V dnešním díle se zaměříme na odstavování dítěte. Rozhodnutí pro odstavení by mělo být nejlépe založeno na potřebě matky i dítěte. V ČR se dlouhé kojení mnohdy potýká s různými mýty a bohužel až opovržením ze strany babiček, tetiček a mnohdy i pediatrů. Stále zde nemáme vypěstovanou ideální kulturu kojení, jaká je např. i v jiných vyspělých zemích, kde je dlouhé kojení považováno za normální věc. Světová zdravotnická organizace doporučuje výlučné kojení do 6ti měsíců a dále do 2 let i déle. Je třeba brát v úvahu i fakt, že kojení nepředstavuje pro dítě pouze zdroj příjmů, ale má i funkci uspokojení a určité komunikace mezi matkou a dítětem. To už je ovšem zase na trošku jiné téma. Vraťme se tedy k odstavování. V ideálním případě je nejvhodnější nechat dítě z kojení „vyrůst“. Máme studie, že v zemích, kde je dlouhé kojení standardem, se dítě přirozeně přestává kojit ve věku 3-4 let. Zde se tedy zaměřím na ukončení kojení tzv. částečné, kdy se jedná už o starší dítě, které přijímá již jinou potravu.
Jak tedy začít?
Nejprve vynecháme to kojení, o které dítě jeví nejmenší zájem. Nebo se jedná o to kojení, kdy matka pociťuje nejméně nalitá prsa mlékem. Zpravidla to je denní kojení, kdy máme velkou šanci, zabavit dítě jinak, nabídnout mu něco jiného apod. Obvykle to bývá snídaně, nebo svačina. Pokud dítě neprotestuje, můžeme za týden zkusit vynechat další obvyklé kojení a nahradit ho jinou potravou.
Z různých důvodů může dojít k situacím, kdy je třeba dítě odstavit co nejrychleji. Jedná se vždy o náročný proces, ke kterému musí být opravdu závažné důvody.
Prsa budete mít pravděpodobně nalitá, v tomto případě je vhodné odstříkat, vždy do úlevy. Před odstříkáním je dobré nahřátí prsu teplým obkladem, nebo teplou sprchou. V mezičase naopak úlevu přinese studený obklad. Můžete použít i tabletku Paralenu. Stahování prsou v době odstavování je zastaralý způsob, který se dnes již nedoporučuje. Po poradě s lékařem je možné užití léku na zastavení tvorby mléka.
Do této kapitoly zapojím i tento problém, i když zde nemluvíme o chtěném odstavení dítěte. Jedná se o situaci, kdy dítě najednou, z neznámého důvodu odmítá kojení. Může to být z různých důvodů, přičemž nejčastější jsou např.:
Doporučení:
Kojit v noci, kdy dítě obvykle lépe spolupracuje. Další a velice vhodnou metodou je těsný kontakt matky a dítěte po celý den. Praktikuje se tak, že maminka přenechá chod celé domácnosti na někoho jiného a ona se věnuje pouze dítěti. Nejlépe si bez oblečení spolu zalezou do postele a tam tráví klidně celý den. Hodně se hladí, mazlí a udržují kontakt.
Bojkot kojení většinou ustupuje do 2 dnů, popř. po odstranění důvodu bojkotu.
A kdy se mléčná žláza opět změní na stav před těhotenstvím, tedy na žlázu prsní?
Obecně panuje takový názor, že mléčná žláza se opět vrátí do původní podoby za stejnou dobu, jakou matka kojila. Zde tedy vidíme, že je naprosto normální, pokud žena ještě po delší době od ukončení laktace vymáčkne z prsu kapku mléka, není to tedy nic patologického, jak se mnohdy matky strachují.
Na závěr bych chtěla připomenout, že i dlouhé kojení je naprosto normální a pokud matce i dítěti vyhovuje, jedná se pouze o jejich věc. Okolí by toto mělo respektovat a matka by se neměla nechat odradit mnohými mýty a pomluvy.