Důvod je jednoduchý… mám ráda svůj život, chráním život a zdraví svých spolucestujících, mezi ty nejcennější patří má dcerka, a nemám potřebu ohrožovat svým chováním ostatní řidiče.
Nejsem pravidelným sběratelem pokut. Ano, donedávna se mi vyhýbaly, ale nastalo období, kdy se mi nevyhly. Jen pro shrnutí pro ty, kteří nečetli můj příspěvek. Dvakrát za parkování a jednou za překročení rychlosti na začátku obce o 10 km/hod. Styděla jsem se za ty přestupky tak, že mě ani nenapadne si to znovu zopakovat. Navíc má potupa byla o to horší, že můj manžel patří mezi pracovníky MP (městské policie) 😀
Na vině těchto přestupků byl můj spěch a nepozornost. Nikoli ignorace pravidel, nebo lhostejnost k nim.
Pokud budu tedy soudit „neohrožené“ řidiče podle sebe, tak mi z toho vychází jediné…tito lidé netrpí sebekritikou, nemluvě o absenci pudu sebezáchovy a pravidla zřejmě podle nich existují právě proto, aby se porušovala.
V diskuzi u vzkazu „Řidiči ignoranti“ bylo napsáno několik úvah o tom, proč tomu tak je.
Někdo si myslí, že na vině je povětšinou nízký věk řidičů, nedokonalá nebo špatná práce policie, potažmo nedokonalá legislativa, která neumožňuje důraznější postih pro recidivu, tj. opakující se závažné přestupky.
S nízkým věkem řidičů, kteří se významnou měrou podílejí na dopravních nehodách, souhlasím.
Já sama jsem si dělala ŘP „až“ ve 24 letech. Záměrně píši „až“, protože většina mých vrstevníků si dělala ŘP už ve škole, tj. v 17-18 letech. Můj táta mi to vysvětlil jasně: „Na řidičák ti nedám, protože zabít se můžeš i jinak. Až nebudeš bydlet s námi, dělej si co chceš!“ Hotovo vymalováno.
Tenkrát jsem to cítila jako obrovskou křivdu a jak mu dnes dávám za pravdu. V těch čtyřiadvaceti to bylo akorát. Nejspíš jsem k tomu přistupovala i s větší odpovědností a respektem. Možná právě proto nepatřím mezi řidiče „piráty“. Navíc v 18 letech by pro mě byl ŘP bezpředmětný. Táta by mi své auto nikdy nepůjčil, koneckonců to neučinil ani dodnes 😀 Nové by mi nepořídil, protože na to nebyly peníze. Než bych se tedy dostala za volant, tak bych zapomněla řídit.
Sama se pozastavuji dnes nad tím, kde ti 18-20ti letí floutci berou na tak drahá auta, ve kterých se povětšinou vozí. Nejde o závist, nemám proč…ale o to, že v rukou takto mladého, hormony zmítaného člověka, nadělá 3litrové BMW docela velkou paseku. Myslím to třeba proto, že jsou to právě oni, kdož mají nejtěžší nohu na plynu. Druhou věcí je, že z větší části tato auta nekupují z těžce naspořených peněz, ale dostávají je jako dáreček od rodičů. Podle toho k věci i přistupují. Určitě by nebyla od věci dočasná přísnější pravidla pro tuto věkovou skupinu, řekněme od 18 do 25 let. Pokud by se dopustili vážnějšího přestupku, tradááá papíry do úschovny do 25 let, a pak si pěkně zajít na přezkoušení a co dál… to se uvidí. Asi by se jejich chování na silnicích dost změnilo.
Co se týká nedokonalé nebo špatné práce policie, potažmo nedokonalé legislativy, tam už je to složitější.
Ano, jsou mezi zaměstnanci PČR (Policie ČR) nebo MP (Městské policie) lidé, kteří nedělají svou práci dobře. To je asi tak jako všude. Nevím, jestli bohužel, nebo bohudík, díky tomu, že můj manžel patří mezi ně, tak mám náhled i z druhé strany.
Situace je taková, že od PČR i od MP nastal velký odliv lidí. Důvodem jsou špatné platové podmínky a odebrané výhody. Vehementně jsou doplňovány stavy a to i za cenu, že daný pracovník nebude odpovídat nastaveným kritériím. Podmínky jsou takové, že pokud tuto práci nevykonáváte z přesvědčení, tak kvůli penězům určitě ne. Takže lidé znovu a znovu odcházejí a přicházejí stále noví. Proto se tu možná objevuje laxnost k práci, či zmiňovaná korumpovatelnost.
Co je ale velkou překážkou v práci, tak to je právě legislativa. Je těžké někoho důrazně potrestat, když neexistuje účinný zákonný postih 🙁 A to právě ve vztahu k recidivě. Řidiči „piráti“ se proto jen smějí a své ignorantní chování dál provozují, protože neexistuje nic, co by je od tohoto chování odradilo.
