Koho by to nenaštvalo?

Přesně před rokem jsem zde psala článek o jedné svojí „kamarádce“, která mě doslova obtěžuje neustálou potřebou se navštěvovat. Jen co z jedné návštěvy odjedeme, už mě bombarduje smskama, jak to bylo fajn, a kdy se uvidíme znovu, brrrrrrrrr…A tak jsem to celé „ukočírovala“ na návštěvy zhruba jednou za měsíc, ale i tak jsem nucená se několikrát měsíčně vymluvit…. Ale poslední návštěva, kterou jsme absolvovali asi před 14 dny, mě pořádně vytočila a opět jsem se ujistila, že ta „ženská“ není úplně normální.
Přišel den „D“, vystoupíme z vlaku, Mireček je nadšený a pelášíme za kamarádem, už už aby si spolu mohli hrát… Jenže ve dveřích nás čeká pobledlý, unavený a mrzutý kamarád, z nosu mu tečou zelené nudle a ještě než jsme se stačili zout z bot, rozkašlal se tak, že mu málem průdušky vylítly z krku.
„No nazdar,“ povídám jeho mamince, a chci pokračovat, jenomže ona mě předběhne a začne ujištovat, že Davídek má pouze rýmu a ten kašel je z toho, že neumí (ve 4,5 letech!!!) smrkat, tudíž vše polyká a následně kašle. Byl to kec a mě to akorát naštvalo ještě víc.
Samozřejmě, že nemocný kamarád neměl nejmenší chuť dělit se s nikým o svoje poklady, natož s o dva roky mladším prckem, který zase nemohl pochopit, proč jindy tak skvělý kamarád, co srší nápady a nikdy se o hračky „nechrtí“ je dnes tak podrážděný a lakomý. Takže za tu chvíli, co spolu strávili v pokojíčku, se neustále ozýval křik, prokládaný záchvaty otřesného kašle. Celá návštěva se zvrhla, ale protože jsme byli závislí na vlaku, který nám jel až za 3 nekonečné hodiny, museli jsme vydržet. Odjížděla jsem s obrovskou úlevou a doufala, že má Mireček imunitu natolik silnou, že tu dnešní návštěvu ustojí. Nikdy ještě nestonal a jediné co ho zatím skolilo, byla obyčejná rýma (ťuk ťuk).
Uplynul týden a Míra dostal rýmu, smrká bez problémů, ale v noci začal tak kašlat, až se dávil a málem zvracel. Nikdy jsem tohle nezažila a byla jsem úplně vyřízená. Ustál to teda pouze s rýmou a kašlem, naštěstí bez teplot, ale úplně zbytečně. No a když pípla za pár dní další smska, opatrně jsem napsala, že další návštěva se uskuteční vždy pouze, když budou obě děti naprosto zdravé. No měly jste vidět tu smršť, co následovala. A já jen doufám, že budu mít na nějakou dobu klid.
Ale dlouho asi né, je těhotná, bydlí na vesnici, manžela do večera v práci a se všemi, s kým se kdy kontaktovala, se časem nepohodla. Ono vlastně o nic moc ani nejde. Tak si odbudem rýmu a kašel…. Nu co, kamarádka si zkrátila jedno všední dopoledne, kdy by jí mrzuté dítko doma otravovalo, když nemohlo do školky. Tak mu pozvala kamaráda…..