Zdravím všechny maminky, čekatelky, těhulky. Další dva týdny těhotenství máme za sebou. Přípravy zatím ještě nevypukly. Pořád mám pocit, že většinu věcí už máme po Kubovi a asi mi ani nedochází, že příchod mrňouska se nezadržitelně blíží. Za necelé tři měsíce už budeme čtyři. (A to mám pocit, že jsem ty dvě čárky viděla nedávno…)
Ale přece jen si myslím, že nastal čas pro výběr kočárku.
První dítě jsme odvozili v kočárku polské výroby. Ne že by byl nějak poškozen, ale přece jen bych druhému prckovi dopřála něco nového. Ale co vybrat?
Hlavní kritéria:
– velikost korbičky – nevím, zda je to jen můj dojem, ale zdá se mi, že se vyrábí hrozně moc malinkaté kočárky. Prďolka se narodí někdy v říjnu, rodiče má obry a tak asi nebude žádný drobeček… a vešel by se tam na jaře? Proto jsem se zaměřila na takové kočárky, které mají prostorné korbičky i po vložení fusaku. A většina designových kočárků mi vypadla z výběru.
– kolečka – vím, že nechci tříkolku (kamarádka ji měla, když jsme byli na procházce v zoo a při manipulaci miminko málem vyklopila). Takže 4 kola, ideálně plastové (protože gumové jsme vždy po týdnu píchli :-(), dobře odpružené (Kuba měl rád houpání v kočárku a ten náš byl takový tuhý, takže jsme se dost nadřeli:-)), vpředu s aretací (jezdíme hodně do lesa a tam to s pohyblivýma moc nejde).
– váha – protože hodně cestujeme, potřebovali bychom nějaký skladný kočárek. A co nejlehčí.
– rukojeť – kdyby byla přehazovací rukojeť, bylo by to super… kvůli sluníčku.
– cena – ráda bych se vešla do nějakých slušných peněz, ideálně 10tisíc.
Zatím jsem na žádný takový kočárek nenarazila, ale stále hledám. Líbí se mi třeba Roan Marita, ale ten má fixní všechny čtyři kola. Pokud nevyberu, tak zůstanu u našeho – Adamex Cosmos.
A jak se máme?
Bříško roste, váha jde postupně nahoru, mrňousek se čím dál víc ozývá a já si to stále užívám. Občas se mi trochu točí hlava, občas mě pobolívá podbřišek. Miminko cítím mnohem níž než v prvním těhu (v sedu mně leží na stehnech:-)), ale doktor mně vysvětlil, že je to „vytahaností“ dělohy. Kuba se za posledních pár týdnů neskutečně rozmluvil a každý den nás něčím novým překvapuje. Hezké bylo, když jsme společně koukali na Šmoulíky (to je teď náš favorit) a mrňousek mě kopl do bříška tak, že jsem vyjekla „Au“. Kuba se podíval na mě, na bříško a říká: „Ty ty ty, mimi“. Bylo to tak roztomilé. Já ty své děti opravdu miluju.
Návštěvu příbuzných jsme spojili s výletem vláčkem. Dokonce se projel v kabině strojvedoucího a vypravil si vláček. Kuba byl úplně unešenej. Potom jsme potkali kamarádku a ta měla autíčko na dálkové ovládání. Ale tak velké autíčko jsem ještě neviděla. Kuba si do něj sedl a jezdili po zahradě. Kamarádky Matyášek jej honil na odrážedle. Bylo to moc hezké. Hned po příchodu domů jsem na to auto koukala na netu, byl by to skvělý dárek, ale stojí kolem 5tisíc korun.
Tak a příští týden mě čeká další důležitý ultrazvuk a třeba i další „tip“ na pohlaví miminka. 🙂
Mějte se všichni moc hezky, pohlaďte bříška a užívejte si to.
Pa pa Vilicek
