Zdravím všechny maminky, těhulky, čekatelky a veškeré čtenářky. Další dva týdny uběhly jako voda a porod už se nezadržitelně blíží. Popravdě, čekala jsem, že těhulkování a starání se o dvouletého hyperaktivního syna bude mnohem složitější. Ale kupodivu se to dá zvládat celkem v pohodě. Pravda, jsem dost nemotorná, bříško mi vadí v obouvání, ale žádná katastrofa. Kubíka zvládám celkem dobře a že bych večer padala do postele vyčerpáním, to ne. Jsem za to moc ráda.
Kubíka pořád připravujeme na příchod nového člena domácnosti a vypadá to, že se dokonce těší. Včera přišel za mnou, nadzvedl mi tričko a říká: „maminko, pusinku Ondrovi dám“ a dal mi pusinku na bříško. Bylo to tak roztomilé. A pak chtěl, abych dala Ondrovi pusinku já. 🙂
Koupil Ondrovi dudlíka, vyvařili jsme ho a nachystali. Kuba kolem něj chodí a říká mu „dárek pro Ondru“. Od Ondry Kuba dostane lízátko. Vím, není to zrovna hodnotný dáreček, ale myslím, že udělá větší radost než cokoli jiného. Strávila jsem hodně času přemýšlením, co by mohl od Ondry dostat, ale nic nápaditějšího mě opravdu nenapadlo.
Co se těhotenství týče. Shrnuto – pohoda. První trimestr mě trochu trápily ranní nevolnosti, ale to zřejmě proto, abych nezačala „nekontrolovaně jíst“. A možná právě proto jsem přibrala jen 9 kg a nikoli 18 kg jako u Kuby. Žádné otoky, žádné bolesti, tlak dobrý, moč v pohodě, prostě bezproblémové těhotenství.
Přesto jsem díky prodělanému císaři byla zařazena do rizikové poradny. V poradně je vždy zkušený lékař, který ví, o čem mluví. Poslední dvě kontroly jsem měla štěstí na lékaře, který na mě působil neskutečně zklidňujícím dojmem. Mluvil velmi jasně, nemlžil a byl neskutečně milý. Byla jsem z něj úplně jak zhypnotizovaná a myslím, že pokud by byl u porodu právě on, bylo by to zase o dost jednodušší. Neskutečné, jak někteří lidé dovedou uklidnit.
Obsah jeho slov už tak uklidňující nebyl. Postup bude takový, že v termín porodu mi udělají ultrazvuk, Ondru změří a podle hmotnosti se rozhodne, co dál. Když bude do 3,8kg, tak budeme čekat do 41. tt, pokud bude větší, tak se domluvíme na alternativním řešení. Takže císaři. Jsem napnutá jak struna a denně Ondru přemlouvám, ať už jde ven. Žádné babské rady jako umývání oken, podlahy, schody ani žádné koktejly zkoušet nechci. Ale… no uvidíme.
Včera jsme se účastnili dětského outdoor adrenalinového dne. Kuba je na to ještě hodně malý, ale už se na to těším až doroste. Připomnělo mi to mé dětství a skautské aktivity. Pokud to půjde, tak se i jako rodič zapojím a budu ráda s těmito aktivitami pomáhat. Děti se dostanou do přírody a nemyslí tolik na nesmysly. Poznávali jsme nové místa, plnili úkoly a bylo to moc zajímavé.
A protože jsme se celé těhotenství nedostali k fotografovi, udělali jsme pár foteček. Jsou zatím neupravené, budu muset nad tím ještě nějakou tu hodinku strávit, ale památka je to hezká. Plánuju, že pokud to aspoň trošičku půjde, tak nechám udělat novorozenecké fotečky Ondry jako dělá Denis Fuego. Určitě se pochlubím. Jen aby ten porod dobře dopadl a já byla brzo fit.
Mějte se zatím moc moc hezky a další článeček už budu určitě popisovat porod. Držte mi prosím palečky, ať vše dobře dopadne.
Pa pa
Vilicek
