Tip na výlet – Utajený Dinopark kousek za hranicemi

Ráda bych se s Vámi podělila o tip na výlet do Dinoparku.

Nachází se v katastru obce Szkarska Poreba v Polsku, pár kilometrů od hraničního přechodu Harrachov – Jakuszyce. My tedy přijeli z druhé strany Krkonoš, z Horní Malé Úpy, což bylo asi 40 km, přesto, pokud to nemáte do Polska daleko anebo jste poblíž na dovolené, určitě doporučuju navštívit.

Najít ho tedy byl pro nás trochu adrenalinový zážitek. Před dovolenou jsem počítala s tím, že si uděláme pár výletů do Polska a udělala dětem pasy a pak hledala na netu, kam bysme se mohli podívat a už nevím kde, někde byla jen letmá zmínka o tomto Dinoparku. Jelikož nám vždy v každém Infocentru ochotně poradí, šla jsem den před plánovaným výletem do Infocentra a ptala se na cestu a další podrobnosti. Paní na mě koukala jako na blázna, že o Dinoparku ve Szklarske Porebě v životě neslyšela a to tam posílá lidi do mineralogického muzea a na proslulé vodopády Szklarski (ty určitě navštívíme příště, stejně jako hrad Chojník). Takže jsem zasedla k veřejně přístupnému netu a hledala a hledala. Našla jsem jejich oficiální stránky, z kterých jsem moc moudrá nebyla, jen jsem si vytiskla mapu a hledala dál. Objevila jsem pár zmínek v diskuzích, kde např. bylo, že se jedna rodina ztratila v lese, druhá, že bez navigace by to nenašli, že byli zvyklý na české značení a tam že byla jedna malá šipička atd.

Nedali jsme se odradit, vyměnili 100 zlotých, protože jsme nevěděli, jestli se dá platit kartou, s jídlem na celý den a s radou paní z infocentra, ať se nebojíme, že polština je skoro stejná jako čeština a určitě se doptáme 🙂  jsme druhý den vyrazili.

Co mě hned po přejetí hranic a ujetí pár kilometrů překvapilo, bylo to, že z druhé strany jsou Krkonoše úplně jiné. Z naší strany jsou husté jehličnaté nebo listnaté lesy, louky a horské boudy. Z polské strany se Krkonoše prudce mění skoro v nížinu, kde je řidší les, břízy, topoly a normální domy, musím říct, že v dost bídném stavu. Připadala jsem si jako v Krkonoších někdy v roce 1985. Ale ta Sněžka… Z naší strany je většinou kromě Obřího dolu vidět jen špička, ale z polské strany je to obrovská hora, které nic nepřekáží ukázat se v celé majestátnosti, to nás uchvátilo.

Cesta do Szklarske Poreby byla značená dobře, jen silnice připomínaly trochu lepší polní cesty, na šířku jednoho většího auta. Když jsme přijeli do Szklarske Poreby (která má jako většina horských měst a vesnic na délku mnoho kilometrů), začali jsme pátrat po té jedné malé šipičce, kterou když údajně přehlídneme, projedeme celým městem a budeme hledat znovu.

Dalším vodítkem bylo, že podle mapy se Dinopark nachází zhruba na stejné úrovni jako vodopád Szklarski, jen na druhé straně údolí.

Jeli jsme krokem a najednou po levé straně uviděli obrovské ukazatele na zmíněné vodopády, to už jsme zbystřili a snažili se nepřehlídnout tu avízovanou šipičku. V tom manžel uviděl obrovský billboard, asi 10 x 15 metrů s Dinosaurem a bylo skoro vyhráno :).

Jenže jsme jeli dál a nikde nic. A tak jsem byla donucena ptát se na cestu domorodce. Zastavili jsme u  muzea drahých kamenů, já vytasila mapu z Googlu, kde byl nápis Dinopark, oslovila jsem pana průvodce v muzeu slovy: Dobrý den, já hledám Dinopark a zapíchla prst do mapy.

Pán spustil polsky, až jsem se zpotila, pak trochu zpomalil, vyvedl mě za ruku ven a ukázal mi, že asi 10 metrů od toho muzea je ta prokletá šipička směrem vpravo, pak máme jet nahoru ulicí Hoffmana a pak Koperníka a už tam budeme. Mezitím manžel onu šipku objevil a čekal na mě. Fascinovalo mě, že horská silnička dlouhá pomalu kilometr, u které stojí pár domů, má vlastní název.