Bohužel i u nás v rodině takovéhoto ignoranta máme. Nejsme s ním ve styku, ale z doslechu víme, že neustále řídí pod vlivem alkoholu. Zázrakem je, že už to provozuje několik let a bohudík nikomu ještě neublížil. Jenže všeho je jen dočasu. Sama bych ho nejraději viděla za katrem dřív, než se něco takového stane. A jeho přístup k tomu? Nic… žádná sebekritika… pozastavení se nad svým chováním… prostě nic!!
Zrovna včera jsme s manželem řešili otázku, jaký nejlepší postih by byl pro tyto „prasata silnic“. Nejvíce se nám zamlouval model z USA. Pokud se dopustíte závažnějšího přestupku, jdete do vazby. V lepším případě si tam posedíte do druhého dne. V tom horším se to pak přehoupne v několik týdnů, měsíců, či let. Právě tohle bych považovala za účinnější bič, než pár tisícovou pokutu, která pro tento typ lidí je jen lepším dýškem. Jenže jsme narazili na to, že to asi neprojde, neb naši zákonodárci či poslanci by do vězení za ty své přestupky jít nechtěli. Takže zas nic 🙁
Dostali jsme se i k otázce použití domluvy či represe při řešení přestupků. Manžel konstatoval, že z počátku byl tím „hodným“ a méně závažné přestupky řešil povětšinou domluvou. Došlo to až tak, že byl kritizován vedením za málo vybraných pokut 🙂 Nyní u něj vede represe a důvodem není „plnění plánu“. Chování lidí, kteří pravidla porušují, se v poslední době natolik zhoršilo, že represe vede.
Domluva „ano“, pokud stojíte na placeném parkovišti o patnáct minut déle. Nikoho neohrožujete, tak proč ne. Ale co se týká ostatních přestupků, ať už je to jízda na červenou, nezastavení na stopku, jízda jednosměrkou v protisměru, nedovolené předjíždění na plnou nebo dvojitou plnou čáru, jízda pod vlivem alkoholu, drog – nekompromisně trestat. Trestat hodně a citelně. Může vám připadat divné srovnávat nezastavení na Stopku (třeba v noci na absolutně prázdné silnici) s jízdou pod vlivem alkoholu, ale v důsledku to vychází na stejno. V obou případech to může stát někoho život.
Mé velké přáni je potkávat hlídací policejní auto na každém desátém kilometru silnice, po které jedu, u každé známé nebezpečnější křižovatky, či jiném místě, kde řidiči s oblibou porušují pravidla. A to do té doby, dokud lidem nedojde, že to není o policii, ale o nich samotných. O tom, aby řidiči začali vnímat auto, ve kterém jedou, jako potencionální zbraň a podle toho se za volantem chovat. Přestali sami sebe klamat, že tím co dělají, nikoho neohrožují, když už nic, tak minimálně sami sebe. Uvědomili si, že jejich bezohledné chování může stát nevinného člověka život. Aby jim došlo, že jednou na své chování mohou citelně doplatit a tím nemyslím zrovna pokutu. Spěch, „nedonošené“ ego a záměrná ignorace pravidel je tím nejlepším základem pro smrtelnou nehodu.
Těm, kterým tyto věty připadají nicotné, nahlédněte na tyto stránky www.chcizit.cz.
Pozor, video je velmi drastické, nicméně nejspíš zarazí choutky těm, kteří občas mají chuť zariskovat, nebo jen ve spěchu porušit pár pravidel silničního provozu. Škoda, že se neodvysílává všem, kteří si přebírají ŘP.
Nakonec si dovolím pozastavit se nad otázkou „Proč většinou z nehody vyváznou živí ti, co ji způsobili“?
Nemám proto vysvětlení a nejspíš nikdo z nás. Prostě to tak je. Snad budiž přeživšímu viníkovi trestem největším, že uvidí, co napáchal a bude s tím muset žít.
Závěrem myslíte, že je takový problém, jakožto řidič/ka, dodržovat daná pravidla, sledovat značení, dodržovat danou rychlost a nejezdit pod vlivem alkoholu nebo drog????
Já myslím, že ne. Proč je tedy mezi námi tolik lidí, kteří dobrovolně riskují nejen své, ale i životy ostatních??? Nezáleží jim na nich? Nemají ponětí o nebezpečí? Neznají své možnosti?
Můžu vám říci tisíc a jeden důvod, proč když jedu po hlavní silnici, třeba i v noci, tak sleduji silnice vedlejší? Proč se snažím přemýšlet za ostatní řidiče?
Protože mám strach, kdy přijdu na řadu já… má rodina…