Hned se totiž ozvala nějaká mamča s tím, že si to má najít sama, že má svoji hlavu a né aby tady furt někdo někomu něco radil, pomáhal mu, že pak mají všichni všechno stejné a tak. A to mě teda dost zamrzelo. Vždyť přece není nic na tom, když člověk někomu druhému pomůže, poradí, prostě si s ním pokecá. Na to tam také vznikla další diskuse, do které se vkládají všechny možné rady a nápady ohledně vytváření deníčků, různé programy na rámečky, nové gify a tak. Určitě i ona sama čerpala z těchto rad a proto mě zaráží, jak reaguje, když potřebuje radu někdo jiný.
Musím sama za sebe říct, že jsem s tou děvčinou strávila večer po netu, psali jsme si zprávy co a jak dělat, co zmáčknout a tak. Doufám, že jí to půjde, naučí se to a pokud budu i já potřebovat radu, tak pomůže. Jsme přece maminy, které si pomáhají. Nebo aspoň na těchto stránkách to tak cítím. Je pravda, že na těch druhých se jen hádá, dokonce i závidí a tak. Ale kvůli některým maminám si prostě nenechám zkazit náladu a budu tam chodit dál.
Tak co, holky, co si o tom myslíte? Je fakt tak hrozné někomu poradit? Myslíte, že to tak zatěžuje, i když máme děti, že si nedokážem udělat chvilku a poradit i druhým? Byla bych ráda za Vaše názory. Díky a mějme se rády a pomáhejme si navzájem, nevíme kdy to budeme potřebovat my sami.