Ahoj… moje těhulkatění pokračuje zdárně kupředu. Konečně je mi lépe, protože ustála ta vedra a počasí se trochu umoudřilo. Já nemám nic, proti létu, ale co je moc, to je moc :-). Zrovna před pár dny jsem absolvovala další těhotenskou poradnu a taky ono 3D echo, o kterém jsem psala minule. Nejprve k tomu srdíčku. Strávila jsem tam opět o trochu delší dobu, protože mimísek se opět ne a ne uklidnit :-). Pak se teda doktor podíval na srdíčko a vyhodnotil, že je vše v naprostém pořádku, že bije jako zvon. A pak jsme se šli teda podívat na to, jestli je to opravdu ta Vendulka. A ano, bude to určitě holka. Šlo to naprosto krásně vidět :-). Takže budeme mít doma páreček :-). Ze začátku jsem byla tak trochu „zklamaná“, ale samozřejmě v jiném slova smyslu. Teď už se na ní strašně těším :-). A nejen já.
Na té poradně proběhlo všechno, jako obvykle. Moč, tlak, váha a pak samotné vyšetření. Vendulka už měří kolem 31 cm. Je to už naše velká slečna :-). A dává o sobě vědět pořád více a více. I Vašík už pořád chodí a dává hlavičku k bříšku a čeká, kdy ji ucítí :-). A pak se strašně směje. Je to nádhera.
Co se týče Vašíka, tak už teď je z něho velký bráška. Pořád mi nosí nějaké věci, nebo hračky a že je to pro miminko. Je to strašně sladké. A taky když jdeme na návštěvu k sestře, nebo bratrovi, kteří mají malé miminka, tak se o ně strašně pěkně stará a pořád je pusinkuje a hladí. Dokonce už si i svoji malou sestřenku jednou přebalil. Samozřejmě s mojí pomoci, ale celkem mu to šlo. Jsem ale zvědavá, jestli mu to vydrží i poté, co si domů přivedeme Vendulku.
Jinak u nás dále probíhá vše, jako normálně. Užíváme si převážně na zahradě, kde Vašík strašně rád pomáhá babičce :-). Nejraději seká trávu a plevel.
Ale nejradši má dovádění s naším čtyřnohým miláčkem Maxem. Momentálně se taky chystáme na dvě svatby. Jednu od kamaráda a jednu od přítelovy sestřenky. Ta druhá bude asi hodně veselá, protože to bude ta pravá moravská svatba se vším všudy. Navíc je to uprostřed léta, tak jen doufám, že nebude moc horko a tu cestu zvládnu. Dělá se mi totiž špatně jak v autě, tak v autobuse. Stačí, i když ujedu jen pár metrů. Ale tak snad to zvládnu.
Už jsem zjistila, že u mě začíná propukat nákupní horečka. Opět jsem nakoupila nějaké oblečení pro Vendulku a nějak pořád nemám dost. Ale ještě se stíhám trošku ovládat :-). A taky už se více a více ohlížíme po nějakém kočárku, ale zatím to není ještě aktuální. Jakmile si vybereme ten pravý, tak se s ním určitě pochlubím.
Teď už budu asi končit, protože nějak mně nenapadá, o čem dál psát. Ale do příštího článku se určitě toho zase stane spousta.
Takže se zatím mějte pěkně a užívejte léta a všeho, s tím spojeného.
Tak ahoj příště…
Verča, Vašík a Vendulka
