Ahojky maminky, těhulky, snažilky.
Jsem tu zase. Nějak mi to těhotenství rychle utíká, už jsem za půlkou. 🙂 Po velkém ultrazvuku, o kterém jsem psala minule, vyvstaly velké debaty. Do této chvíle jsme nějak nad jmény nepřemýšleli. Eliška je jasná, ale jelikož podle ultrazvuku nosím v bříšku chlapečka, musíme začít vážně přemýšlet i o chlapeckém jménu.
Manžel to komentoval tak, že mi pustil písníčku „ Chlap Zuzanka“ od Mirka Černého a říkal, že u nás to bude podobné. Chvilku mi trvalo než jsem to pochopila a pak jsem se tomu upřímně zasmála. Manžel ale vypadal hooodně vážně. 🙂
Další den jsme u kafíčka při rodinné poradě přemýšleli s tchýní, tchánem, babičkou i manželem o možném jméně. Vytiskli jsme seznam nejběžnějších jmen a po vyškrtání jmen příbuzných, kamarádů a dětí kamarádů zůstali jména jako Bartoloměj, Dobroslav, Slavoj a podobně. Jsme zastánci spíše klasických, okoukaných, nevýstředních jmen a proto jsme zmírnili pravidla výběru a shodli jsme se na Davidovi a Ondřejovi. Pro mě je to Davídek… vysněné jméno. Ale o tom nechce manžel ani slyšet (a proč? má příbuzného, který není zrovna milý a příjemný člověk a tvrdí, že by naše dítě nerad pojmenoval po něm). Takže závěr? Nic jsme nevymysleli. 🙂
Miminko dostalo první dáreček. Když balíček od společnosti Benito přišel, měla jsem neskutečnou radost a moc jsem se těšila, co bude uvnitř. Když jsem jej rozbalovala, nestačila jsem se divit! Kubovi se hrozně moc líbily bačkůrky s motivem žabičky, které hezky cinkaly. Hned si je chtěl nazout, ale velmi rychle pochopil, že to asi nebude jeho velikost. 🙂
Já jsem se rozplývala nad bodýčkem a polodupačkama, které byly tak moc malinkaté. Už si vůbec nepamatuju, že by byl Kuba někdy tak malinkatý. Polodupačky měl ke kolenům. 🙂
A jak postupuje těhotenství? Bříško už tak závratně neroste, na váze přibývám jen zvolna (od začátku těhu asi 4 kg). Co mě udivuje, je poloha prďolky. Mám ho v podbřišku a nikoli v bříšku. Když mě kope (a že nešetří ránami), tak to cítím až někde u stydké kosti (prostě hodně nízko). Kuba byl uložen určitě výše a kopal mě spíš do břicha a později do žeber, ale nikdy takhle nízko. Ale je to divný… vždyť je to pořád ta samá děloha? Že by to bylo po tom císaři? Kdo ví. 🙂
Další poznatek je, že se mi vůbec nemastí vlasy a mám hodně suchou pokožku. Ty hormony mají ale vliv.
Jinak pozitivní nálada mě neopouští ani v krajních situacích a opravdu hodně si užívám toto období. Lidé jsou na mě hodní, protože mám bříško, a na druhou stranu se zatím normálně vyspím, nechodím stokrát za noc na záchod a o Kubu se dovedu postarat stále stejně.
Navíc jsem si teď zasoutěžila o tento nádherný plenkový dort, tak doufám, že vyhraju.
Tak se mějte všichni moc moc hezky a za 14 dní opět pa.
Vilicek
