A tak když mě manžel naštve, nechám mu dcerku na uspávání, aby zažil, co máme doma „za poklad“, jak každý tvrdí. A že pak vidí, že nelžu, to si prožije v tu chvíli sám. Naše dcerunka je totiž rozmazlená a já jako máma až příliš hloupá, než abych ji nechala vyřvat a tak než usne, musím s ní vždy hopsat na balonu. Jeden čas mi nervy ujely a nechávala jsem ji vyřvat, byly dokonce dny, kdy už usínala sama v postýlce bez hopsání. Jenže jednoho dne jsem začala marodit a dcerka také a tak jsem ji konejšila ve svém náručí a ona nade mnou opět vyzrála, měla mě zase v hrsti. Jsem zase na začátku, kdy s ní hopsám na balonu a mám pocit, že si vyhopsám duši.
Manžel ale nechápe, že pojem mateřská dovolená není dovolená. Vysmívá se mi, jak se věčně flákám doma a nic nedělám. A když se zase nedávno sbalil a byl tři hodiny v tahu a ani jsem netušila, kde a co zase vyřizuje, měla jsem toho plné zuby. Proč i já bych si nemohla vyrazit? Ale sama! A tak jsem mu nechala doma naši dcerku a šla si k holiči, kdy jsem se vrátila asi za tři hodiny a tuhle zase do města nakupovat dárky pro naši dcerku k jejím prvním narozeninám. Manžel se netvářil zrovna spokojeně, když jsem došla domů. Bylo mi jasné, že toho má za tu chvíli také dost, sice žádné komentáře nepadaly, ale věděla jsem, že musel malou přebalovat, ač nerad, protože téhle prácičce se vždy vyhýbá. Ale protože jsem nebyla doma a šla se taky jednou bavit, nezbylo nic jiného, než naši pokaděnou dcerku přebalit. Musela jsem se v duchu smát.
A příště, až bude mít zase nějaký komentář, prásknu opět s dveřmi a nechám ho doma s naším dítkem, ať si to také zažije. Neznamená, že když jsem na mateřské, že budu sedět doma na zadku a nevyrazím ani jednou za měsíc s kámoškama sama na kafčo, nebo nakupovat po obchodech. Nejsem nějaká šílená matka, která by zanedbávala svoji dceru, právě naopak, moje dcerka na mě byla závislá až až, takže je na čase, aby poznala, že je tu i tatínek, který by se měl umět postarat. Jen ať poznají, že mateřská dovolená není žádné lehárko.