Ráno je jediné z celého dne, kdy mi není špatně. Nejhorší to bývá večer. Někdy si připadám jako naprosto neschopná a odrovnaná. Nejsem přece nemocná, ale těhotná.
Tak proč se cítím někdy dost mizerně?
Žaludek jako na vodě a i ty nejpomalejší pohyby jsou nepříjemné.
Večer nevím jak si lehnout. Normálně spím na břichu, ale teď s tím mám problém.
Prsa mě bolí tak, že si nemůžu na břicho ani lehnout. Žaludku se to taky moc nelíbí.
Takže spím něco mezi tímto – na boku na břichu, nohu skrčenou málem až ke krku. Hlavně tak ať neležím plnou vahou na břichu a na prsou.
To je asi divný popis, co?
Také se mi někde ztratila část močového měchýře. Jinak to prostě není možné. Každou chvíli lítám na záchod.
Je pravda, že za den toho vypiji hodně, hlavně když je mi zima. To piji jeden teplý čaj za druhým.
Nejhorší je vypravit se ven. Jdu na záchod, obleču se, jdu na záchod, dám si bundu a jdu se obout. Jenomže se znovu vracím na záchod a teprve pak můžeme vyrazit.
A když někam dojdeme/dojedeme, nejdříve jdu na záchod.
Jinak bych řekla, že pomalu začínám být v pohodě. Můj problém sice není úplně pryč, ale je to obrovské zlepšení. Uvidíme, co se stane, až přestanu brát Utrogestan.
Někdy mi vadí některé vůně a mám divné chutě.
Teď mám problém jídlo dochutit. Vždy mi připadá, že je málo slané nebo kořeněné. Pokud jídlo nemá opravdu výraznou chuť, tak mi moc nechutná.
Začínám jít s váhou pomalu nahoru a už se začíná rýsovat bříško. Zatím se ještě vejdu do svých věcí, ale ty těsnější už jsem musela schovat.
Začínám se pomalu dívat po nějakém oblečení. Ale ty ceny v obchodech jsou šílené. Tak nevím, v čem budu v zimě chodit.
Jsem objednaná na genetiku k panu Mudr. Polákovi, pokud bude vše v pořádku, tak další článek už bude odtajněn a doplněn fotkou.
Na kontrole u mé doktorky bylo vše v naprostém pořádku. Začínám 12.tt. Miminko krásně roste a srdíčko tluče, jak má. Fotku zatím nemám žádnou. Paní doktorka říkala, že mám vydržet do Olomouce.
Také pomalu začínáme říkat, že čekáme přírůstek.
Některé ohlasy jsou nadšené, některé méně.
Jinak jsem byla strašně překvapená, jak se rozjela diskuse u prvního článečku 🙂
Trochu napovím.
Nejde o první těhotenství. Olomouc není až tak blízko ale ani hodně daleko.
Nemusíte čekat až do porodu, jak psala marika81, ale vydržte do dalšího článku.
A taky jsem se na Vás nevykašlala, jak píšete v diskutárně. Jenom mi teď bylo všelijak a nejčastěji jsem polehávala a pospávala,teda v rámci možností.
Taky jsem dostala šílenou rýmu. Takovou jsem neměla, už ani nepamatuji.
Já s ní teda bojuji už od začátku těhotenství, ale pořád se jí nemůžu úplně zbavit. Doufám, že to miminku neublíží.
Když mám chvíli, snažím se pročítat, co píšete, i když teď nepíšu.
Takže se na mě nezlobte, já Vás mám ráda všechny.