Pak nás čekal další objev ohledně parkování, pro příště jsme už byli poučení, ale tohle byla premiéra. U různých objektů jsou parkoviště a pak když myslíte, že jste na místě, tak je parkoviště, označené něco jako „Nejbližší parkoviště u Dinoparku“. Vtip je v tom, že většinou je všude neplacené parkoviště, ale oni využívají neznalosti nebo pohodlnosti lidí (u nás to byla neznalost). Takže jsme vyplázli 10 zlotých za parkování a šli podle směrovky asi 50 metrů k Dinoparku. Tak jsme objevili velkou ceduli s nápisem „ Bezplatné parkoviště 250 m“. Takže na placeném parkovišti nelhali, že jsou nejblíž, ale rozhodně vám neřeknou, že když pojedete dál (což málokoho napadne), že se tam dá parkovat zdarma.

Vstupné se dalo zaplatit i kartou, ale když už jsme měli vyměněné zloté, nevyužili jsme toho.

Samotný park se nám moc líbil, cesta vede lesem, což jsme v parnu uvítali, na začátku je několik tabulí s optickými klamy a pak už samotní dinosauři. Můžu srovnávat s Plzní, kde jsme byli v Dinoparku a tento mi přišel zhruba jednou tak větší a dinosauři byli zajímavě zasazeni v prostoru. Cesta vede do mírného kopce a pak dolů, zpevněnou štěrkovou cestou, vhodnou i pro kočárky.

Součástí Dinoparku jsou i různé atrakce, některé jsou v ceně, na ostatní si je třeba koupit „zlatý bilet“, což je volná celodenní vstupenka na všechny placené atrakce, což se maximálně vyplatí. Jakoby jste na pouti zaplatili necelé dvě stovky a děti mohli řádit celý den bez omezení.

My to tedy nevyužili, jen jsme dětem zaplatili jízdu Pojezdem Flinstonów, což byl klasický vláček, co jezdil dokola a kousek tunelem.

K neplaceným atrakcím patřila indiánská týpí, velké dětské hřiště, velké pískoviště, kde je pod pískem schovaná kostra Tyranosaura Rexe.

Součástí je 6D kino, u kterého si bohužel nemůžu vzpomenout, jestli návštěva byla zdarma v rámci základní vstupenky(my tam totiž nešli).

Placené atrakce, na které se vyplatilo koupit „Zlatý bilet“ bylo rýžování zlata, lanový park, nafukovací hrad, střílení na terč z paintballové pistole,střílení z luku, házení tomahawkem a zmíněný vláček. Každá vstupenka stála buď 6 nebo 12 zlotých, což v porovnání 29 zlotých za neomezenou vstupenku na všechny atrakce je dost rozdíl a pokud děti chtějí opravdu řádit, vyplatí se to.

A když jsem u těch cen.

Dospělí platí vstupné 20 zlotých, dítě do 12 let 16 zlotých, děti do výšky 100 cm zdarma.

Rodinné vstupné s jedním platícím dítětem je 50 zlotých, s 2 dětmi 65 zlotých.

Ceny v restauraci byly dost vysoké – samotný řízek 14 zlotých, hranolky 7 zlotých, polévka 10 a 12 zlotých. Ale třeba suvenýry byly celkem levné, měli obrovský výběr a kupodivu nebyly většinou ani kýčovité. Marek si vybral plastového Tyranosaura Rexe za 8 zlotých a Lucka sadu 12 malých dinosaurů za 13 zlotých.

Kurz zlotého se pohyboval kolem 6 korun, a i kdyby jste tam přijeli jen s kartou a našimi korunami, nebyl by problém (jen kromě placeného parkoviště :)). Vstupné se dalo platit kartou a v Dinoshopu brali kartu i koruny.

Později jsme zjistili, že z centra města jezdí každou půl hodinu do Dinoparku Dinobus.

Paní do infocentra jsme přivezli štos letáčků a informace, kde je a jaké je vstupné.

Pokud umíte polsky, můžete nějaké informace najít na www.dinopark.com.pl.

Každopádně je tam alespoň adresa a mapka, jak ho najít.