální k zahnání pocitu hladu, když už jsme chlebové jednotky z jídelního plánu vyčerpali.

  Obr.1 Zelenina, která se v běžných porcích (do 200 g) nepřepočítává.

Potraviny, které je nutno v jídelníčku zohlednit (započítat):

• pečivo, těstoviny, brambory – patří k potravinám s velkým obsahem sacharidů (a to nemluvím o jen výrobcích, které jsou slazené řepným cukrem!). Z této kategorie uvedu několik příkladů. Jedné chlebové jednotce odpovídá 1/2 krajíčku grahamu (25 g), 1/2 housky (20 g), 1/2 krajíčku celozrnného chleba (30 g), 20 ks slaných tyčinek (15 g), 4 polévkové lžíce vrchovaté cornflakes (15 g), 2 vrchovaté polévkové lžíce vařené rýže (50 g), 1 střední brambor (70 g), 2 hrsti chipsů (25 g), 1 plátek houskového knedlíka (50 g), 2 polévkové lžíce vrchovaté ovesných vloček (20 g) nebo 1 lžíce vrchovaté polévkové lžíce pšeničné mouky (15 g).

  Obr.2 Příklady pečiva a pochutin, které odpovídají 1 chlebové jednotce (12 g sacharidů).

• luštěniny – jsou také zdrojem sacharidů. Posuďte sami: jedné chlebové jednotce odpovídají 2 vrchovaté polévkové lžíce vařené čočky (50 g), 3 vrchovaté polévkové lžíce vařených fazolí (50 g), 7 vrchovatých polévkových lžic čerstvého hrášku (100 g), 3 vrchovaté polévkové lžíce vařené kukuřice (60 g), 4 rovné polévkové lžíce sojových bobů.
• ovocné a zeleninové šťávy – jsou i bez přislazení bohatým zdrojem sacharidů. Jedné chlebové jednotce odpovídá 150 ml citrónové šťávy, 130 ml grapefruitové šťávy, 70 ml hroznové šťávy, 100 ml jablečného moštu, 200 ml mrkvové šťávy, 110 ml pomerančové šťávy nebo 300 ml rajčatové šťávy.
• ovoce – opět je to významný zdroj sacharidů, ale zároveň vlákniny, která pomáhá řešit řadu zdravotních obtíží jako je zácpa nebo hemeroidy. Jedné chlebové jednotce odpovídá 1 kolečko ananasu (90 g), 1/2 středně velkého banánu (80 g), 1 broskev (140 g – váha i s peckou), 1/2 velkého grapefruitu (150 g), 9 velkých kuliček hroznového vína (70 g), 1 malá hruška (100 g), 1 malé jablko (100 g), 1 1/2 velkého kiwi (130 g), 1 velká mandarinka (120 g – loupaná), 1 díl melounu (290 g – neloupaný), 1 malý pomeranč (100 g – loupaný) nebo 4 švestky (80 g).

  Obr.3 Ovoce, které odpovídá 1 chlebové jednotce (12 g sacharidů).

• mléčné výrobky, ořechy – jsou to potraviny s nezanedbatelným množstvím sacharidů, ale především tuků, jejichž větší přísun je příčinou častějšího onemocnění srdce a cév. Tuky se zároveň nejvíce podílejí na kalorickém obsahu stravy a mohou být příčinou obezity. Z hlediska obsahu sacharidů v této skupině jedné chlebové jednotce odpovídá 250 ml tučného či nízkotučného mléka, kefíru či neslazeného jogurtu, 100 ml kondenzovaného mléka, 40 ks neloupaných burských oříšků (85 g), 1 malá hrst loupaných burských oříšků (60 g), střední hrst lískových oříšků (90 g), střední hrst mandlí (60 g), malá hrst pistácií (60 g), střední hrst máku (150 g), 110 gramů čerstvého nebo 190 gramů strouhaného kokosu.

  Obr.4 Množství ořechů, kokosu, máku, odpovídající 1 chlebové jednotce (12 g sacharidů).

Z výše nastíněného seznamu příkladů potravin, které se vyskytují zcela jistě i ve Vaší stravě je vidět, že po menším tréninku dokáže každý odhadnout, jak velké množství brambor odpovídá z hlediska počtu sacharidů třeba menšímu hroznu vína nebo sáčku burských ořechů. Pokud byste si udělali čas a položili některé ekvivalenty vedle sebe na stůl, možná budete překvapeni tím, kolik sacharidů člověk sní na oslavě narozenin, aniž by se „ládoval“ dortem nebo jinými slazenými pochutinami.

Pokud Vás toto téma oslovilo přikládám zde odkaz na pomůcku, týkající se chlebových jednotek, kterou já mám například umístěnou na lednici si a třeba se Vám stane užitečným rádcem!

Jedna neméně podstatná připomínka na konec. Spousta diabetiků, kteří se naučí spokojeně žít s používáním chlebových jednotek, zapomíná na to, že různé sacharidy se liší svojí rychlostí ovlivnění glykémie (tímto se zabývá glykemický index). I tato vlastnost sacharidů a tedy potravin, v nichž jsou obsaženy, je důležitá, ale o tom třeba někdy příště.