Rok 2010 a já?!

Rok se s rokem sešel a opět tu máme Silvestr, kdy se loučíme s rokem starým a s nadějí vítáme ten nový. V každém z nás je alespoň jiskřička naděje, že bude o kousek lepší než ten předcházející. A jaký byl rok 2010 pro mne a mou rodinu?
Musím přiznat, že všelijaký, zažili jsme krásné chvíle, ale i ty smutné a neveselé. Naštěstí lidská paměť je hodně děravá a lépe si pamatuje to pěkné, co nás v životě potkalo.

A tak je pro mne rok 2010 spojen především s „VD-čkama“, sice jsem zde registrována již od dubna 2007, ale nikdy před tím jsem nepronikla do tajů třeba diskutárny a TAM-TAMU. Až ta obrovská změna – na začátku dnes již loňského roku – na VD-stránkách způsobila, že se víc zapojuji do různých diskusí a vůbec, že jsem se na „našich“ úžasných stránkách stala závislou. Jakmile je alespoň jednou denně neotevřu, propadám absťáku 🙂 Tady jsem poznala spoustu báječných lidiček, které bych moc ráda potkala osobně. Bohužel jsme rozlezlí po celé republice, a tudíž je těžké nějaký ten pořádný srazík připravit. No ale máme celý rok před sebou, tak třeba někdy…

Když to tak pozpátku projíždím, zjišťuji, že těch usměvavých chvilek bylo docela dost a já nějak nemohu vybrat tu nej. Nejvíc jich samozřejmě bylo s rodinou – ať u nás doma, u babiček, nebo na chalupě a tento rok mimořádně i na dovolené v Chorvatsku. Následují akce s Mateřským centrem, kde už jsem taky nějaký ten pátek – namátkou třeba Velikonoční nedělní procházky, Zahradní slavnost, jarní a podzimní Velké závody pro malé děti, anebo Drakiáda. Čeho si ale v uplynulém roce hodně cením, je vedení Výtvarného kroužku a vedení hasičské mládeže, se kterou jsme dokonce dosáhli i nějaké ty úspěchy. No a pokud seženu dostatečný počet zájemců, chci se letos věnovat hasičské přípravce, kde jsou děti od 4 do 6 let.

Mám hodně ráda práci s dětmi, upřímně ty malé rošťáky zbožňuju. Strašně ráda připravuji program pravidelných schůzek, i různých her a soutěží. Ještě radši přihlížím naplnění mých představ. Děti jsou velmi přímé, takže zda se jim program líbí či nelíbí poznáte po pár minutách – avšak ty veselé jiskřičky v jejich očích a nadšené hraní úplně obyčejných her, to je nezapomenutelné, a já se často „zapomenu“ a najednou jsem jednou z nich 🙂

Všem návštěvníkům přeji báječný rok 2011! Ať úsměv na tváři, hodně často nám září!

Tento příspěvek byl zveřejněn v rámci soutěže Slivestrovsko-novoroční ohlédnutí, do které se do 9.1.2011 můžete zapojit i vy.