Je to tak, slyšela jsem to minulý týden v rádiu, už zase přicházejí! Musím říct, že mě ta zpráva trochu rozesmála a zaskočila zároveň. Pak jsem s úlevou konstatovala, že dokud nejsou za dveřmi, nemusím se tím nijak zneklidňovat. Jenže ta zpráva, že se blíží se mi nějak usadila v hlavě a nakonec mi došlo, že až na ty dveře opět budou klepat, bude to zas jak loni, předloni a léta předtím – chaos, zmatek, nervozita. Proto jsem se rozhodla, že letos se na tuhle speciální návštěvu připravím…Najde se tu někdo, kdo do toho půjde se mnou?
O čem je celou dobu řeč? Možná už jste to také zaslechli – blíží se Vánoce. Ne, nezbláznila jsem se, v některých obchodech už si pomalu můžete začít vybírat, čím letos ozdobíte stromeček. Tak šílená, abych v tuto chvíli sháněla zlaté řetězy, tedy nejsem, ale vloni mě kamarádka přivedla na myšlenku, že není tak úplně od věci předem si všechno potřebné naplánovat a pak na to jít hezky postupně. No a teď se mi ta její metoda zas vybavila a napadlo mě, že když nás na to promýšlení bude víc, mohla by to být docela zábava. Prostě bychom těmi přípravami prošly/i (? – kdyby se zapojil i nějaký tatínek, nebylo by to vůbec špatné) tak nějak společně.
Zatím mám takovou představu, že si každý týden vezmeme na starosti jednu věc – např. nakoupit a napsat přání, sepsat seznam těch, komu budeme kupovat dárky, promyslet, jaké cukroví napečeme a co na ně budeme všechno potřebovat atd.
Vždycky na začátku týdne by vyšel článek s novým „úkolem“ a třeba i nějakými tipy, jak na to.
Jak se to celé vyvine, to se teprve uvidí. Třeba se tento nápad ani neujme.
Jestli Vás tato myšlenka aspoň trochu zaujala, zkuste mi do komentářů k tomuto článku napsat, co všechno je podle Vás třeba před Vánocemi promyslet, nachystat, nakoupit, připravit, udělat atd., abychom ve chvíli, kdy zaklepou, mohli jen otevřít dveře a pozvat je dál…