Vánoce. Stačí, když zavřu oči a vybaví se mi vůně jehličí vždycky pravého stromečku, sníh za okny a nekonečné stmívání doslova pekelně dlouhého dne, kdy jsme drželi celý den půst, pak se zas nacpali k prasknutí, abychom pak konečně po zazvonění něžného zvonečku utíkali chytit Ježíška, který nám zanechal dárky v pokoji a utek…… s přibývajícími léty se už ke stromku nevrhám tak po hlavě a upřímně, vždycky mi noc před Štědrým dnem ještě pár dní příprav chybí, protože stresu je v předvánočním období plném přeplněných obchodů, tlačenice i v kádích s kapry docela hodně.
Ale jakmile vyjde první hvězda a zvonek zacinká, jakoby se odněkud vynořila neuvěřitelná pohoda a vždycky se mi zdá, že lidi mají k sobě alespoň na chvíli blíž… pak nostalgicky hodím hlavu na stranu, pozvednu sklenku červeného a pomyslím si, že to všechno za to stálo…
… a to i přes to, že ještě dvaadvacátého omdlévám při pohledu na poťapaná zrcadla, drobečky po celém bytě a nevyžehlené prádlo! „Příští rok tenhle stres nedopustím“, slibuju si každý rok…
Jasně, jsou mezi námi takové, které se těší na předvánoční přípravy, projíždějí internet, pečou, tvoří, šíjí a pulírují byt. Jsou mezi námi i takové, co ještě třiadvacátého večer sedí v kanceláři a samy sebe se ptají, jestli Ježíšek letos bude mít kam vlastně přijít… a ještě jsou mezi námy další, které Vánoce berou jako „volné“ dny k odpočinku.
A nám na VéDéčkách je vlastně jedno, ke které kategorii patříte právě Vy. Dnes, tedy na první adventní neděli, startujeme Vánoční speciál, kde si snad každá z Vás přijde na své. Bude plný vánočních dekorací, tradic, námětů na dárečky, zamyšlení i veselého počtení. Snad se Vám bude líbit!