Jsem totiž neuvěřitelné tele…Jak do něčeho můžu vrazit, vrazím. Jakmile jsme si pořídili novou,značně ostrou sekerku, byla jsem to já, kdo zjistil,jak moc je ostrá, takříkajíc na vlastní kůži, či spíše, na vlastní kost..
Rezavé hřebíky v našem plotě si už o mně povídají. Jsem snadný úlovek. Nemusím si pamatovat, kdy naposledy jsem dostala „tetanovku“, dostávám ji v pravidelných intervalech, tak není nutné nosit tuto „maličkost“ v hlavě.
Místo tetování značkuji svou pokožku vzorkem dveří dvojích krbových kamen.
Zadřené třísky, drobná říznutíčka a štěnice už nepočítám. Stejně tak ukopnuté palce a zatržené nehty…
Moje dětsví bylo začasté provázeno sděleními jako : „Včera spadla z prolézačky…“, „Včera spadla ze zábradlí…“, „Dnes odpoledne spadla ze stromu..“. To vše následováno patřičným ošetřením na nejbližší pohotovosti.
Jelikož telata telaty zůstávají, věrna své tradici, zlomila jsem si před pár dny loket. Mám dvě malé děti, na starosti celý dům, vč. topení, nu zdá se, že už to začínala být trochu nuda, tak proč si to neopepřit..
Dva dny jsme teď sdíleli domácnost se skutečným skřítkem. Skřítek uklízel, vařil, pral, žehlil, houpal, choval, umýval a smejčil, foukal na bebíčko a vyprávěl pohádky. Už ale odjel, ve tři ráno musí do práce. Musím skřítkovi touto cestou poděkovat, měla jsem dost času nacvičit si přebalování jednou rukou, kojení ve vzporu ležmo a taky jsem si nacvičila „culíka“ – výkon nadmíru důležitý. Mám vlasy do půli zad a sádru od ramene až po prsty. No, výsledek připomínal spíše výtvor mé téměř dvouleté dcery, ale jsem na něj pyšná((-:. Takže, děkuji,maminko, za tu ohromnou pomoc. Snad se mi podaří vymyslet něco, čím bych se ti mohla odvděčit.